Clanky

Nebe a peklo

(I)

O NEBI.

(1)

O nebi a pekle.

(1)

Pan, mluve ke svym ucedlnikum o naplneni se casu, coz znaci posledni cas cirkve (a), pravi ke konci proroctvi o postupnych stavech cirkve, pokud se tyce lasky a viry (b), takto: A hned po souzeni tech dnu slunce se zatmi a mesic neda svetla sveho a hvezdy budou padati s nebe a moci nebeske budou se pohybovati. Tehdaz se ukaze znameni Syna cloveka na nebi; a tehdy budou kvileti vsecka pokoleni zeme, a uzri Syna cloveka, prichazejiciho v oblacich nebeskych s moci a slavou velikou. A posle andely sve s troubou a hlasem velikym, a shromazdi vyvolene jeho ode ctyr vetru, od koncin nebes az do konciny jejich, Mat. XXIV., 29. 30, 31.

Z dila Nebeska tajemstvi :

(a) Naplneni se casu jest poslednim casem cirkve, c. 4535. 10672.

(b) To, co Pan o naplneni se casu a o Svem prichodu, jakoz i o postupnem zpleneni cirkve a o poslednim soudu predpovedel u Matouse, kap. XXIV. a XXV., vysvetleno v uvodech ke kap. 26.-40. Genesis, a to v c. 3353 az 3356. 3486 az 3356. 3486 az 3489. 3650 az 3655, 3751 az 3759. 3897 az 3901. 4056 az 4060. 4229 az 4231. 4332 az 4335. 4422 az 4424. 4635 az 4638. 4661 az 4664. 4807 az.4810. 4954 az 4959. 5063 az 5071.

Ti, kdoz temto slovum rozumeji podle doslovneho smyslu, nemysli jinak, nezli ze v case poslednim, kteryz zove se poslednim soudem, stanou se vsecky tyto veci tak, jak v onom smyslu jsou popsany; ze tedy nejen slunce a mesic se zatmi a hvezdy s nebe budou padati a znameni Pane objevi se na nebi, a ze Ho v oblacich a s Nim i andely s troubami budou videti, nybrz ze take podle dalsich proroctvi cely viditelny svet zahyne a pote vznikne nove nebe a nova Zeme. Tohoto mineni jest az dosud vetsina tech, kdoz jsou v cirkvi. Ale ti, kdoz takto veri, neznaji tajemstvi, skrytych v jednotlivostech Slova [Boziho], nebot v jednotlivostech Slova [Boziho] jest vnitrni smysl, jimz vyrozumivaji se nikoliv prirodni a svetske veci, nybrz veci duchovni a nebeske, coz plati nejen o smyslu nekterych slov, nybrz o kazdem slove (c); nebor Slovo [Bozi] psano jest v samych souvztaznostech [correspondentia] (d), a tudiz v kazde jednotlivosti jest vnitrni smysl. V cem tento smysl zalezi, vysvita ze vseho toho, co o tomto smyslu povedeno a ukazano jest v dile Nebeska tajemstvi, totez lze souborne nalezti

ve vykladu O bilem koni, o nemz jest rec v Apokalypse.

(c) V celem Slove [Bozim] i v jeho jednotlivostech jest vnitrni, cili duchovni smysl, c. 1143.

1984. 2135. 2333. 2395. 2495. 4442. 9049. 9063. 9086.

(d) Slovo [Bozi] psano jest v samych souvztaznostech [correspondentia] a tudiz v celku i v jednotlivostech oznacuje duchovni veci, c. 1404. 1408. 1409. 1540. 1619. 1659. 1709. 1783. 2900. 9086.

Podle tehoz smyslu treba rozumeti [i tomu], co Pan na vyse uvedene miste rekl o Svem prichodu v oblacich nebeskych; sluncem, ktere se zatmi, oznacen jest zde Pan vzhledem k lasce (e); mesicem Pan vzhledem k vire (f); hvezdami znamosti dobra a pravdy, cili lasky a viry (g); znamenim Syna cloveka na nebi zjeveni se Bozske Pravdy; pokolenimi zemskymi, ktera kviliti budou, vsecky veci pravdy a dobra, cili viry a lasky (h); prichodem Pane v oblacich nebeskych s moci a slavou, Jeho pritomnost ve Slove [Bozim] a zjeveni (i); oblaky minen jest doslovny smysl Slova [Boziho] (k) a slavou vnitrni smysl Slova [Boziho] (l); andely s troubami a s hlasem velikym oznacuje se nebe, - z nehoz pochazi Bozska Pravda (m). Z toho vysvita, ze onemi slovy Pane se rozumi, ze ke konci cirkve, az nebude jiz lasky a tim i viry, Pan otevre Slovo [Bozi] co do jeho vniterneho smyslu a zjevi tajemstvi nebeska. Tajemstvi, jez toto dilo odhaluje, tykaji se nebe a pekla a zaroven posmrtneho zivota cloveka.

(e) Slunce ve Slove [Bozim] znaci Pana vzhledem k lasce a tudiz i lasku k Panu, c. 1529. 1837. 2441. 2495. 4060. 4696. 4996. 7083. 10.809.

(f) Mesic ve Slove [Bozim] znaci Pana vzhledem k vire a tudiz i viru v Pana, c. 1529. 1530. 2495. 4060. 4996. 7083.

(g) Hvezdy ve Slove [Bozim] znaci znamosti dobra a pravdy, c. 2495. 2849. 4697.

(h) Pokoleni znaci vsecky pravdy a vsecko dobro ve svem souhrnu, tudiz vsecky veci viry a lasky, c. 3858, 3926. 4060. 6335. (i) Prichodem Pane jest Jeho pritomnost ve Slove [Bozim] a zjeveni c. 3900. 4060.

(k) Oblaka ve Slove [Bozim] znaci Slovo [Bozi] v litere, cili jeho doslovny smysl, c. 4060. 4391. 5922. 6343. 6752. 8106. 8781. 9430. 10.551. 10.574.

(l) Slava ve Slove [Bozim] znaci Bozskou Pravdu, tak jak jest v nebi a jak jest ve vnitrnim smyslu Slova [Boziho], c. 4809. s292. 5922. 8267. 8427. 9429. 10.574.

(m) Pozouny, cili trouby znaci Bozskou Pravdu v nebi a s nebe zjevenou, c. 8815. 8823. 8915; rovnez hlas, c. 6971. 9926.

Clovek cirkve sotva nyni vi neco o nebi, o pekle a o svem posmrtnem zivote, ackoliv vse to jest popsano ve Slove [Bozim]; ba mnozi, kteri jsou v cirkvi narozeni, dokonce je popiraji, rkouce v srdcich svych: Kdo prisel odtamtud a o tom vypravel ? - Aby nyni takoveto popirani, ktere vladne zejmena u chytrych tohoto sveta, nenakazilo a nezkazilo i ty, kdoz jsou srdce sprostneho a sprostne viry, bylo mi dano obcovat s andely a mluviti s nimi tak, jako clovek s clovekem, jakoz i videti veci, kterez jsou v nebi a v pekle a to nyni jiz po trinacte let; i jest mi nyni mozno popsati to podle videneho a slyseneho v te nadeji, ze nevedomost bude tim osvetlena a nevera rozptylena. Ponevadz dnes takoveto bezprostredni zjeveni existuje, jest ono tim, co rozumi se prichodem Pane.

(2)

Pan jest Buh nebe.

(2)

Nejprve nutno vedeti, kdo jest Buh nebe, ponevadz vse ostatni na tom zavisi. V celem nebi nikdo jiny neni za Boha nebe uznavan, nezli samotny Pan. Mluvi se tam o Nem totez, co On sam ucil, ze On a Otec jedno jest; ze Otec jest v Nem a On v Otci; ze kdo Jeho vidi, Otce vidi a ze vsecka svatost od Neho pochazi, Jan X.: 30, 38; kap. XIV.: 10, 11; kap. XVL: 13, 14, 15. Casto jsem o tom rozmlouval s andely a ti stale rikali, ze v nebi nemohou Bozstvi rozlisovati ve troji, ponevadz vedi a vycituji, ze Bozstvi jest jedine, a ze jest jedine v Panu; pravili take, ze ti z cirkve, kteri ze sveta sem prijdou a maji predstavu trojiho Bozstvi, nemohou byti do nebe prijati, ponevadz jejich mysleni bloudi od jednoho ke druhemu, a tam neni dovoleno, na tri mysliti a jednoho vyslovovati (n), jezto v nebi kazdy mluvi tak, jak mysli; nebot tam jest myslene mluveni cili mluvene mysleni; proto ti, kdo rozlisovali na svete Bozstvi ve troji a o kazdem nabyli zvlastni predstavy, - jez nemohou sjednotiti a soustredit v Panu, nemohou byti prijati; nebot v nebi jest pospolitost veskereho mysleni, a kdyby tudiz prisel sem nekdo, kdo mysli na tri a vyslovuje jedineho, byl by ihned poznan a vypuzen. Jest treba vedeti, ze vsichni ti, kdoz pravdu od dobra, cili viru od lasky neodloucili, ve druhem zivote, byvse pouceni, prijimaji nebeskou predstavu o Panu, ze jest Bohem vesmiru. Jinak vsak deje se s temi, kdoz oddelili viru od zivota, tj., kdoz nezili podle prikazani prave lasky.

(3)

Ti z cirkve, kteriz popirali Pana a uznavali jen Otce, a v takovem uceni se utvrdili, jsou mimo nebe; a ponevadz nedostava se jim nijakeho vlivu s nebe, kdez jest uctivan jediny Pan, jsou postupne zbaveni schopnosti o necem pravdu si mysliti, az konecne stavaji se jako nemymi, anebo mluvi hloupe, pri chuzi se potaceji a jejich paze visi dolu a klati sebou, jakoby ve kloubech pozbyly sily. Ti pak, kdoz popirali Bozstvi Pane a uznavali pouze Jeho Clovecenstvi, jako Sociani, jsou rovnez mimo nebe a byvaji odvedeni kupredu ponekud vpravo a spusteni do hlubiny, a tak uplne odlouceni od ostatniho krestanstva.

(n) Krestane byli ve druhem zivote zkoumani, jake maji predstavy o jedinem Bohu a bylo shledano, ze maji predstavy tri Bohu, c. 2329. 5256. 10.736. 10.738. 10.821. V nebi uznavano jest trojne Bozstvi v Panu, c. 1415. 1729. 2005, 5256. 9303.

Ti vsak, kdoz pravi, ze veri v nenaziratelne Bozstvi, jez zovou podstatou vesmiru, z niz vse povstalo, a zavrhuji viru v Pana, jsou pokladani za takove, kteri v nijakeho Boha neveri, nebot nenaziratelne Bozstvi jest jim tolik, jako priroda ve sve prvotnosti [fin suis primis], v niz veriti a jiz milovati nelze, ponevadz nelze si ji jinak predstaviti (o); taci jsou vyobcovani mezi ty, kteri sluji naturaliste. Jinak jest tomu s temi, kdoz nenarodili se v cirkvi a jsou nazyvani pohany; o nich bude rec pozdeji.

(o) Bozstvi, jez neda se pojmouti nijakou predstavou, neda se take prijmouti verou, c. 4733. 5110. 5633. 6982. 6996. 7004. 7211. 9267. 9359. 9972. 10.067.

(4)

Vsecky deti, z nichz sklada se tretina nebe, jsou vedeny k tomu, aby uznaly a verily, ze Pan jest jejich otcem, jakoz i ze jest Panem vsechnech a tudiz i Bohem nebe a zeme. Ze deti v nebesich vyrustaji a za pomoci poznatku zdokonaluji se az k andelske rozumnosti a moudrosti, bude lze seznati v casti dalsi.

(5)

Ze Pan jest Bohem nebes, o tom ti, kdoz jsou v cirkvi, nemohou pochybovati, nebot On sam ucil, ze vse, co Otec ma, Jeho jest, Mat. XI: 27; Jan XVI: 15; kap. XVII: 2. a ze ma vselikou moc na nebi i na zemi, Mat. XXVIII: 18; pravil na nebi i na zemi proto, jezto, kdo panuje na nebi, panuje i na Zemi, nebot toto zavisi od onoho (p). Nebi a zemi panovati znaci to, ze nebe a zeme nabyvaji od Neho vseho dobra, jez prislusi lasce, a vsi pravdy, jez prislusi vire, a tudiz i veskeru rozumnost a moudrost, a tudiz i veskere blaho, slovem vecny zivot. Tomu ucil i Pan, kdyz pravil: Kdoz veri v Syna, ma zivot vecny; ale kdoz jest neverici Synu, neuzri zivota, Jan III: 36. A na jinem miste: Ja jsem vzkriseni a zivot. Kdo veri ve mne, byt take umrel, ziv bude. A kazdy, kdoz jest ziv, a veri ve mne, neumre na veky. Jan XI. 24, 25. A opet na jinem miste: Ja jsem cesta, pravda a zivot, Jan XIV: 16.

(p) Cele nebe nalezi Panu, c. 2751. 7086. On ma moc na nebi i na Zemi, c. 1607. 10.089. 10.827: Pan, jezto na nebi vladne, vladne i vsim, co na nebi zavisi, tudiz na svete, c. 2026. 2027. 4523. 4524. Jedine Pan ma moc pekla odstraniti, [lidi] od zleho odvratiti a v dobrem zachovat a tak je spasit, c. 10.019.

(6)

Byli nekteri duchove, kteri pokud zili na Zemi, vyznavali Otce, Pana vsak nepredstavovali si jinak, nezli jako jineho cloveka, a tudiz neverili, ze jest Bohem nebes; tem bylo tudiz dovoleno kolem se potulovat a kdekoliv jim libo bylo patrat, zda jest jine nebe, nezli Pane; i patrali po nekolik dni, ale nikde je nenalezli. Nalezeli k tem, kdoz blazenost nebeskou predstavovali si ve slave a v panovani, a ponevadz nemohli dosahnouti, ceho si zadali, a bylo jim receno, ze nebe i niceho takoveho se nesklada, stali se rozmrzelymi, a chteli miti nebe, v nemz by mohli nad jinymi panovati a vynikat slavou tak, jako na svete.

(3)

Bozstvi Pane tvori nebe.

(7)

Andele ve svem souboru zovou se nebem, ponevadz ono z nich sestava; avsak jest to Bozstvi, vychazejici z Pana, ktere vplyva k andelum a od nich jest prijimano, a ktere tvori nebe v celku i v jednotlivostech. Bozstvi, z Pana vyplyvajici, jest dobro lasky a pravda viry; jakou merou tedy andele dobro a pravdu od Pana prijimaji, takovou merou jsou andely a takovou merou jsou v nebi.

