KONCEPT „SOUVZTAŽNOSTI“

Z knihy Přemýšlivá duše Georga F. Doleho

V jednom ze svých shrnutí „univerzálních principů“ Swedenborg vyjmenoval „horizontální“ vztahy mezi láskou a moudrostí a „vertikální“ vztahy mezi úrovněmi reality; podstatu tohoto druhého vztahu pak určil jako „souvztažnosti“ . „Mezi prvky vnitřního a vnějšího člověka existuje souvztažnost. Výsledkem je, že věci se z obou stran jeví rozdílně, tak rozdílně, že je člověk nerozpozná, pokud není informován o souvztažnostech.“ (Emanuel Swedenborg, Nebe a peklo 356e)

Téma souvztažností prochází celou Swedeenborgovou teologií. Filozoficky vzato je souvztažnost spojením mezi duchem a hmotou, myslí a tělem. Exegeticky vzato je vztahem mezi doslovným smyslem Písma a duchovním poselstvím uvnitř. Zkušenostně je tím, co spojuje náš fyzický život s naším věčným duchovním životem.

Tyto vztahy nejsou alegorií s libovolným významem, ale jde o organické vztahy založené na skutečných paralelách funkcí. Teplo je v souvztažnosti s láskou, protože koná pro fyzický svět totéž co láska pro svět duchovní.

Tato myšlenka má dlouhou historii a je snad pochopitelné, že získala větší ohlas v umění než ve vědách. Ve Swedenborgově myšlenkovém systému se však stala základním prostředkem porozumění vesmíru i člověku.

Mnoho lidí neví, co to jsou reprezentace a souvztažnosti – a ani to nijak vědět nemohou, pokud si nejsou vědomi skutečnosti, že existuje duchovní svět rozlišitelný od světa přírodního. Souvztažnosti se totiž nacházejí mezi věcmi duchovními a přírodními; věci, které se nacházejí v přírodní realitě jako důsledek reality duchovní, jsou reprezentace. Nazýváme je také souvztažnosti, protože si navzájem naprosto odpovídají, a reprezentace, protože se vzájemně zpodobňují.

Abychom získali o reprezentacích a souvztažnostech nějakou představu, stačí, když se jen zamyslíme nad takovými mentálními procesy, jako myšlení a záměry. Ty, zejména city, obvykle vyzařují z tváře a můžeme je spatřit z jejího výrazu, hlubší z nich pak z očí. Jednají-li svaly obličeje zajedno s mentálními procesy, říkáme, že si vzájemně odpovídají (jsou „souvztažné“), a konkrétní výraz tváře je jejich zpodobněním (reprezentací).

Totéž můžeme říct i o našich tělesných pohybech a veškerých činnostech, které vykonáváme pomocí svalů. Je známo, že ty jsou důsledkem našich myšlenek a záměrů. Naše tělesné pohyby a činnosti zpodobňují prvky mysli a jejich vzájemná souhlasnost se nazývá souvztažností. Emanuel Swedenobrg, Nebeská tajemství 2987-2988

Napsat Komentář

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nákupní košík