(8)

Kazdy v nebi vi a veri, ba vycituje [percipit], ze nic dobreho sam ze sebe nechce a necini, a nic praveho sam ze sebe nemysli a neveri, nybrz z Bozstvi a tudiz z Pana, a ze dobro a pravda z neho sameho nejsou dobrem a pravdou, ponevadz v nich neni zivota z Bozstvi; andele nejvnitrnejsiho nebe jasne vycituji [percipiunt] a pocituji vliv, a jakou merou jej prijimaji, tou merou zda se jim, ze jsou v nebi, ponevadz tou merou trvaji v lasce a ve vire, a tou merou i ve svetle rozumnosti a moudrosti, a z toho vyplyvajici nebeske radosti; jezto vsecky tyto veci vychazeji z Bozstvi Pane a v nich jest nebe pro andely, jest z toho zrejmo, ze nebe tvori

Bozstvi Pane a nikoliv andele z neceho, co jest jejich propriem. (To, co jest nekomu vlastni. Viz vysvetl. (Pozn. prekl.)) (q). Proto take ve Slove [Bozim] nebe zove se pribytkem Pane a Jeho trunem, a o tech, kdoz tam jsou, rika se, ze jsou v Panu (r). Jakym vsak zpusobem Bozstvi vystupuje z Pana a naplnuje nebesa, o tom pozdeji.

(q) Andele nebesti uznavaji, ze veskere dobro jest od Pana a nic z nich samotnych, a ze Pan ve Svem u nich bydli a nikoliv v tom, co jest jejich propriem, c. 9338. 10.125. 10.157. 10.157. Proto ve Slove [Bozim] andely rozumi se cosi od Pana, c. 1925, 2821. 3039.4085.8192.10.528. A tudiz andele sluji bohove proto, ze prijimaji Bozstvi od Pana, c. 4295. 4402. 7268. 7873. 8192. 8301. Od Pana pochazi veskere dobro, protoze jest dobrem veskera pravda, protoze jest pravdou, a s tim i vsechen pokoj, laska [k Bohu], ucinna laska a vira, c. 1614. 2016. 2751. 2882. 2883. 289-I. 2892. 2904. a vsecka moudrost a rozumnost, c, 109, 112. 121. 124.

(r) O tech, kdoz jsou v nebi, rikava se, ze jsou v Panu, c. 3637. 3638.

(9)

Andele ze sve moudrosti jdou jeste dale; nejen ze pravi, ze veskere dobro a pravda jsou od Pana, nybrz i vse to, co tyka se zivota; oduvodnuji to tim, ze nic samo ze sebe nemuze vzniknouti, nybrz z neceho, co bylo drive, a ze tudiz vse vznika z prvotniho, coz nazyvaji Vlastnim Bytim veskereho zivota, a ze podobne vse trva, nebot trvani jest ustavicnym vznikanim, a co neni zprostredkujicimi clanky ustavicne udrzovano v souvislosti s tim, co jest prvotni, ihned se rozpada a uplne se rozptyluje. Krome toho tvrdi, ze jest jediny zdroj zivota, a zivot lidsky ze jest pramenkem z Neho, kteryz, kdyby ustavicne nebyl ve spojeni se svym zdrojem, ihned by vyschl. Dale, ze z onoho jedineho zdroje zivota, jimz jest Pan, nic nevychazi, nez jen Bozske Dobro a Bozska Pravda, a ty ze pusobi v kazdem podle toho, jak je prijima; v tech, kdoz je ve viru a v zivot prijimaji, jsou nebem; ale ti, kteri je odvrhuji anebo utlumuji, premenuji je v peklo, nebot oni zvraceji dobro ve zlo a pravdu v nepravdu a tudiz zivot ve smrt. Ze vse, co nalezi k zivotu, jest od Pana, oduvodnuji tim, ze vsecko ve vesmiru vztahuje se k dobru a ku pravde; zivot vule cloveka, kteryzto zivot jest zivotem jeho lasky, vztahuje se k dobru, a zivot rozumu cloveka, kteryz jest zivotem jeho viry, vztahuje se ku pravde; ponevadz vse dobre a prave shury pochazi, proto odtamtud pochazi i vse, co k zivotu nalezi. Ponevadz andele takto veri, odmitaji tez veskere dekovani za dobro, ktere konaji, a stavaji se rozmrzelymi a ustupuji, jestlize jim nekdo nejake dobro pripisuje; divi se, ze nekdo muze veriti, ze jest moudrym sam ze sebe a ze kona dobro sam ze sebe; konani dobra k vuli sobe nezovou dobrem, ponevadz cineno jest ze sebe; ale doba konati pro dobro [samo], zovou dobrem z Bozstvi, a to jest ono dobro, ktere tvori nebe, jezto timto dobrem jest Pan (s).

(s) Dobro z Pana uvnitr v sobe ma Pana, ne vsak dobro z propria, c. 1802. 3951. 8478.

(10)

Duchove, kteri kdyz zili na svete, utvrdili se ve vire, ze dobro, ktere konaji a pravda, v niz veri, jsou z nich samotnych, anebo jim jako jejich byly privlastneny, v kterezto vire trvaji vsichni ti, kdoz dobre skutky pokladaji za zasluhu a pripisuji si spravedlnost, nejsou prijati do nebe; andele prchaji pred nimi; pokladaji je za hloupe a za zlodeje: Za hloupe proto, ponevadz neustale pohlizeji na sebe a ne na Bozstvi, a za zlodeje proto, ponevadz odcizuji Panu to, coz Jeho jest: Taci jsou [zaujati] proti vire nebeske, ze Bozstvi Pane tvori u andelu nebe.

(11)

Ze ti, kdoz jsou v nebi a v cirkvi, v Panu jsou a Pan v nich, ucil i Pan, kdyz pravil: Zustantez ve mne a ja ve vas. Jakoz ratolest nemuze nesti ovoce sama ze sebe, nezustala-li by pri

kmenu, takz ani vy, lec zustanete-li ve mne. Ja jsem vinny kmen, vy ratolesti. Kdo zustava ve mne a ja v nem, ten nese ovoce mnohe; nebo beze mne nic nemuzete uciniti, Jan XV: 4-7.

(12)

Z toho nyni muze byti zrejmo, ze Pan prebyva ve Svem u andelu nebeskych, a ze tak Pan jest vse ve vsem, co je nebeske; a to z te priciny, jezto dobro od Pana jest u nich Panem; nebot co od Neho pochazi, jest On sam, a ze tudiz dobro od Pana jest nebem pro andely, ne vsak neco, co jest jejich propriem.

(4)

Bozstvi Pane v nebesich jest laska k Nemu

a ucinna laska k bliznimu.

(13)

Bozstvi, od Pana vychazejici, zove se v nebi Bozskou Pravdou a to z duvodu, o nemz v dalsim bude rec. Tato Bozska Pravda vyplyva v nebi od Pana z Jeho Bozske Lasky. Bozska Laska a Bozska Pravda z ni jsou k sobe v temz pomeru, jako na svete ohen slunce a svetlo z neho; laska jest jako ohen slunce a pravda z ni jako svetlo ze slunce; podle souvztaznosti [correspondentia] ohen znaci lasku a svetlo pravdu, z ni vychazejici (t). Z toho muze byti zrejmo, jaka jest Bozska Pravda z Bozske Lasky Pane vychazejici, ze totiz ve sve podstate jest Bozskym Dobrem, spojenym s Bozskou Pravdou, a ponevadz jest spojena, ozivuje vse, co k nebi nalezi, tak jako teplo slunecni, se svetlem spojene, ve svete oplozuje vsecky casti Zeme, coz stava se za jarniho a letniho obdobi; jinak tomu jest, neni-li se svetlem spojeno teplo, a tudiz je-li svetlo studene, pak ztuhne vse a lezi mrtve. Ono Bozske Dobro, ktere prirovnano bylo k teplu, jest dobro lasky u andelu, a Bozska Pravda, jez byla prirovnana ke svetlu, jest to, cim a z ceho povstava dobro lasky.

(t) Ohen ve Slove [Bozim] znaci lasku v obojim smyslu. c. 934. 4906. 5215. Svaty a nebesky ohen znaci Bozskou Lasku a vsecky naklonnosti teto lasce prislusejici, c. 934. 6314. 6832. Svetlo z Neho znaci pravdu z dobra lasky pochazejici, a svetlo nebeske znaci Bozskou Pravdu, c. 3395. 3485. 3636. 3643. 3993. 4302. 4413. 4415. 9548. 9684.

(14)

Bozstvim v nebi, kterez tvori nebe, jest laska, protoze laska jest duchovnim pojitkem; ona poji andely s Panem a poji i je navzajem vespolek; ba ona spojuje je tak, ze oni vsichni pred ocima Pane jsou jako jedinec. Krome toho jest laska vlastni podstatou zivota kazdeho jednotlivce; proto z ni ma andel zivot a rovnez i clovek ma zivot; o tom, ze z lasky pochazi nejvniternejsi zivotnost [vitale] cloveka, muze vedeti kazdy, kdo o tom uvazuje; nebot jeji pritomnosti clovek se otepluje, jeji nepritomnosti chladne, a uplnym jejim odnetim umira (u). Jest treba vsak vedeti, ze KAZDY MA TAKOVY ZIVOT, JAKA JEST JEHO LASKA.

(15)

Jsou dve ruzne lasky v nebi, laska k Panu a laska k bliznimu; v nejvniternejsim, cili tretim nebi jest laska k Panu, a ve druhem, cili strednim nebi jest laska k bliznimu; obe vychazeji od Pana a obe tvori nebe. Jak oba tyto druhy lasky se rozeznavaji, a jak spolu se spojuji, jevi se jasne v nebi, na svete vsak jen temne; v nebi milovati Pana neznamena milovati Jej co do Jeho osoby, nybrz milovati dobro, kterez z Neho jest, a milovati dobro jest chtiti a ciniti dobro z lasky; a blizniho milovati neznamena milovati soudruha co do jeho osoby, nybrz milovati

pravdu, kteraz jest ze Slova [Boziho], a pravdu milovati jest chtiti a konati pravdu. Z toho vysvita, ze tyto oba druhy lasky rozeznavaji se tak, jako dobro a pravda, a ze se poji tak, jako dobro s pravdou (x). O tom vsak tezko muze si uciniti predstavu clovek, ktery nevi, co jest laska,

co dobro a co blizni (y).

(u) Laska jest ohnem zivota a vlastni zivot pochazi z ni, c. 4906. 5071. 6032. 6314.

(x) Pana a blizniho milovati jest ziti podle prikazani Pane, c. 10.143. 10.153. 10.310. 10.578. 10.648.

(y) Blizniho milovati neni milovati jeho osobu, nybrz to, co pri nem jest a skrze co on jest, tedy pravdu a dobro, c. 5025. 10.336. Kdoz miluji osobnost a ne to, co pri ni jest a skrze co ona jest, ti miluji prave tak zlo jako dobro, c. 3820. Ucinna laska jest milovati pravdy a byti pravdami vznecovan k vuli pravdam, c. 3876. 3877. Ucinnou laskou k bliznimu jest dobre, spravedlive a spravne jednati v kazde veci a v kazdem povolani, c. 8120. X121. 8122.

(16)

Rozmlouval jsem o tom nekolikrate s andely, kteri pravili, ze se divi, ze lide cirkve nevedi, ze Pana milovati a blizniho milovati jest milovati dobro a pravdu, a z chteni tak ciniti, kdezto prece mohou vedeti, ze kazdy dokazuje lasku chtenim a cinenim toho, co jiny - chce, a ze tim navzajem byva jim milovan a s nim spojovan, a nikoliv tim, ze ho miluje, avsak vule jeho necini, coz vlastne samo sebou jest nemilovat. Rovnez mohli by vedeti, ze od Pana vychazejici dobro jest Jeho obrazem [similitudo], ponevadz On jest v nem, a Jeho obrazy a s Nim spojenymi stanou se ti, kdoz dobro a pravdu ucinili svym zivotem, a to svym chtenim a konanim; chtiti znaci rad to ciniti. Ze jest tomu tak, uci tez Pan ve Slove [Bozim], on pravi: Kdoz ma prikazani moje, a je cini, oni jest ten, kteryz mne miluje a Jat jej budu milovati, a pribytek u neho ucinime, Jan XIV.: 21, 23. A jinde: Budete-li zachovavati prikazani ma, zustanete v mem milovani, Jan XV: 10.

(17)

Ze Bozstvim, od Pana vychazejicim, ktere pusobi v andelich a nebe tvori, jest laska, to dosvedcuje veskera zkusenost v nebi; nebot vsichni, kdoz tam jsou, jsou formami lasky k Bohu a ucinne lasky k bliznimu, objevuji se v nevyslovne krase a laska zari z jejich obliceje, z jejich reci a z kazde jednotlivosti jejich zivota (z).

(z) Andele jsou formami lasky [k Bohu] a ucinne lasky k bliznimu, c. 3804. 4735. 4797. 4985. 5199. 5530. 9879. 10.177.

Krome toho existuji duchovni sfery zivota, kterez z kazdeho andela a z kazdeho ducha vychazeji a je obklopuji a podle nichz nekdy z velke dalky byvaji poznatelni, jakymi jsou co do naklonnosti, lasce prislusejicich; nebot tyto sfery vyveraji ze zivota naklonnosti a z toho i z mysleni, cili ze zivota lasky a z ni vyplyvajici viry jednoho kazdeho. Sfery, z andelu vychazejici, jsou tak plny lasky, ze vznecuji nejvniternejsi zivot tech, u nichz andele ti jsou; pocitil jsem je nekolikrate a ucinkovaly na mne tak (aa). Ze jest to laska, z niz andele maji svuj zivot, bylo mi zjevno z toho, ze kazdy ve druhem zivote obraci se podle sve lasky; ti, kdoz jsou v lasce k Panu a bliznimu, obraceji se ustavicne k Panu; ti vsak, kdo jsou v lasce k sobe, odvraceji se ustavicne od Pana. To stava se pri kazdem obratu jejich tela, nebot ve druhem zivote prostory chovaji se v pomeru ke stavu jejich vnitra, rovnez i

strany svetove, kterez zde nejsou pevne stanoveny, jako na svete, nybrz urcovany jsou podle smeru jejich obliceje. Avsak nejsou to andele, kteri obraceji se ku Panu, nybrz Pan jest to, ktery k Sobe obraci ty, kdoz radi cini to, co z Neho jest (bb). O tom vice pozdeji, kdez promluveno bude o stranach svetovych ve druhem zivote.

(aa) Duchovni sfera, kteraz jest sferou zivota, z kazdeho cloveka, ducha a andela vyvera, vystupuje a obklopuje je, c. 4464. 5179. 7454. 8630. Vyvera ze zivota jejich naklonnosti a odtud z mysleni, c. 2489. 4464. 6206.

(bb) Duchove a andele ustavicne obraceji se ke sve lasce a ti, kdoz v nebi jsou, ustavicne ku Panu, c. 10.130. 10.189. 10.420. 10.702. Strany nebeske ve druhem zivote kazdy ma podle smeru sveho obliceje, a strany ty tim se vymezuji, jinak nez na svete, c. 10.130. 10.189. 10.420. 10.702.

(18)

Bozstvi Pane v nebi jest laskou, ponevadz laska jest prijimajici schranou vseho nebeskeho, jako jest: Mir, rozumnost, moudrost a blazenost; nebol laska prijima vsecky veci vubec a kazdou zvlaste, ktera s ni souhlasi, touzi po nich, vyhledava je a vpiji se v sebe takorka bezdecne, nebot neustale chce jimi se obohatiti a zdokonaliti (cc), coz i cloveku jest znamo, ponevadz laska u neho prehlizi a vybira ze vsech predmetu sve pameti to, co jest s ni souhlasne, hromadi to a stavi v sebe a pod sebe: V sebe proto, aby stalo se to jejim vlastnictvim, a pod sebe, aby ji to slouzilo; ostatni vsak veci, ktere s ni nesouhlasi, odvrhuje a odstranuje. Ze laska ma schopnost prijimati v sebe pravdy, ktere s ni souhlasi, a ze touzi je se sebou spojiti, bylo take zretelne videti na tech, kteri byli vzati do nebe; ackoliv byli na svete sprostni, prece jen nabyli moudrosti andelske a blazenosti nebeske, jakmile prisli mezi andely; pricina toho byla, ze dobro a pravdu milovali z te priciny, ze jsou dobrem a pravdou, a vstipili je svemu zivotu, cimz stali se ZPUSOBILYMI prijmouti v sebe nebe se vsemi nevycislitelnymi vecmi, ktere v nem jsou. Ale ti, kdoz trvaji v lasce k sobe a ke svetu, nemaji schopnosti, je prijmouti, strani se jich, odmitaji je a pri prvem styku s nimi a pri prvem jejich vlivu prchaji a pridruzuji se v pekle k tem, kdoz jsou s nimi TEHOZ druhu lasky. Byli duchove, kteri pochybovali, zda neco takoveho ma v sobe laska nebeska, a touzili zvedeti, zda jest tomu tak, procez po docasnem odstraneni prekazek byli uvedeni ve stav nebeske lasky a preneseni do jiste vzdalenosti pred to misto, kdez bylo nebe andelu, a odkudz se mnou rozmlouvali a pravili, ze pocituji blazenost, kteraz jest tak vniterna, ze nemohou ji slovy vyjadrit, a litovali velice, ze musi se vratiti do sveho predesleho stavu. I jini byli na nebe vzati a cim vniterneji, cili vyse byli vzneseni, tim vice nabyvali rozumnosti a moudrosti, takze mohli chapati veci, jez jim drive byly nesrozumitelny. Z toho vysvita, ze laska, z Pana vychazejici, jest prijimajici schranou nebe a vsech jeho veci.

(cc) Laska chova v sobe nescislne veci a prijima do sebe vse, co se s ni shoduje, c. 2500. 2572. 3078. 3189. 6323. 7490. 7750.

(19)

Ze laska k Panu a laska k bliznimu zahrnuji v sobe veskere bozske pravdy, muze vysvitnouti z toho,

co Pan sam o techto obou druzich lasky pravil, rka:

MILOVATI BUDES PANA BOHA SVEHO Z CELEHO SRDCE SVEHO A Z CELE DUSE SVE, to jest prvni a nejvetsi prikazani.

Druhe pak jest podobne jemu: MILOVATI BUDES BLIZNIHO SVEHO JAKO SEBE SAMEHO. Na tech dvou prikazanich zalezi zakon i proroci, Mat. XXIL: 37. 38. 39. 40. Zakon a proroci jsou celym Slovem [Bozim] a tudiz veskerou Bozskou Pravdou.

(5)

Nebe jest rozdeleno ve dve kralovstvi.

(20)

Ponevadz v nebi jest nekonecna rozmanitost a ani jedina spolecnost nepodoba se uplne spolecnosti jine, ba ani jediny andel jinemu neni uplne podoben (dd), rozeznava se nebe po strance vseobecne, zvlastni a co do casti; po strance vseobecne deli se ve DVE KRALOVSTVI, po strance zvlastni ve TROJI NEBE a co do casti v NESCETNE SPOLECNOSTI; o kazdem z nich bude v dalsim promluveno. Kralovstvimi zovou se proto, jezto nebe zove se KRALOVSTVIM BOZIM.

(dd) Existuje nekonecna rozmanitost a nikde neni nic, co by bylo uplne totozne s jinym, c. 7236. 9002. I v nebesich jest nekonecna rozmanitost, c. 684. 690. 3744. 5598. 7236. Rozmanitosti v nebesich jest rozmanitost dobra, c. 3744. 4005. 7236. 7833. 7836. 9002. Tim vsecky spolecnosti v nebesich a vsichni andele spolecnosti od sebe se rozeznavaji, c. 690. 3241. 3519. 3804. 3986. 4067. 4149. 4263. 7236. 7833. 7836. Prece vsak vsichni tvori jedno skrz lasku pochazejici od Pana, c. 457. 3986.

(21)

Jsou andele, kteri vice nebo mene vniterne prijimaji Bozstvi, od Pana vychazejici. Ti, kdoz prijimaji je vnitrneji, sluji NEBESKYMI ANDELY, ti pak, kteri mene vnitrne, sluji DUCHOVNIMI ANDELY. Proto nebe deli se ve dve kralovstvi, z nichz jedno zove se KRALOVSTVIM NEBESKYM, druhe KRALOVSTVIM DUCHOVNIM (ee).

(ee) Nebe co do celku rozdeleno jest ve dve kralovstvi, v nebeske kralovstvi a duchovni kralovstvi, c. 3887. 4138. Andele nebeskeho kralovstvi prijimaji Bozstvi Pane v obor sve vule, a tudiz vnitrneji nezli andele duchovni, kteri je prijimaji v obor rozumu, c. 5113. 6367. 8521. 9935. 9995. 10.124.

(22)

Andele, kteri tvori kralovstvi nebeske, protoze Bozstvi Pane prijimaji vnitrneji, nazyvani jsou vnitrnejsimi cili vyssimi andely; a tudiz i nebesa, ktera znich se skladaji, vnitrnejsimi a vyssimi (ff). Zovou se vyssimi a nizsimi, ponevadz i predmety vnitrni a zevnejsi tak byvaji nazyvany (gg).

(ff) Nebesa, tvorici nebeske kralovstvi, sluji vyssimi, a ta, ktera tvori duchovni kralovstvi, nizsimi, c. 10.068.

(gg) To, co jest vnitrnejsi, byva nazyvano vyssim, a vyssi znaci vnitrnejsi, c. 2148. 3084. 4599. 5146. 8325.

(23)

Laska, v niz trvaji ti, kdoz jsou v kralovstvi nebeskem, zove se laskou nebeskou; a laska, v niz trvaji ti, kdoz jsou v duchovnim kralovstvi, zove se laskou duchovni; nebeskou laskou jest laska k Panu, a duchovni laskou jest ucinna laska k bliznimu. A ponevadz vselike dobro jest veci lasky, nebot to, co nekdo miluje, jest pro neho dobrem, proto take zove se dobro prveho kralovstvi dobrem nebeskym a druheho kralovstvi dobrem duchovnim. Z toho vysvita, cim obe ta kralovstvi ruzni se od sebe, ze totiz ruzni se jako dobro lasky k Panu a dobro ucinne lasky k bliznimu (hh), a ponevadz ono prve dobro jest vnitrnejsim dobrem a ona prva laska vnitrnejsi laskou, proto jsou nebesti andele vnitrnejsimi a slovou vyssimi.

(hh) Dobro nebeskeho kralovstvi jest dobrem lasky k Panu, a dobro duchovniho kralovstvi jest dobrem ucinne lasky k bliznimu, c. 3691. 6435. 9468. 9680. 9683. 9780.

(24)

Nebeske kralovstvi zove se take knezskym kralovstvim Pane, a ve Slove [Bozim] zove se Jeho pribytkem, a duchovni kralovstvi slove Jeho kralovskym kralovstvim, a ve Slove [Bozim] Jeho trunem; co do Sveho nebeskeho Bozstvi byl Pan na svete nazyvan Jezisem, a co do duchovniho Bozstvi Kristem.

(25)

Andele v nebeskem kralovstvi Pane mnohem prevysuji moudrosti a slavou andely, kteri jsou v duchovnim kralovstvi, a to proto, jezto Bozstvi Pane vnitrneji prijimaji; nebot jsou v lasce k Nemu a tudiz jsou Jemu blizsi a uzeji s Nim spojeni (ii). Tito andele jsou takovymi proto, ponevadz bozske pravdy prijali a prijimaji ihned do zivota, a nikoliv jako andele duchovni po predchozim vzpominani a premysleni. Proto take maji je vepsany ve svych srdcich, vycituji [percipiunt] je a takorka v sobe je vidi, a nikdy nerozumuji o nich, zda jest, ci zda neni tomu tak (kk); oni to jsou, kteri jsou popsani u Jeremiase: Dam zakon svuj do ducha jejich a v jejich srdce napisi jej; a nebude kdo uciti pritele sveho, aniz kdo bratra sveho, rikaje: Poznejte Jehovu. Vsichni znati mne budou, od nejmensiho z nich az do nejvetsiho (XXXI: 33. 34.). A u Izaiase sluji vyuceni od Jehovy (54, 13); ze od Jehovy vyuceni jsou titez, kteriz od Pana jsou vyuceni, uci sam Pan u Jana, kap. VI: 45. 46.

(ii) Nebesti andele nekonecne prevysuji svou moudrosti andely duchovni, c. 2718. 9995. Jaky jest rozdil mezi nebeskymi andely a duchovnimi andely, c. 2088. 2669. 2708. 2715. 3235. 3240. 4788. 7068. 8121. 9277. 10295.

(kk) Nebesti andele nikdy o pravdach viry nerozumuji, ponevadz je v sobe vnitrne vycituji [percipiunt], avsak duchovni andele o nich rozumuji, je-li nebo neni-li tomu tak, c. 202. 337. 597. 607. 784. 1121. 1387. 1398. 1919. 3246. 4448. 7680. 7877. 8780. 9277. 10.786.

(26)

Bylo receno, ze moudrosti a slavou prevysuji ostatni, jezto bozske pravdy ihned prijimaji do zivota; jakmile totiz je slysi, chteji a vykonaji je, aniz by je v pamet svou ulozili a pak o tom premitali, je-li tomu tak; taci vedi ihned skrze vliv od Pana, zda pravda, kterou slysi, jest pravdou; nebot Pan vplyva bezprostredne ve chteni cloveka, a zprostredkovane skrze chteni v jeho mysleni; anebo, coz totez jest, Pan vplyva bezprostredne v dobro a zprostredkovane skrze dobro v pravdu (ll); nebot to nazyva se dobrem, co jest veci vule a ji stava se cinem; naproti tomu pravda jest predmetem pameti a skrze ni predmetem mysleni. Rovnez vselika pravda meni se v dobro a vstepuje se lasce, jakmile jen zaujme vuli; dokud vsak pravda jest v pameti a z ni mysleni, nestava se dobrem, nezije a neni cloveku privlastnena, nebot clovek jest clovekem z vule a rozumu, z ni pochazejiciho, a nikoliv z rozumu od vule oddeleneho (mm).

(ll) Jest vliv Pane v dobro a dobrem v pravdu a nikoliv naopak, a tudiz ve vuli a skrze ni v rozum a nikoliv naopak, c. 5482. 5649. 6027. 8685. 8701. 10153.

(mm) Vule cloveka je vlastnim bytim [Esse] jeho zivota a prijimajici schranou dobra lasky, a rozum jest bytnosti [Existere] zivota z ni pochazejiciho, a jest prijimajici schranou pravdy a dobra viry, c. 3619. 5002. 9282. Tudiz zivot vule jest hlavnim zivotem cloveka a rozumovy zivot z onoho pochazi, c. 585. 590. 3619. 7342. 8885. 9285. 10076. 10109. 10110. To, co vuli bylo prijato, stava se podstatnou casti zivota a cloveku jest privlastneno, c. 3161. 9386. 9393. Clovek clovekem jest na zaklade vule a rozumu, z ni pochazejiciho, c. 8911. 9069. 9071.

10076. 10109. 10110. Kazdy jest jinymi milovan a vazen, kdo dobre chce a dobre rozumi, avsak odmitan a nevazen jest ten, kdo dobre rozumi, ale nechce dobre, c. 8911. 10.076. Clovek i po smrti zustava takovym, jaka jest jeho vule, a z ni jeho rozum, a to, co jest v rozumu, nikoliv vsak zaroven ve vuli, pak vytrati se, ponevadz neni ve cloveku, c. 9069. 9071. 9282. 9386. 10153.

(27)

Ponevadz jest takovyto rozdil mezi andely nebeskeho kralovstvi a andely duchovniho kralovstvi, nejsou spolu, aniz spolu se stykaji. Pospolitost mezi nimi udrzovana jest pouze andelskymi spolecnostmi, mezi nimi jsoucimi, jez sluji nebesky duchovnimi [coelestes spirituales]; skrze ne kralovstvi nebeske vplyva na kralovstvi duchovni (nn); z toho nasleduje, ze nebe, ac rozdeleno jest ve dve kralovstvi, prece jen tvori jedine nebe. Prozretelnost Pane pusobi stale na ty prostredkujici andely, skrze nez udrzovana jest pospolitost a spojeni.

(nn) Mezi obema kralovstvimi udrzovana jest pospolitost a spojeni andelskymi spolecnostmi, kterez sluji nebesky duchovnimi, c. 4047. 6435. 8787. 8881. O vlivu Pane skrze nebeske kralovstvi do kralovstvi duchovniho; c. 3969. 6366.

(28)

Ponevadz v dalsim bude obsirne pojednavano o andelich toho i onoho kralovstvi, jsou zde podrobnosti pominuty.

(6)

Jsou tri nebesa.

(29)

Jsou TRI nebesa, kteraz lisi se od sebe co nejvice:

(a)

NEJVNITRNEJSI, cili TRETI NEBE,

(b)

STREDNI, cili DRUHE

(c)

a POSLEDNI, cili PRVE NEBE;

nasleduji za sebou a jsou k sobe v tom POMERU, jako

(a)

nejhorejsi cast ve cloveku, zvana hlavou,

(b)

cast stredni, zvana trupem,

(c)

a cast nejnizsi, zvana nohami;

a jako nejhorejsi cast domu, jeho stredni a nejnizsi, v takovem poradku jest tez Bozstvi, z Pana vystupujici a sestupujici; proto za ucelem nutneho poradku rozdeleno jest nebe ve tri casti.

(30)

Vnitro cloveka, jez nalezi jeho mysli [mentis] a duchu [animi], jest v podobnem poradku: Ma svou nejvnitrnejsi, stredni a nejzazsi [ultimum] cast; nebot do cloveka pri jeho stvoreni byly vlozeny vsecky stupne bozskeho radu, takze povstal bozsky rad ve forme [in forma], a tudiz nebe v nejmensi podobe [effigie] (oo); proto take clovek svym vnitrem jest v pospolitosti s nebesy, a prichazi po smrti mezi andely, mezi andely nejvnitrnejsiho nebe, nebo stredniho, anebo posledniho nebe, podle toho, jak prijimal Bozske Dobro a Pravdu od Pana pokud zil na svete.

(oo) Ve cloveku jsou ulozeny vsecky [stupne] bozskeho radu a clovek od stvoreni jest formou bozskeho radu, c. 4219. 4220. 4223. 4523. 4524. 5114. 5368. 6013. 6057. 6605. 6626. 9706. 10.156. 10.472. U cloveka jeho vnitrni clovek podle obrazu nebe a vnejsi podle obrazu sveta jest utvoren, a proto take clovek od Starych zvan byl malym svetem [mikrocosmus], c. 4523. 5368. 6013. 6057. 9279. 9706. 10156. 10472. Jest tedy clovek od stvoreni co do sveho vnitra nebem v nejmensi podobe podle obrazu nejvetsiho, a rovnez takovym jest clovek, stvoreny znovu, cili znovuzrozeny Panem c. 911. 1900. 1928. 3624 az 3631. 3634. 3884. 4041. 4279. 4523. 4524. 4625. 6013. 6057. 9279. 9632.

(31)

Bozstvi, ktere vyplyva od Pana, a ve tretim cili nejvnitrnejsim nebi jest prijimano, sluje nebeskym, a tudiz andele, kteri zde jsou, zovou se nebeskymi andely; Bozstvi, ktere od Pana vyplyva a ve druhem cili strednim nebi jest prijimano, sluje duchovnim, a tudiz andele, kteri zde jsou, sluji duchovnimi andely; Bozstvi vsak, kterez od Pana vyplyva a v poslednim cili v prvem nebi jest prijimano, sluje prirodnim, ponevadz vsak prirodnost tohoto nebe neni takovou, jako prirodnost sveta, nybrz ma v sobe cosi duchovniho a nebeskeho, zove se toto nebe duchovne a nebesky prirodnim [Spirituale et Coeleste Naturale], a tudiz andele, kteri zde jsou, zovou se duchovne a nebesky prirodnimi [Spirituales et Coelestes naturales] (pp); duchovne prirodnimi [spirituales naturales] sluji ti, kdoz prijimaji vliv ze stredniho cili druheho nebe, kterez jest duchovnim nebem, nebesky prirodnimi vsak sluji ti, kdoz prijimaji vliv ze tretiho cili nejvnitrnejsiho nebe, kterez jest nebeskym nebem; duchovne prirodni a nebesky prirodni andele jsou od sebe oddeleni, tvori vsak prece jedno nebe, ponevadz jsou na jednom a tomtez stupni.

(pp) Jsou tri nebesa, nejvnitrnejsi, stredni a posledni, cili treti, druhe a prve, c. 684. 9594. 10270. Rovnez v nebesich dobro nasleduje za sebou ve trojnem poradku, c. 4938. 4939. 9992. 10005. 10017. Dobro nejvniternejsiho cili tretiho nebe nebeskym se zove, dobro stredniho cili druheho nebe duchovnim, a dobro posledniho cili prveho nebe duchovne prirodnim [spirituale naturale], c. 4279. 4286. 4938. 4939. 9992. 10005. 10017. 10068.

(32)

V kazdem nebi jest vnitrni a zevnejsi cast. Ti, kdoz jsou ve vnitrni casti, sluji vnitrnimi andely, ti vsak, kdoz jsou v zevnejsi casti, sluji tam zevnejsimi andely. Zevnejsi a vnitrni cast v nebesich anebo v nekterem z nebes tech jsou k sobe v tomtez pomeru, jako ve cloveku vule [Voluntarium] a jeji rozumovost [Intellectuale], vnitrni cast jako vule a zevnejsi jako jeji rozumovost. Kazda vule ma svou rozumovost, to bez onoho neexistuje; vuli mohli bychom prirovnati ku plameni a jeji rozumovost ke svetlu z neho.

(33)

Jest treba dobre vedeti, ze vnitro [interiora] u andelu cini, ze jsou v tom neb onom nebi, jezto cim vice jest vnitro k Panu otevreno, v tim vnitrnejsim jsou nebi. Tri stupne vnitra jsou u kazdeho, jak u andela, tak i ducha, jakoz i u cloveka; ti, u nichz treti stupen jest otevren, jsou v nejvnitrnejsim nebi; u nichz druhy nebo jen prvy, jsou ve strednim anebo vposlednim nebi; vnitro otvira se prijimanim Bozskeho Dobra a Bozske Pravdy; - ti, kdoz vznecovani jsou bozskymi pravdami a nechaji je ihned prejiti do zivota, a tudiz do vule a z ni do cinu, jsou v nejvnitrnejsim cili ve tretim nebi, a tam podle toho, jak prijimaji dobro nasledkem pusobeni pravdy. Ti vsak, kdoz je neprijimaji ihned do vule, nybrz do pameti, a odtud do rozumu, a z tohoto chti a cini je, jsou ve strednim, cili druhem nebi. Ti pak, kdoz mravne ziji a veri v Bozstvi, nedbaji vsak prilis toho, by byli pouceni, jsou v poslednim cili v prvem nebi (qq). Z toho muze byti zrejmo, ze stav vnitra tvori nebe, a ze nebe jest UVNITR jednoho kazdeho a nikoliv zevnitr jeho, cemuz i Pan ucil, prave: Kralovstvi Bozi neprijde, aby mohlo byti pozorovano, aniz reknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebot hle, kralovstvi Bozi jest ve vas, Luk. XVII: 20. 21.

(qq) Jest prave tolik stupnu zivota ve cloveku, jako jest nebes, a po smrti podle toho, jak zil, se oteviraji, c. 3747. 9594. Nebe jest ve cloveku, c. 3884. Tudiz ten, kdo na svete nebe v sebe prijal, do nebe po smrti prichazi, c. 10717.

(34)

Rovnez i veskere dokonalosti pribyva smerem dovnitr a ubyva smerem navenek, ponevadz vnitro jest blizsi Bozstvi a samo v sobe cistsi, avsak zevniternost jest od Bozstvi vzdalenejsi a sama v sobe hrubsi (rr). Dokonalost andelu jest v rozumnosti, moudrosti, v lasce a ve vsem dobrem, a z toho vyplyvajici blazenosti, nikoliv vsak v blazenosti bez nich; nebot blazenost bez nich jest zevni, nikoliv vsak vnitrni. Ponevadz vnitro u andelu nejvnitrnejsiho nebe jest otevreno ve tretim stupni, jejich dokonalost prevysuje neskonale dokonalost andelu v nebi strednim, jichz vnitro jest ve druhem stupni otevreno; podobnym zpusobem dokonalost andelu stredniho nebe prevysuje dokonalost andelu nebe posledniho.

(rr) Vnitro jest dokonalejsi, jezto jest Bozstvi blize, c. 3405. 5146. 5147. Ve vnitru jsou tisicere a tisicere veci, ktere v zevniternosti jevi se jako jediny celek, c. 5707. Jakou merou clovek povznasi se od zevniternosti ke vnitru, takovou merou vchazi do svetla a zivota a tudiz v rozumnost, a povzneseni to jest, jakoby ze stinu do jasu c. 4598. 6183. 6313.

(35)

Jezto jest takovyto rozdil, nemuze andel toho ktereho nebe vystoupiti k andelum druheho nebe, cili nikdo z nizsiho nebe nemuze vystoupiti do vyssiho, aniz kdo s vyssiho nebe muze sestoupiti do nizsiho. Kdo z nizsiho nebe vystoupi vzhuru, jest zachvacen tesklivosti, prechazejici az v bolest, a nemuze videti tech, kdoz tam jsou, tim mene s nimi mluviti; a kdo s vyssiho nebe sestoupi, pozbyva sve moudrosti, zajika se v reci a upada v zoufalstvi. Byli nekteri z posledniho nebe, kteriz nebyli jeste pouceni, ze nebe spociva ve vnitru andelu, a verili, ze nabudou vyssi nebeske blazenosti, jakmile prijdou do nebe, v nemz jsou taci andele. Bylo jim dovoleno k nim vejiti; kdyz vsak tam byli, nevideli nikoho, ackoliv vsude patrali, a prece bylo tam velke mnozstvi andelu. Nebot vnitro prichozich nebylo otevreno v tomtez stupni, v jakem vnitro tam prebyvajicich andelu bylo otevreno, a tudiz ani jejich zrak, a zahy po te byli zachvaceni takovou uzkosti srdce, ze takorka nevedeli, ziji-li cili nic; procez s chvatem vratili se do nebe, z nehoz pochazeli, a radovali se, ze se dostali ke svym; slibovali, ze jiz nezatouzi po nicem vyssim, nez co jest souhlasne s jejich zivotem. Videl jsem take ty, kteri byli spusteni s vyssiho nebe, a ti pozbyli sve moudrosti, takze nevedeli, jake jest jejich nebe. Jinak tomu jest, jestlize Pan povznese nektere z nizsiho nebe do vyssiho, aby spatrili tamni slavu, coz casto se stava. Tehdaz jsou nejprve uzpusobeni a obklopeni zprostredkujicimi andely, jimiz se udrzuje pospolitost. Z toho vysvita, ze ona tri nebesa co nejvice se od sebe LISI.

(36)

Ti, kdoz jsou v tomtez nebi, mohou se vsemi v nem se stykati, avsak prijemnost styku zavisi na pribuznosti dobra, v nemz trvaji; o tom vsak v dalsich oddilech.

(37)

Ackoliv nebesa tak jsou oddelena, ze andele toho ktereho nebe nemohou se stykati s andely nebe druheho, prece Pan spojuje vsecka nebesa vlivem bezprostrednim a zprostredkovanym; bezprostrednim vlivem z Neho na vsecka nebesa a zprostredkovanym vlivem z jednoho nebe v nebe druhe (ss), a takto zpusobuje, ze tri nebesa jednim jsou a vsecka od prveho do posledniho spolu souvisi, takze nic nespojeneho neexistuje; co nesouvisi spojujicim clankem s prvotnim, nema trvani, rozpada se a prichazi v nivec (tt).

(ss) Vliv Pane pochazi bezprostredne z Neho a zprostredkovane skrze jedno nebe v nebe druhe, a u cloveka podobnym zpusobem v jeho nitro, c. 6063. 6307. 6472. 9682. 9683. O bezprostrednim vlivu Bozstvi z Pana, c. 6058. 6474. az 6478. 8717. 8728. O zprostredkovanem vlivu skrze duchovni svet ve svet prirodni, c. 4067. 6982. 6985. 6996.

(tt) Vse povstava z neceho, co bylo drive, nez ono samotne, tudiz z prvotniho [Primo], a take timtez zpusobem trva dale, ponevadz trvani jest ustavicne vznikani, a tudiz nic nespojeneho neexistuje, c. 3626. 3627. 3628. 3648. 4523. 4524. 6040. 6056.

(38)

Kdo nevi, jak jest tomu s bozskym radem pokud se tyce stupnu, nemuze postihnouti, kterak nebesa jsou oddelena, ba ani ne to, co jest vnitrni a zevnejsi clovek. Mnozi na svete nemaji o vnitrnim a zevnejsim, cili o vyssim a nizsim jine predstavy, nez o cemsi nepretrzitem anebo nepretrzite pokracujicim od cisteho az ke hrubemu; avsak vniternost a zevniternost nejsou k sobe v pomeru nepretrziteho pokracovani, nybrz oddelenosti. Jsou dva druhy stupnu, jsou stupne pokracujici a jsou stupne nepokracujici. Stupne pokracujici chovaji se tak, jako stupne ubyvani svetla od plamene az k temnote, anebo tez jako postupne ubyvani viditelnosti predmetu, kterez jsou ve svetle, az k tem, kterez jsou ve stinu; anebo jako stupne cistoty atmosfery od nejnizsi vrstvy k nejvyssi; vzdalenost urcuje tyto stupne. Naopak stupne, ktere nejsou pokracujici, nybrz oddelene, jsou od sebe oddeleny tak, jako drivejsi od pozdejsiho, jako pricina a ucinek, a jako plodici od zplozeneho. Kdo zkouma, sezna, ze na celem svete vubec a v kazde veci; jaka jen existuje zvlaste, jsou takoveto stupne tvoreni a slozeni, ze totiz pochazi jedno z druheho a od toho treti a tak dale. Kdo neutvori si o techto stupnich predstavy, naprosto nemuze poznati rozdilu nebes, ani rozdilu vnitrnich a zevniternych mohutnosti cloveka, ani rozdilu mezi duchovnim svetem a svetem prirodnim, ani rozdilu mezi duchem cloveka a jeho telem; a prave proto nemuze tez pochopiti, co jsou a odkud jsou souvztaznosti [correspondentia] a predobrazeni, a jaky jest vliv. Smyslni lide nechapaji techto rozdilu, nebot pribyvani a ubyvani pokladaji podle techto stupnu za pokracujici; proto nemohou si duchovnost predstaviti jinak, nezli jako cistejsi prirodnost.

Proto take stoji vne a daleko od rozumnosti (uu).

(uu) Vniternost a zevniternost nejsou pokracujici, nybrz stupni od sebe se lisi a deli, a kazdy stupen jest ohranicen, c. 3691. 5114. 5145. 8603. 10099. Jedno druhym jest utvareno, a co takto bylo utvareno, neni postupne cistsi neb hrubsi, c. 6326. 6465. Ti, kdoz nechapou ruznosti vniternosti a zevniternosti podle takovychto stupnu, nemohou pochopiti ani vnitrniho a zevnejsiho cloveka, ani vnitrniho a zevnejsiho nebe, c. 5146. 6465. 10099. 10181.

(39)

Ke konci mozno o andelich tri nebes vzpomenouti jisteho tajemstvi, jez drive nikomu nezatanulo na mysli, nebot nikdo nerozumel stupnum; ze totiz u kazdeho andela a u kazdeho cloveka vyskytuje se nejvnitrnejsi cili nejvyssi stupen, cili cosi nejvnitrnejsiho a nejvyssiho, v co Bozstvi Pane nejprve a nejblize vplyva, a z neho usporadava ostatni vniternosti, kterez podle poradku stupnu u lidi a andelu [k sobe] se radi; toto nejvnitrnejsi cili nejvyssi lze nazvati VCHODEM PANE k andelu a cloveku, a Jeho nejvlastnejsim pribytkem u nich; skrze toto nejvnitrnejsi cili nejvyssi jest clovek clovekem a rozeznava se od nerozumnych zvirat, nebot tato je nemaji; tot jest pricina, ze clovek, na rozdil od zvirat, celym svym vnitrem, jez nalezi jeho mysli [mentis] a duchu [animi], muze byti Panem k Nemu povznesen, takze muze v Neho veriti, byti laskou k Nemu vznecovan a takto Ho videti, jakoz i ze muze prijimati v sebe rozumnost a moudrost a mluviti z rozumu [ex ratione]; z toho tez vyplyva, ze ZIJE NA VEKY. Co vsak v onom nejvnitrnejsim Panem v poradek jest uvadeno [disponitur] a obstaravano [providetur], zjevne nevplyva do vedomi andela, jezto prevysuje to jeho mysleni a prekrocuje jeho moudrost.

(40)

To bylo receno vseobecne o trech nebesich; v dalsim bude vsak o kazdem nebi promluveno zvlaste.

(7)

Nebe jest z nescetnych spolecnosti.

(41)

Andele kazdeho jednotliveho nebe NEJSOU shromazdeni na jedinem miste, nybrz jsou ROZDELENI VE VETSI A MENSI SPOLECNOSTI, a to podle ROZDILU DOBRA LASKY a VIRY, v nemz trvaji; ti, kdoz jsou v podobnem dobru, tvori jednu spolecnost; dobro v nebesich jest nekonecne rozmanite, a kazdy andel jest takovy, jake jest jeho dobro (xx).

(xx) Jest nekonecna rozmanitost a nikde neni nic, co by s necim jinym bylo totozne, c. 7236. 9002. I v nebesich jest nekonecna rozmanitost, c. 684. 690. 3744. 5598. 7236. Rozmanitosti v nebesich, kterez jsou nekonecne, jsou rozmanitostmi dobra, c. 3744. 4005. 7236. 7833. 7836. 9002. Tyto rozmanitosti vznikaji pravdami, ktere jsou mnohonasobne a podle nichz v kazdem jeho dobro se utvari, c. 3470. 3804. 4149. 6917. 7236. V dusledku toho vsecky spolecnosti v nebesich a kazdy jednotlivy andel ve spolecnosti vzajemne se rozeznavaji, c. 690. 3241. 3519. 3804. 3986. 4067. 4149. 4263. 7236. 7833. 7836. Prece vsak vsichni jako jediny celek pusobi pospolu skrze lasku od Pana pochazejici, c. 457. 3986.

(42)

Spolecnosti andelu v nebesich jsou tez od sebe vzdaleny podle toho, jak lisi se co do rodu a druhu sveho dobra; nebot vzdalenosti nevznikaji v duchovnim svete z nijake jine priciny,

nezli z ruznosti stavu vnitra, tudiz v nebesich z ruznosti stavu lasky; vice od sebe vzdaleni jsou ti, kdoz vice od sebe se ruzni; mene vzdaleni ti, kdoz mene se ruzni; podobnost jest pricinou, ze jsou pospolu (yy).

(yy) Vsechny spolecnosti nebeske maji trvalou polohu podle ruzneho stavu zivota, a tudiz podle ruzne lasky a viry, c. 1274.

(43)

Vsichni v teze spolecnosti podobne lisi se od sebe; dokonalejsi, tj. ti, kdoz vynikaji v dobru, a tudiz i v lasce, moudrosti a rozumnosti, jsou uprostred; kdoz mene vynikaji, jsou kolem dokola ve vzdalenosti podle stupnu, jak dokonalost se zmensuje. Jest tomu tedy jako se svetlem, kterehoz od ohniska k obvodu ubyva; ti, kdoz jsou uprostred, jsou ve vetsim svetle, ti, kdoz jsou na obvodu, ve svetle stale se mensicim.

(44)

Podobni vedeni jsou k podobnym jakoby sami sebou, nebot jsou u podobnych jako mezi svymi a jako doma, ale u jinych jsou jako mezi cizinci a jako venku; jsou-li u podobnych, jsou i ve sve svobode, a tudiz i ve vselike prijemnosti zivota.

(45)

Z toho vysvita, ze dobro sdruzuje vsecky v nebesich a ze vsichni ruzni se od sebe podle jeho jakosti; avsak nejsou to andele, kteri tak se sdruzuji, nybrz sdruzuje je Pan, od Nehoz vsecko dobro pochazi. On vede je, spojuje je, oddeluje a zachovava je ve svobode tou merou, jak trvaji v dobu, a tudiz kazdeho jednotlivce zachovava v zivote jeho lasky, jeho viry, jeho rozumnosti a moudrosti, a tim v blazenosti (zz).

(zz) Veskera svoboda prislusi lasce a naklonnosti, ponevadz clovek to, co miluje, take svobodne kona, c. 2870. 3158. 8987. 8990. 9585. 9591. Ponevadz deje se svobodne to, co z lasky pochazi, plyne z toho i zivot kazdeho jednotlivce a jeho prijemnost, c. 2873. Nic nejevi se byti [jako nase] vlastni, krome toho, co (deje se] ze svobody, c. 2880. Nejpravejsi svobodou jest, byti a veden Panem, ponevadz tim zpusobem kazdy jest veden laskou k dobru a ku pravde, c. 892. 905. 2872. 2886. 2890. 2891. 2892.`9096. 9586 az 9591.

(46)

Vsichni, kdoz jsou v podobnem dobru, znaji se navzajem tak, jako lide na svete znaji sve pokrevni zname, zpriznene a pratele; a proto, ponevadz ve druhem zivote neni jine pokrevnosti, z priznenosti a pratelstvi, nezli duchovniho, a tedy zpriznenosti lasky a viry (aaa). 3638. 3639. Podivuhodne ukazy ve druhem zivote cili v duchovnim svete vzhledem ke vzdalenosti, poloze, mistu, prostoru a casu, c. 1273. az 1277.

(aaa) Veskera blizkost, pribuzenstvi, zpriznenost a takorka pokrevni pratelstvi vyplyvaji v nebi z dobra a v pomeru k jeho souhlasnosti a ruznosti, c. 605. 917. 1394. 2739. 3612. 3815. 4121.

To nekolikrate bylo mi poprano videti, kdyz jsem byl v duchu, tudiz u vytrzeni z tela a tedy ve styku s andely: Tu spatril jsem nektere, ktere jako bych byl znal od detstvi, jine vsak, kteri se mi zdali byti uplne neznami; ti, kdoz se mi zdali, jako bych je znal od detstvi, byli v podobnem stavu, jako byl muj duch, ti vsak, kdoz byli mi neznami, byli ve stavu odlisnem.

(47)

Vsichni, kdoz tvori tutez spolecnost andelu, jsou si celkove podobni oblicejem, kteryz vsak prece co do podrobnosti se ruzni. Jak jest tomu s podobnosti celkovou a s ruznosti co do podrobnosti, lze do jiste miry seznati z obdobnych pomeru na svete. Jest znamo, ze kazdy narod ma jistou podobnost v obliceji a v ocich, podle cehoz se poznava a lisi od jineho naroda; jeste jasneji se to jevi na ruznosti te ktere rodiny od druhe. Ve mnohem dokonalejsi mire jevi se to vsak v nebi, protoze tam vsecka vnitrni hnuti jevi se na obliceji a vyzaruji z neho; nebol oblicej jest tam jejich zevnejsi a predobrazujici formou; v nebi se NEVYSKYTUJE, aby nekdo mel jiny oblicej nezli [oblicej] sve naklonnosti. Bylo mi tez ukazano, jakym zpusobem celkova podoba prechazi v rozmanite podrobnosti u jednotlivcu, kteri jsou v jedne a teze spolecnosti. Zjevil se mi oblicej jakoby andelsky, a ten menil se podle naklonnosti dobra a pravdy, kterez maji ti, kdoz nalezi teze spolecnosti; toto meneni se trvalo dlouho, a ja zpozoroval, ze tyz oblicej zustal celkovym zakladnim tvarem a ze ostatni tvary byly jen odvozeninami a zplozeninami z neho; takto byly mne timto oblicejem ukazany i naklonnosti cele spolecnosti, jimiz meni se obliceje tech, kdoz jsou v ni; nebot obliceje andelu, jak vyse byla receno, jsou formami jejich vnitra, a tudiz naklonnosti, ktere nalezi lasce a vire.

(48)

Z toho plyne, ze andel, jenz vynika moudrosti, vidi ihned z obliceje, jakym jest jiny. Nizadny nemuze tam na obliceji zakryti sve vnitro a zdati se necim jinym, aniz kdo muze lhati a lsti a pretvarkou klamati. Stava se nekdy, ze vloudi se do spolecnosti pokrytci, kteri naucili se zakryvati sve vnitro a pretvarovati svuj zevnejsek tak, ze objevili se v podobe dobra, ve kteremz jsou prislusnici dotycne spolecnosti, a tak nepravem pridruzili se k nim, jako andele svetla; ti vsak nemohou tam dlouho prodliti, protoze pocnou cititi uvnitr uzkost a muka smrtelna, bledost zastre jejich oblicej a oni jako by umirali; tato zmena pochazi od opacneho zivota, kteryz vplyva a pusobi, a proto vrhaji se rychle dolu do pekla, kdez jsou jim podobni, a nikdy jiz nepokouseji se vystoupiti. Jimi rozumeji se ti, kdoz nalezeni, byli mezi stolujicimi a pozvanymi, ani nemaji satu svatebniho, a byli uvrzeni do temnot zevnitrnich (Mat. XXII: 11 a dale).

(49)

Vsechny spolecnosti nebeske jsou navzajem v pospolitosti, nikoliv snad zrejmymi styky, ponevadz malokteri vychazeji ze sve spolecnosti do spolecnosti jine, nebot vyjiti ze sve spolecnosti jest tolik, jako vyjiti ze sebe a ze sveho zivota a prejiti v jiny, kteryz dotycnemu jiz tak nesvedci, - ale vsichni trvaji v pospolitosti pomoci sireni se [extensionem] sfery, ktera vychazi ze zivota kazdeho jednotlivce; sfera ziti jest sferou naklonnosti, nalezejicich lasce a vire; tato sfera siri se do spolecnosti kolem dokola, do dalky i sire, a to tim dale a sire, cim vnitrnejsimi a dokonalejsimi jsou naklonnosti (bbb); v pomeru k tomuto sireni se maji andele rozumnost a moudrost; ti, kdoz jsou v nejvnitrnejsim nebi, a to v jeho stredu, maji sirivost do celeho nebe: Proto existuje v nebi pospolitost vsechnech obyvatel s kazdym jednotlivcem a kazdeho jednotlivce se vsemi (ccc). Avsak o tomto sireni bude jeste pozdeji pojednano, az bude rec, o nebeske forme, podle niz andelske spolecnosti jsou sporadany, jakoz i az bude rec o moudrosti a rozumnosti andelu; nebot vsecko sireni se naklonnosti a myslenek deje se podle one formy.

(bbb) Duchovni sfera, kteraz jest sferou zivota, vyplyva z kazdeho cloveka, ducha a andela a jej obklopuje, c. 4464. 5179. 7454. 8630. Vyplyva ze zivota jich naklonnosti a jich mysleni, 2489 4464. 6206. Tyto sfery daleko se siri do spolecnosti andelu, a to podle jakosti a mnozstvi dobra, c. 6598 az 6613. 8063. 8794. 8797.

(ccc) V nebesich jest pospolitost vsech dober, ponevadz nebeska laska deli se s kazdym o vse, co ma, c. 549. 550. 1390. 1391. 1399. 10130. 10723.

(50)

Vyse bylo receno, ze v nebesich jsou vetsi a mensi spolecnosti; vetsi jsou z myriad, mensi z nekolika tisic a nejmensi z nekolika set andelu; jsou take taci andele, kteri bydli osamele, jakoby dum a dum, rodina a rodina. Ti, ac poruznu ziji, jsou prece jen podobne usporadani, jako oni ve spolecnostech - moudrejsi z nich jsou totiz uprostred, sprostnejsi na pomezi. Ti jsou blizsi bozske ochrane Pane a jsou nejlepsi mezi andely.

(8)

Kazda spolecnost jest nebem v mensi podobe

a kazdy jednotlivy andel nebem v podobe nejmensi.

(51)

Kazda jednotliva spolecnost jest nebem v mensi podobe, a kazdy jednotlivy andel v podobe nejmensi, protoze dobro lasky a viry jest to, co cini nebe, a toto dobro jest v kazde nebeske spolecnosti a v kazdem andelu spolecnosti; nic nevadi, ze toto dobro vsude jest ruzne a meni se - jestit prece jen dobrem nebeskym; rozdil jest jen ten, ze nebe zde jest takove a jinde jinake. Proto se rikava; je-li nekdo vznesen do spolecnosti nebeske, ze prichazi do nebe, jakoz i o tech, kdoz tam jsou, rikava se, ze jsou v nebi, a to kazdy ve svem. To vedi vsichni, kdoz jsou v onom zivote; proto ti, kdoz stoji mimo nebe nebo pod nebem, a z dalky pohlizeji tam, kde jsou shromazdeni andelu, rikaji, ze nebe jest zde neb i onde. Ma se to podobne tak, jako s vrchnimi uredniky, komorimi a sluzebniky v kralovskem palaci anebo na nekterem dvore. Ackoliv kazdy z nich bydli zvlaste ve svem pribytku anebo ve svem pokoji, ten nahore, onen dole, prece jen jsou v jedinem palaci, pri jedinem dvore, kazdy ve svem povolani, slouziti krali. Z toho vysvita, co vyrozumiva se slovy: V dome Otce meho pribytkove mnozi jsou, Jan XIV: 2. a co slovy pribytkove nebesti a nebesa nebes u proroku.

(52)

Ze kazda jednotliva spolecnost jest nebem v mensi podobe, lze souditi i z toho, ze podobna forma nebeska jest v kazde spolecnosti, jako jest v celem nebi; v celem nebi jsou uprostred ti, kteri vynikaji nad jine a kolem nich az ke hranicim jsou v sestupnem poradku ti, kdoz mene vynikaji, jakz to bylo vysvetleno v predeslem oddilu, c. 43; a take lze souditi na to i z toho, ze Pan vede vsecky, kdoz jsou v nebi, tak, jakoby byli jedinym andelem, a podobne vede i ty, kdoz jsou v kazde jednotlive spolecnosti. V dusledku toho objevuje se nekdy cela andelska spolecnost jako jedinec v podobe andela, coz mi tez Panem bylo dano spatriti. I Pan, kdyz zjevuje se uprostred andelu, nezjevuje se, jsa mnohymi obklopen, nybrz jako jednotlivec v podobe andela. Odtud pochazi, ze Pan ve Slove [Bozim] zvan jest andelem, a rovnez tak i cela spolecnost; Michael, Gabriel a Rafael nejsou nic jineho, nez andelske spolecnosti, kterez se tak podle svych ukonu [functionibus] nazyvaji (ddd).

(ddd) Pan ve Slove [Bozim] sluje andelem, c. 6280. 6831. 8192. 9303. Cela spolecnost andelu sluje andelem; a Michael a Rafael jsou andelske spolecnosti, takto nazvane podle jejich ukonu, c. 8192. Spolecnosti nebeske a andele NIKDY NEMAJI JMENA, nybrz rozeznavaji se podle jakosti dobra a podle predstavy o nem, c. 1705. 1754.

(53)

Jako cela spolecnost jest nebem v mensi podobe, tak jest i andel nebem v podobe nejmensi; neboc nebe neni zevne andela, nybrz uvnitr andela; jeho vnitro totiz, ktere nalezi jeho mysli,

jest zarizeno ve forme nebeske, a tudiz ku prijimani vsech tech veci nebeskych, kterez jsou mimo neho; ono je tez prijima v sebe, a to podle jakosti dobra, kterez jest v nem z Pana; v dusledku toho jest i andel nebem.

(54)

Nelze naprosto rici, ze nebe jest zevne nekoho, nybrz uvnitr; nebot kazdy andel podle nebe, ktere jest v nem, prijima nebe, ktere jest mimo neho. Z toho vysvita, jak velice se myli ten, kdoz veri, ze prijiti do nebe znaci jen byti povznesenu mezi andely, necht ten, o nejz jde, jest jakykoliv co do sveho vnitrniho zivota, a ze tudiz nebe muze byti dano kazdemu na zaklade bezprostredniho milosrdenstvi (eee), kdezto zatim, neni-li nebe uvnitr nekoho, nic nemuze se do neho vlevati a byti prijato s nebe, ktere jest mimo neho. Jest mnoho duchu, kteri chovaji takovouto domnenku, a kteri tudiz v dusledku sve viry byvaji v nebe vzneseni; ponevadz vsak jejich vnitrni zivot byl opakem zivota, v nemz trvaji andele, pocali ihned, jakmile se tam ocitli, slabnouti na svem rozumu, takze stali se hloupymi, a tez ve svem chteni citili se byti tak trapne stisnenymi, ze tvarili se jako sileni. Slovem, ti, kdoz ziji spatny zivot a prijdou do nebe, zapasi tam o dech a zakouseji muka na ten zpusob, jako ryba na vzduchu bez vody; a jako zvirata pod vyvevou v eteru, kdyz byl vzduch vycerpan. Z toho vysvita, ze nebe jest uvnitr, nikoliv vsak zevne kazdeho (fff).

(eee) Nebe neni udileno na zaklade bezprostredniho milosrdenstvi, nybrz podle zivota, a vse, co vztahuje se k zivotu, a cim clovek jest Panem veden k nebi, pochazi z milosrdenstvi, a to jest tim mineno, c. 5057. 10659. Kdyby nebe bylo darovano z bezprostredniho milosrdenstvi, bylo by darovano vsem, c. 2401. O nekterych zlych, z nebe vyvrzenych, kteri verili, ze nebe bude dano kazdemu z bezprostredniho milosrdenstvi, c. 4226.

(fff) Ze nebe jest ve cloveku, c. 3884.

(55)

Ponevadz vsichni prijimaji nebe, ktere jest mimo ne, podle jakosti nebe, ktere jest uvnitr jich, podobne prijimaji i Pana, jezto Bozstvi Pane tvori nebe. Z toho vyplyva, ze Pan, kdyz zjevuje se v nektere spolecnosti, zjevuje se tam podle jakosti dobra, v nemz ona spolecnost trva, tedy nejevi se stejne v jiste spolecnosti tak, jako jevi se ve spolecnosti jine. Nikoliv snad, ze by tato nestejnost tkvela v Panu, nybrz ze jest v tech, kteri Ho vidi ze sveho dobra, tudiz podle neho. Jeho objeveni se pusobi na ne vzdy podle jakosti jejich lasky; ti, kdoz Ho vroucne miluji, jsou jim vroucne vzniceni, kteri mene Ho miluji, mene rozniceni; zli, kteri jsou zevne nebe, pocituji v Jeho pritomnosti muka. Kdyz Pan v nektere spolecnosti se zjevuje, zjevuje se tam jako andel, lisi se vsak od ostatnich Bozstvim, ktere prozaruje.

(56)

Nebe take jest tam, kde Pana vyznavaji, v Neho veri, a Jeho miluji; rozmanitost v Jeho uctivani, kteraz jest dusledkem rozmanitosti dobra v te nebo one spolecnosti, neni prekazkou, nybrz prednosti; nebot z toho vznika dokonalost nebe. Ze dokonalost nebe na tom zavisi, lze jen stezi uciniti pochopitelnym, nepribere-li se ku pomoci umelych slov, uzivanych ve svete ucenem, a nevysvetli-li se jimi, jak dokonaly celek vytvoruje se z toho, co jest rozmanite. Kazdy celek povstava z rozmanitosti; nebot celek, ktery by nebyl z rozmanitosti, nebyl by nicim, nemel by tvaru a tudiz nemel by i jakosti. Povstava-li naopak celek z rozmanitosti a jsou-li rozmanitosti dokonaleho tvaru, v nemz kazda castka poradem se poji ke druhe, jako cosi spriznene souhlasneho, pak ma dokonalou jakost. I nebe jest celek, sestaveny z rozmanitosti v nejdokonalejsi forme k sobe priradenych; nebot nebeska forma jest mezi vsemi formami nejdokonalejsi. Ze vsecka dokonalost z toho pochazi, jest videti na jakekoliv krase, libeznosti a puvabu, jez pusobi jak na smysly, tak i na mysl; nebot ony nepovstavaji a nepochazeji z niceho jineho, nezli ze souhlasu a harmonie mnoha sobe odpovidajicich a spolu souhlasicich veci, jestlize jen ty soucasne a sporadane jsou pospolu, anebo sporadane za sebou nasleduji, - ale nikoliv z jedine veci, bez mnohosti. Proto se rika, ze rozmanitost bavi, a kazdy vi, ze zabava jest takova, jaka jest jeji rozmanitost. Z toho jako v zrcadle lze videti, proc dokonalost povstava z rozmanitosti, a to i v nebi; nebot z veci, ktere existuji v prirodnim svete, mohou byti jako v zrcadle spatreny veci duchovniho sveta (ggg).

(ggg) Kazdy celek povstava z harmonie a souhlasnosti mnoha veci, a v opacnem pripade nemel by jakosti, c. 457. Tim cele nebe stava se celkem, c. 457., a to tim, ze vsichni v nem pohlizeji na jediny cil, jimz jest Pan, c. 9828.

(57)

O cirkvi muze byti receno totez, co o nebi; nebot cirkev jest nebe Pane na Zemi. I cirkvi jest mnoho a prece kazda z nich sluje cirkvi, a jest cirkvi, jestlize dobro lasky a viry v ni panuje. Pan i zde z rozmanitosti vytvari jednotu, a tudiz ze mnoha cirkvi cirkev jedinou (hhh). Totez, co muze se rici o cirkvi vseobecne, muze byti receno i o cloveku cirkve zvlaste, ze totiz cirkev jest uvnitr cloveka a nikoliv zevne neho, a ze kazdy ten clovek jest cirkvi, v kteremz Pan jest pritomen v dobru lasky a viry (iii).

(hhh) Kdyby dobro bylo znamkou [character] a podstatou cirkve, nikoliv vsak pravda bez dobra, byla by cirkev jedina, c. 1285. 1316. 2982. 3267. 3445. 3451. 3452. Skutecne take vsechny cirkve tvori pred Panem jedinou cirkev, a to z priciny dobra, c. 7396. 9276.

(iii) Cirkev jest ve cloveku a nikoliv mimo neho, a cirkev ve svem souboru [in communi] jest z tech lidi, v nichz jest cirkev, c. 3884.

Totez, co bylo povedeno o andelu, v nemz jest nebe, muze byti receno i o cloveku, v nemz jest cirkev: Ze totiz jest cirkvi v nejmensi podobe, tak jako andel jest nebem v nejmensi podobe; ba jeste vice, ze clovek, v nemz jest cirkev, jest prave tak, jako andel, i nebem; nebot clovek jest k tomu stvoren, aby prisel do nebe a stal se andelem; procez ten, kdo ma dobro od Pana, jest andelskym clovekem (kkk). Budiz uvedeno, co clovek ma spolecneho s andelem, a co ma vice nez andel. Clovek ma s andelem spolecneho to, ze jeho vnitro prave tak podle obrazu nebe jest utvareno, a ze on take stava se obrazem nebe tou merou, jak trva v dobru lasky a viry. Clovek ma vice nez andel to, ze jeho zevnejsek jest utvaren podle obrazu sveta, a ze on, pokud setrvava v dobru, svet u neho jest podrizen nebi a slouzi nebi (lll); a ze pak Pan jest pritomen u neho v obojim [ve vnitru i v zevniternosti] jako ve Svem nebi; nebol On jest u obojiho vsude ve Svem bozskem radu, jezto Buh jest rad (mmm).

(kkk) Ten clovek, ktery jest cirkvi, jest tudiz nebem v nejmensi podobe podle obrazu nejvetsiho, ponevadz jeho vnitro, prislusejici jeho mysli, jest zarizeno podle formy nebes, a tudiz ku prijeti vsech veci nebeskych, c. 911. 1900. 1928. 3624. az 3631. 3634. 3884. 4041. 4279. 4523. 4524. 4625. 6013. 6057. 9279. 9632.

(lll) Clovek ma vnitro a zevniternost a jeho vnitro utvareno jest od sameho stvoreni podle obrazu nebe, a jeho zevniternost podle obrazu sveta, a clovek proto take od Starych zvan byl malym svetem [microcosmus], c. 4523. 4524. 5368. 6013. 6057. 9279. 9706. 10156. 10472. Clovek jest tak utvaren proto, aby svet u neho slouzil nebi, jakz tomu byva u dobrych lidi; pravy opak jest vsak u lidi zlych, u nichz nebe slouzi svetu, c. 9283. 9278.

(mmm) Pan jest radem [poradkem], protoze Bozske Dobro a Pravda, jez z Pana vychazeji, tvori rad [poradek], c. 1728. 1919. 2201. 2258. 5110. 5703. 8988. 10336. 10619. Bozske pravdy

jsou zakony radu, c. 2247. 7995. Jakou merou clovek zije podle radu, tedy jakou merou zije v dobru podle pravd bozskych, takovou merou jest clovekem a takovou merou jest v nem cirkev a nebe, c. 4839. 6605. 8067.

(58)

Posleze treba poznamenati, ze kdo chova v sobe nebe, chova je nejen ve svych nejvetsich cili celkovych vlastnostech, nybrz i ve svych nejmensich cili jednotlivych vlastnostech; a to, co jest nejmensiho v nem, zobrazuje opetne ono nejvetsi. Pochazi to z toho, ze kazdy jest svou laskou a jest takovym, jaka jest jeho panujici laska; co panuje, to vplyva v jednotlivosti, porada je a vtiskuje vsude svuj obraz (nnn). V nebesich jest panujici laskou laska k Panu, ponevadz tam Pan nade vsecko jest milovan; proto jest tam vsim ve vsem, On vplyva na vsecky a kazdeho zvlaste, uvadi je v poradek, dodava jim svuj obraz a cini, ze nebe jest tam, kde jest On. Proto andel jest nebem v nejmensi podobe, spolecnost ve vetsi podobe a vsecky spolecnosti dohromady v nejvetsi podobe. Ze Bozstvi Pane tvori nebe, a ze jest vse ve vsem, viz vyse, c. 7. a 12.

(nnn) Panujici cili vladnouci laska vyskytuje se u kazdeho v celku i v jednotlivostech jeho zivota, a tudiz i v celku a jednotlivostech jeho mysleni a chteni, c. 6159. 7648. 8067. 8853. Clovek jest takovym, jakym jest to, co vladne jeho zivotem, c. 918. 1040. 1568. 1571. 3570. 6571. 6934. 6938. 8854. 8856. 8857. [8858.] 10076. 10109. 10110. 10284. Laska a vira, jestlize panuji, obsazeny jsou v jednotlivostech zivota cloveka, treba ze on o tom nevi, c. 8854. 8864. 8865.

(9)

Cele nebe ve svem souboru predstavuje jedineho cloveka.

(59)

Ze nebe celym svym souborem predstavuje jedineho cloveka, jest tajemstvi, ktere dosud neni ve svete znamo; v nebesich jest to vsak CO NEJLEPE povedomo. Znati to, a to i co do zvlastnosti a jednotlivosti, jest v nebi HLAVNI ULOHOU ROZUMNOSTI ANDELU; na techto vedomostech zavisi tez mnoho jinych veci, kterez bez nich, jakozto sveho spolecneho zakladu, nemohly by zretelne a jasne vniknouti v predstavy jich ducha. Ponevadz vedi, ze vsecka nebesa i s jejich spolecnostmi predstavuji jedineho cloveka, jmenuji tez NEBE NEJVETSIM A BOZSKYM CLOVEKEM (ooo); bozskym proto, ponevadz Bozstvi Pane tvori nebe. Viz vyse c. 7. az 12.

(ooo) Nebe ve svem souboru jevi se co do formy jako clovek, sluje tudiz nebe Nejvetsim Clovekem, c. 2996. 2998. 3624 az 3649. 3636 az 3643. 3741 az 3745. 4625.

(60)

Ti, kdoz o duchovnich a nebeskych vecech nemaji spravne predstavy, nemohou chapati, ze nebeske a duchovni veci v tuto formu a v tento obraz jsou usporadany a spojeny; domnivaji se, ze pozemske a hmotne veci, ktere jsou to, co u cloveka jest nejposlednejsi, tvori jej a ze bez nich clovek nebyl by clovekem. Meli by vsak vedeti, ze vecmi temi clovek nestava se clovekem, nybrz tim, ze muze postihnouti pravdu a chtiti dobro; toto jsou duchovni a nebeske veci, kterez tvori cloveka. Rovnez tak clovek vi, ze kazdy jest takovym clovekem, jakym jest co do rozumu a co do vule, a mohl by vedeti i to; ze jeho pozemske telo jest utvoreno proto, aby rozumu a vuli na svete slouzilo, a jim takto bylo k uzitku v nejnizsi sfere prirody; proto take teto nic samo sebou necini, nybrz podrobuje se co nejposlusneji pokynum rozumu a vule, a to tou merou, ze cokoliv clovek mysli, tez take jazykem a usty mluvi, a vse, co chce, telem a udy provadi, takze rozum a vule jsou konajicimi, nikoliv vsak teto samo o sobe. Z toho vysvita, ze veci, prislusejici rozumu a vuli, cini cloveka, a ze maji i podobnou formu, ponevadz pusobi v nejmensich castech tela jako vnitro na zevnejsek. Clovek podle nich zve se tudiz vnitrnim a duchovnim clovekem, Takovym clovekem v nejvetsi a nejdokonalejsi podobe jest nebe.

(61)

Takovouto predstavu maji andele o cloveku a proto nikdy nevsimaji si toho, co clovek cini telem, nybrz vsimaji si vule, jiz telo jest uvadeno v cinnost; vuli zovou vlastnim clovekem a rozum do te miry, jak s vuli souhlasne pusobi (ppp).

(ppp) Vule cloveka jest vlastnim bytim [Esse] jeho zivota, a rozum jest trvanim [Existere] zivota z vule, c. 3619. 5002. 9282. Zivot vule jest hlavnim zivotem cloveka a zivot rozumovy z neho vychazi, c. 585. 590. 3619. 7342. 8885. 9282. 10076. 10109. 10110. Clovek jest clovekem z vule a odtud z rozumu, c. 8911. 9069. 9071. 10076. 10109. 10110.

(62)

Andele ovsem nevidi nebe v celem jeho rozsahu v takove forme; nebot zrak nijakeho andela nepostihne celeho nebe, ale nekdy vidi vzdalene spolecnosti, sestavajici z mnoha tisicu andelu, jako celek v takove forme, a ze spolecnosti, jakozto z casti, soudi na celek [commune], kteryz jest nebem; nebot v nejdokonalejsi forme celky [communia] jsou takove, jako castice, a castice jako celky; rozdil jest jen jako mezi vetsim a mensim. Proto andele pravi, ze cele nebe takto jevi se pred ocima Pane, ponevadz Bozstvi vidi vsecko z nejvnitrnejsiho a nejvyssiho [hlediska].

(63)

Jezto nebe jest takove, jest tez Panem rizeno jako jediny clovek, a tudiz jako jedinec; nebol jest znamo, ze clovek, ackoliv sestava z nescetnych ruznosti, a to jak v celku, tak i v castech, (v celku z udu, ustroji a vnitrnosti; v castech z rad vlaken, nervu a krevnich cev; tudiz z udu uprostred udu a z casti uprostred casti) prece jen jedna jako jedinec. Takove jest i nebe za pece a vedeni Pane.

(64)

Pricina, ze tak mnoho ruznych veci ve cloveku jednotne pusobi, jest v tom, ze ve cloveku neni nic, co by necim ke spolecnemu celku neprispivalo a nebylo mu uzitecno; celek jest uzitecen svym castkam a castky jsou uzitecny celku; nebot celek sestava z casti a casti tvori celek. Proto pecuji o sebe navzajem, maji vzajemny zretel k sobe a jsou spolu spojeny v takovou formu, ze vse vubec a kazda vec zvlaste vztahuje se k celku a k jeho dobru. Z toho plyne, ze pusobi spolecne. Podobnymi jsou i spolecnosti v nebesich; jsou tam spojeny v podobnou formu podle uzitecnosti [usus]; procez ti, kdoz neskytaji celku uzitku, jsou z nebe vypuzeni, protoze jsou pro ne cimsi cizim. Uzitek skytat jest chtiti jinym dobro pro dobro celku, a uzitek neskytat jest jinym dobre chtiti nikoliv pro dobro celku, nybrz pro sebe sameho; takovymito jsou ti, kdyz sebe nad ostatni miluji, onemi vsak ti, kdoz Pana nade vse miluji. Z toho plyne, ze ti, kdoz jsou v nebi, pusobi spolecne, ne vsak sami ze sebe, nybrz z Pana; nebot pohlizeji k Nemu jako k jedine Prapricine, a na Jeho kralovstvi jako na celek, o nejz dluzno pecovati. A to vyrozumiva se slovy Pane: Hledejte nejprve kralovstvi Boziho a spravedlnosti jeho a vse bude vam pridano, Mat. VI: (33) Spravedlnost jeho hledati znaci jeho dobro hledati (qqq). Ti na svete, kteri dobro vlasti miluji vice, nezli dobro sve, a dobro bliznich miluji jako sve vlastni, jsou temi, kdoz ve druhem zivote miluji a hledaji kralovstvi Pane; nebol tam jest kralovstvi Pane misto vlasti; a ti, kdoz radi konaji jinym dobro, nikoliv vzhledem k sobe, nybrz vzhledem k dobru samotnemu, miluji blizniho; nebot tam jest dobro bliznim (rrr). Vsichni, kdoz jsou takovymito, jsou v Nejvetsim Cloveku, to jest v nebi.

(qqq) Ve Slove [Bozim], kde jest rec o spravedlnosti, mluvi se o dobru, a kde o soude, mluvi se o pravde; proto konati spravedlnost a soud znaci konati dobro a pravdu, c. 2235. 9857.

(rrr) Pan jest bliznim v nejvyssim slova toho smyslu a tudiz milovati Pana jest tolik, jako milovati to, co od Neho jest, ponevadz ve vsem, co od Neho jest, jest On sam, a tudiz dobro a pravda, c. 2425. 3419. 6706. 6711. 6819. 6823. 8123. Odtud plyne, ze veskere dobro, ktere jest od Pana, jest bliznim, a toto dobro chtiti a konati znaci milovati blizniho, c. 5026. 10336.

(65)

Jezto cele nebe predstavuje jedineho cloveka, a krome toho jest i bozskym duchovnim clovekem v nejvetsi forme a rovnez i v podobe, proto deli se nebe v udy a casti, jako clovek, a ty podobne se jmenuji. Andele tez vedi, ve kterem udu jest ta ktera spolecnost, a ve kterem spolecnost jina; a pravi, ze tato spolecnost jest v udu cili v nektere provincii hlavy, jina pak v udu cili v nektere provincii prsou, jina pak v udu cili v nektere provincii beder a tak dale. Vseobecne vzato, nejvyssi cili treti nebe tvori hlavu az ke krku; stredni cili druhe nebe tvori hrud' az k bedrum a kolenum. Nejnizsi, cili prve nebe tvori nohy az k chodidlum, a rovnez i paze az k prstum, nebot paze a ruce jsou to, co jest nejzazsi [ultimum] u cloveka, treba ze jsou na strane. Z toho opetne vysvita, proc jsou tri nebe.

(66)

Duchove, kteri jsou pod nebem, velmi se divi, slysi-li a vidi-li, ze nebe jest rovnez tak vespod jako nahore, nebot maji tutez predstavu a mineni, jako lide na svete, ze totiz nebe neni nikde jinde, nez nahore; nevedi totiz, ze poloha nebe jest jako poloha udu, ustroji a vnitrnosti ve cloveku, z nichz nektere jsou nahore a jine dole, a ze jest jako poloha jedne casti v udu, ustroji a vnitrnosti, z nichz nektere jsou uvnitr, jine zevnitr; proto maji zmateny pojem o nebi.

(67)

Tyto veci o nebi, jakozto o Nejvetsim Cloveku, uvedeny jsou zde proto, ponevadz bez techto predbeznych poznatku nebylo by naprosto mozno pochopiti, co o nebi bude nasledovati, aniz si uciniti urcite predstavy o podobe nebe, o spojeni Pana s nebem, o spojeni nebe se clovekem, rovnez ani ne o vlivu duchovniho sveta ve svet prirodni, a dokonce ne o souvztaznosti [correspondentia], o kterychzto vecech bude nyni v dalsi casti postupne pojednavano; proto, aby k tomu bylo poskytnuto svetla, bylo svrchu uvedene predeslano.

(10)

Kazda jednotliva spolecnost v nebi predstavuje jedineho cloveka.

(68)

To, ze i kazda jednotliva spolecnost nebeska predstavuje jednoho cloveka a tudiz jest obrazem cloveka, bylo mi vicekrate poprano videti. Byla jista spolecnost, do niz se vloudili mnozi, kteri dovedli pretvarovat se za andely svetla; byli to pokrytci. Kdyz byli od andelu oddelovani, spatril jsem, ze cela spolecnost jevila se nejprve jako tmavy celek, pak postupne v lidske podobe, jeste vsak tmave, a konecne jako clovek. V onom cloveku byli a tvorili ho ti, kdoz byli v dobru teto spolecnosti; ostatni, kteri nebyli v tomto cloveku a jej netvorili, byli pokrytci; tito byli vyvrzeni, oni podrzeni. Takto konalo se vylucovani. Pokrytci jsou ti, kdoz dobre mluvi a tez dobre jednaji, ale ve vsem maji sebe na zreteli; mluvi jako andele o Panu, o nebi, o lasce, o nebeskem zivote, a cini take dobro, aby se zdalo, ze jsou takovymi, jak mluvi; smysleji vsak jinak;

neveri v nic, nezadaji si dobra pro nikoho, lec sami pro sebe; ze cini dobre, deje se jen vzhledem k nim samym; deje-li se tak vzhledem k jinym, jest to proto, aby jini to videli, i cini to tedy opet jen vzhledem k sobe.

(69)

Ze cela andelska spolecnost, kdyz Pan projevuje Svou pritomnost, vypada jako jedinec ve forme lidske, bylo mi tez poprano videti. Ve vysi, smerem k vychodu objevil se oblak, prechazejici od barvy beloskvouci do rude a hvezdickami obklopeny, kteryz snasel se dolu; cim vice sestupoval, tim ponenahlu staval se jasnejsim, az konecne bylo lze jej videti v dokonale lidske podobe: Hvezdicky kolem oblaku byli andele, kteriz se tak jevili pomoci svetla z Pana.

(70)

Jest treba vedeti, ze ac vsichni, kdoz jsou v jedine nebeske spolecnosti, kdyz zaroven pospolu se jevic jevi se jako jedinec v lidske podobe, prece jen jedna spolecnost neni prave takovym clovekem, jako spolecnost jina; lisi se od sebe jako obliceje lidi z jednoho a tehoz rodu, a to z tehoz duvodu, o nemz vyse v c. 47. byla rec, ze totiz jevi se ruzne podle ruznosti dobra, v nemz jsou, a ktere je vytvari. V nejdokonalejsi a nejkrasnejsi lidske podobe jevi se ty spolecnosti, kterez jsou v nejvnitrnejsim cili nejvyssim nebi, a to uprostred neho.

(71)

Hodno jest pripomenuti, ze cim vice jest clenu v nektere spolecnosti nebeske, a cim jednotneji pusobi, tim dokonalejsi jest jeji lidska forma; nebol rozmanitost v nebeske forme ulozena, tvori dokonalost, jakz to vyse v c. 56. bylo ukazano; a rozmanitost vyskytuje se tam, kde jest mnohost. Rovnez i take kazdym dnem kazde spolecnosti co do poctu pribyva, a tak, jak pribyva, stava se ona dokonalejsi; tim zdokonaluje se nejen spolecnost, nybrz i nebe vubec, nebot nebe sklada se ze spolecnosti. Z toho, ze nebe pribyvajicim mnozstvim se zdokonaluje, vysvita, jak velice se myli ti, kdoz veri, ze nebe bude pro svou preplnenost jedenkrate uzavreno; ve skutecnosti jest tomu naopak, ono totiz nikdy nebude uzavreno, protoze plnost, cim dale tim vice vzrustajici, je zdokonaluje; proto andele netouzi po nicem tak velice, jako po tom, aby k nim novi hoste, andele pribyvali.

(72)

Kazda jednotliva spolecnost, kdyz cela soucasne jevi se jako jedinec, ma podobu cloveka proto, ponevadz cele nebe ma tuto podobu, jakz v predeslem oddilu bylo ukazano; a v nejdokonalejsi forme, jakou jest forma nebe, vyskytuje se podobnost casti s celkem, a nejmensiho s nejvetsim; to, co jest mensim a casti nebe, jsou spolecnosti, z nichz nebe sestava, a ze spolecnosti jsou tez nebem, byl i v mensi forme, viz vyse, v c. 51. az 58. Takova ustavicna podobnost ma svou pricinu v tom, ze v nebesich dobro vsechnech pochazi z jedine lasky, a tudiz z jedineho prapuvodu; tato jedina laska, z niz vsecko dobro v nebi se prysti, jest laska k Panu z Pana; z toho plyne, ze cele nebe jest Jeho podobou v nejsirsim smyslu, kazda spolecnost v uzsim smyslu a kazdy andel v nejuzsim smyslu; viz tez co o tom vyse, v c. 58. bylo receno.

(11)

Kazdy andel ma tudiz dokonalou lidskou formu.

(73)

V obou predchozich oddilech bylo ukazano, ze nebe ve svem souboru a rovnez tak kazda jednotliva spolecnost v nebi zobrazuje jedineho cloveka; ze souvislosti pricin, tam povedenych, vyplyva, ze i kazdy jednotlivy andel ma tuto podobu; tak jako nebe jest clovekem v nejvetsi forme, a spolecnost nebeska v mensi forme, tak jest jim andel ve forme nejmensi; nebot v nejdokonalejsi forme, jakouz jest forma nebes, jest obraz celku v castech a casti v celku; jest tomu vsak proto tak, jezto nebe jest pospolitosti, nebot deli se o vsecky svoje veci s kazdym a kazdy nabyva z teto pospolitosti vseho sveho. Andel jest prijimajici schranou a tudiz nebem v mensi forme, jakz to tez vyse v prislusnem oddilu bylo povedeno. I clovek jakou merou nebe do sebe prijima, takovou merou jest prijimajici schranou a jest nebem a andelem; o tom viz vyse v c. 57. V Apokalypse jest to takto popsano: I zmeril zed svateho Jeruzalema, sto ctyriceti a ctyr loktu, merou cloveka, kteraz jest [mira] andela, XXI: 17; Jeruzalem jest zde cirkev Pane, a ve vyssim smyslu nebe (sss); zed jest pravda, kteraz chrani proti svevolnemu utoku nepravdy a zla (ttt); sto ctyricet ctyri jsou vsecky pravdy a vsecko dobro v celku vzaty (xxx); mira jest jejich jakost (yyy); clovekem jest ten, v nemz jest vsecko to ve svem sirsim i uzsim pojmu, a v nem tudiz jest nebe; a ponevadz i andel jest clovekem, jest receno mira cloveka, ktera jest merou andela; to jest duchovni smysl onech slov. Kdo by bez tohoto smyslu rozumel, ze zed svateho Jeruzalema jest merou cloveka, to jest andela ? (zzz).

(sss) Jeruzalem jest cirkvi, c. 402. 3654. 9166.

(ttt) Zed jest pravdou, kteraz chram proti svevolnym utokum nepravdy a zla, c. 6419.

(xxx) Vsech pravd a vsech dober v jich souboru jest dvanacte, c. 577. 2089. 2129. 2130. 3272. 3858. 3913. Rovnez tak sedmdesat dve a sto ctyricet ctyri, protoze 144 povstava ze 12, kterez jsou samy sebou nasobeny, c. 7973. Vsecka cisla ve Slove [Bozim] znaci veci, c. 482. 487. 647. 648. 755. 813. 1963. 1988. 2075. 2252. 3252. 4264. 4495. 5265. Nasobena cisla oznacuji podobne veci, jako cisla jednoducha, z nichz nasobenim povstala, c. 5291. 5708. 7973.

(yyy) Mira ve Slove [Bozim] znaci jakost te ktere veci vzhledem ku pravde a dobru, c. 3104. 9603.

(zzz) O duchovnim cili vnitrnim smyslu Slova [Boziho] viz ve vysvetleni o Bilem koni v Apokalypse [Janove] a v dodatku k Nebeske nauce.

(74)

Prejdeme nyni ke zkusenosti. Ze andele maji lidskou formu, cili ze jsou lidmi, videl jsem tisickrate, ponevadz jsem mluvil s nimi jako clovek se clovekem, tu s jedinym, tu zase s nekolika pospolu, a neshledal jsem na nich naprosto nic, cim by se co do formy lisili od lidi; a divil jsem se nejednou, ze byli takovymi; a aby nebylo mozno rici, ze to byl klam nebo vytvor fantasie, bylo mi dano je videti, kdyz jsem byl pri uplnem bdeni cili pri plnem pocitu telesnem a ve stavu jasneho sebevedomi. Take jsem jim casteji vypravel, ze lide krestanskeho sveta jsou stran andelu a duchu v takove naproste nevedomosti, ze veri, ze ti jsou duchovnimi bytostmi [mentes] bez formy a pouhymi pomysly, o nichz nemaji jine predstavy, nez ze jsou cimsi etherickym, v cemz jest zivotni sila, a ponevadz z lidskych vlastnosti nepriznavaji jim nic, nez schopnost mysleni, maji za to, ze nevidi, nemajice oci, neslysi, nemajice usi, a nemluvi, nemajice ust a jazyka. K tomu andele odpovedeli, ze vedi, ze takovou viru mnozi lide na svete maji, a ze vira ta prevlada u ucenych, ba dokonce, cemuz se divili, i u knezi; povedeli mi take pricinu toho, a to zejmena, ze uceni, kteri jsou predaky, a kteri predevsim takovouto predstavu o andelich a duchach vypestovali, premitali o vecech tech na zaklade smyslnosti zevnejsiho cloveka; a ti, kdoz z tohoto [pramene] uvazuji, - nikoliv pak z vnitrniho svetla a ze vseobecne idey, jez kazdemu jest vstipena, musi nevyhnutelne vymyslit si takove veci, ponevadz smyslnost zevnejsiho cloveka nechape nic jineho, nez to, co jest uvnitr prirody, ne vsak to, co jest nad ni, a tudiz naprosto nechape nic o duchovnim svete (a); od techto predaku, jakozto vudcu, nespravna predstava o andelich presla na jine, kteriz nemyslili sami ze sebe, nybrz podle nich; ti vsak, kdoz nejprve podle jinych mysli a z jich nahledu utvori si svou viru, a teprve pak o ni svym rozumem uvazuji, jen stezi mohou od toho opet upustit, a proto tez vetsina jich spokoji se tim, ze nahledy ty potvrzuji. Dale pravili, ze ti, , kdoz jsou verou i srdcem svym sprostni, nemaji takove predstavy o andelich, nybrz predstavuji si je jako nebeske lidi a to proto, jezto to, co jim bylo vstipeno a s nebe pochazi, ucenosti v sobe neutlumili, a take nic, co nema formy, nedovedou si mysliti; z toho plyne, ze andele ve chramech, bud vytesani, bud namalovani, nebyvaji zobrazovani jinak, nez jako lide. O vstipeni, ktere s nebe pochazi, pravili, ze jest Bozstvim, ktere vplyva na ty, kdoz jsou v dobru viry a zivota.

(a) Clovek, pokud neni nad smyslnost zevnejsiho cloveka povznesen, malo jest moudry [parum sapiat], c. 5089. Moudry clovek mysli, povznesen jsa nad tuto smyslnost, c. 5089. 5094. Clovek, je-li nad tuto smyslnost povznesen, prichazi do jasnejsiho svetla a posleze do svetla nebeskeho, c. 6183. 6313. 6315. 9407. 9730. 9922. Povzneseni a odvedeni od teto smyslnosti bylo znama Starym c. 6313.

(75)

Podle veskere zkusenosti, kterouz mam jiz po mnoha leta, mohu rici a tvrditi, ze andele co do sve formy jsou uplne lidmi, ze maji oblicej, oci, usi, prsa, paze, ruce, nohy, ze navzajem se vidi, slysi, spolu mluvi, slovem, ze jim nechybi naprosto nic z toho, co nalezi cloveku, krome toho, ze nemaji na sobe hmotneho tela; videl jsem je v jejich svetle, kterez jest mnohem jasnejsi nez poledni svetlo na svete, a v nemz vsecky tahy jejich obliceje lze urciteji a zretelneji videti, nez obliceje lidi na zemi. Bylo mi take poprano spatriti andela nejvnitrnejsiho nebe; jeho oblicej byl krasnejsi a zarivejsi, nezli andelu nizsich nebes; prohledl jsem si ho dobre, i mel lidskou formu v cele dokonalosti.

(76)

Jest vsak treba vedeti, ze lide nemohou videti andely svyma telesnyma ocima, nybrz ocima ducha, kteryz jest ve cloveku (b), protoze tento jest v duchovnim svete, kdezto vse, co telu nalezi, jest ve svete prirodnim; stejne vidi stejne, ponevadz jest ze stejneho; krome toho jest ustroji telesneho zreni, oko, tak hrube, ze mnohdy mensi predmety prirodni nelze spatriti jinak, nez zvetsovacimi skly, jakz kazdemu jest znamo; tim mene tedy veci, kterez jsou nad sferou prirody, jakz jest tomu u vseho, co jest v duchovnim svete. Prece vsak stanou se andele cloveku viditelni, jestlize jest odtrzen od zraku telesneho, a jestlize zrak jeho ducha jest mu otevren, coz stane se okamzikem, jestlize Panu se zlibi, aby andele byli videni; pak clovek nema za jine, nezli ze je vidi ocima telesnyma. Tak Abraham, Lot, Manoah a proroci videli andely, a tak byl i Pan viden ucedlniky po svem vzkriseni; podobnym zpusobem i ja vidal andely. Ponevadz proroci tak videli, byli nazyvani vidoucimi a muzi, majicimi oci otevrene, 1. Sam. IX: 9; 4 Mojz. XXIV: 3., a uciniti, aby tak videli, sluje oci otevriti, jakz se to stalo chlapci Elizeove, o nemz takto se cte: I modlil se Elizeus a rekl: O Jehovo, otevri, prosim, oci jeho, aby videl, a kdyz Jehova oci jeho otevrel, videl, a aj, hora ta plna ohnivych koni a vozu okolo Elizea, 2. Kral. VI: 17.

(b) Clovek co do sveho vnitra jest duchem, c. 1594. A tento duch jest vlastnim clovekem, a jim telo zije, c. 447. 4622. 6054.

(77)

Dobri duchove, s nimiz jsem mluvil i o teto veci, srdecne litovali, ze v cirkvi jest takova nevedomost stran stavu nebe a stran duchu a andelu, a rozhorcene pravili, abych vsemozne sdeloval, ze nejsou beztvarnymi duchovymi bytostmi, aniz vzdusnymi vytvory, nybrz ze maji podobu lidi a ze vidi, slysi a citi jako ti, kdoz jsou na svete (c).

(c) Kazdy andel, protoze jest prijimatelem bozskeho radu od Pana, ma dokonalou a podle toho, jak jej prijima, krasnou lidskou podobu, c. 322. 1880. 1881. 3633. 3804. 4622. 4735. 4797. 4985. 5199. 5530. 6054. 9879. 10.177. 10.594. Jest to Bozska Pravda, skrze niz veskeren poradek vznika, a Bozske Dobro jest podstatou poradku, c. 2451. 3166. 4390. 4409. 5232. 7256. 10.122. 10.555.

(12)

Bozske Clovecenstvi Pane jest pricinou,

ze nebe v celku i castech predstavuje cloveka.

(78)

To, ze nebe v celku i v castech predstavuje cloveka, a ze pochazi to od Bozskeho Clovecenstvi Pane, jevi se jako dusledek vseho toho, co v predchozich oddilech bylo povedeno a ukazano. V predchozich oddilech zejmena bylo ukazano:

I. ze Pan jest Bohem nebe;

II. ze Bozstvi Pane tvori nebe;

III. ze nebe sestava z nescislnych spolecnosti, a ze kazda spolecnost jest nebem v mensi podobe a kazdy andel v podobe nejmensi;

IV. ze cele nebe ve svem souboru predstavuje jedineho cloveka;

V. ze i kazda spolecnost v nebi predstavuje jedineho cloveka;

Vl. ze tudiz kazdy andel ma dokonalou lidskou podobu.

To vse vede k zaveru, ze Bozstvi, ponevadz tvori nebe, jest co do podoby Clovecenstvim. Ze jest to Bozske Clovecenstvi Pane, jeste jasneji, ponevadz strucne, videti lze z toho, co jako dodatek z dila Nebeska tajemstvi jest vynato a sem sneseno.

Ze Clovecenstvi Pane jest Bozstvim a nikoliv - jakz cirkvi se veri - ze Jeho Clovecenstvi neni Bozstvim, lze rovnez seznati z onoho vynatku, jakoz i z dila Nauka svateho Jeruzalema, kdez na konci jest pojednavano o Panu.

(79)

Mnohymi zkusenostmi bylo mi dotvrzeno, ze jest tomu tak, o cemz neco povime v dalsim. Vsichni andele, kteri jsou v nebi, nepoznavaji Bozstvi nikde v jine podobe, nezli v lidske, a co divneho, ti, kteri jsou ve vyssich nebesich, nemohou si Bozstvi vubec jinak mysliti; ze jest jim takto smyslet, k tomu vede je samotne Bozstvi, ktere vplyva, jakoz i forma nebeska, podle niz jejich myslenky kolem dokola se siri; nebot kazda myslenka, kterou maji andele, siri se po nebi, a podle tohoto sireni se maji oni rozumnost a moudrost; z toho vyplyva, ze vsichni tam vyznavaji Pana, ponevadz Bozske Clovecenstvi jest toliko v Nem. To bylo mi receno nejen od andelu, nybrz i sam jsem to seznal, kdyz jsem byl vznesen do vnitrni sfery nebeske. Z toho vysvita, ze andele, cim jsou moudrejsi, tim jasneji to vycituji, a to jest pricinou, ze Pan se jim zjevuje; nebot Pan zjevuje se v bozske podobe andela, kteraz jest podobou cloveka, tem, kteri vyznavaji a veri v nenaziratelne Bozstvi, nikoliv vsak tem, kteri vyznavaji a veri v nenaziratelne Bozstvi; nebot prvni mohou patriti na sve Bozstvi, druzi vsak nemohou.

(80)

Ponevadz andele vyznavaji nikoliv Bozstvi nenaziratelne, kterez zovou beztvarnym Bozstvim, nybrz naziratelne Bozstvi v lidske podobe, jest jejich zvykem rikati, ze samotny toliko Pan jest clovekem, a oni jsou lidmi pouze skrze Neho, a ze kazdy tou merou jest clovekem, jak Jeho do sebe prijima; prijimanim Pana rozumeji dobro a pravdu v sebe prijimati, jez jsou od Neho, ponevadz Pan jest ve Svem dobru a Sve pravde. Nazyvaji to take moudrosti a rozumnosti; rikaji, ze kazdy vi, ze rozumnost a moudrost cini cloveka, nikoliv vsak oblicej bez nich. Ze jest tomu tak, lze videti na andelich nejvnitrnejsiho nebe; protoze ti trvaji v dobru a pravde od Pana, a tudiz i v moudrosti a v rozumnosti, maji i nejkrasnejsi a nejdokonalejsi lidskou podobu, kdezto andele nizsiho nebe maji podobu mene dokonalou a mene krasnou. Prave naopak jest tomu v pekle; ti, kdoz tam jsou, nejevi se ve svetle nebe jako lide, nybrz jako nestvury, nebot jsou ve zlu a v nepravde, a nikoliv v dobru a v pravde, a tudiz jsou v opaku moudrosti a rozumnosti, procez ani jejich zivot nenazyva se zivotem, nybrz duchovni smrti.

(81)

Ponevadz nebe v celku i ve svych castech predstavuje cloveka pomoci Bozskeho Clovecenstvi Pane, rikavaji andele, ze jsou v Panu, a nekteri, ze jsou v Jeho tele, cimz vyrozumivaji trvani v dobru Jeho lasky, jakz i Pan sam ucil, rka: zustantez ve mne a ja ve vas. Jakoz reva nemuze nesti ovoce sama od sebe, nezustala-li by pri kmenu, takz ani vy, lec zustanete ve mne; nebo beze mne nic nemuzete uciniti; zustantez v milovani mem. Budete-li zachovavati prikazani ma; zustanete v mem milovani, Jan, XV: 4-10.

(82)

Jezto v nebi jest takovyto pojem o Bozstvi, jest i kazdemu cloveku, ktery nejaky vliv s nebe v sebe prijima, vstipeno, ze si Boha predstavuje v lidske podobe; to cinili lide za starodavna, to cini i nyni zijici, a to jak ti, kdoz jsou v cirkvi, tak i mimo cirkev; sprostni vidi Ho v myslenkach svych jako starce v zari svetelne. Avsak tuto vstipenou predstavu zahladili v sobe vsichni ti, kdoz vliv s nebe odstranili vlastni svou rozumnosti a zlym zivotem; ti, kdoz ji zahladili vlastni svou rozumnosti, chteji miti nenaziratelneho Boha; kdoz ji vsak zahladili zlym zivotem, nechti zadneho Boha. Ani tito, ani oni nevedi, ze jest neco takto vstipeneho, ponevadz u nich toho neni; prece vsak jest to samotne nebeske Bozstvi, kterez predevsim vplyva s nebe ke cloveku, ponevadz clovek jest zrozen pro nebe a do nebe neprichazi nikdo, kdo nema predstavy o Bozstvi.

(83)

Z toho vyplyva, ze kdo nema predstavy o nebi, to jest predstavy o Bozstvi, z nehoz jest nebe, nemuze byti povznesen ani k prvemu prahu nebe; jakmile tam prichazi, pocituje protiveni se a silny zpetny tlak; pricina toho jest ta, ze jeho vnitro, ktere by melo prijmouti nebe, jest uzavreno, nemajic formy nebeske, ba uzavira se tim pevneji, cim vice k nebi se blizi. Takovy jest osud tech v cirkvi, kteri popiraji Pana, a tak, jako sociani, jeho Bozstvi. Jaky vsak jest osud tech, kdoz nenarodili se v cirkvi, a kteri o Panu nic nevedi, Slova [Boziho] nemajice, o tom v dalsim.

(84)

Ze Stari meli predstavu o Bozstvi jakozto o Clovecenstvi, vysvita z toho, ze Bozstvi zjevilo se Abrahamovi, Lothovi, Josuovi, Gideonovi, Manoachovi, jeho zene a jinym, kteriz, ackoliv Boha v podobe cloveka spatrili, prece Ho jako Boha vsehomiru velebili, zovouce Ho Bohem nebes a zeme a Jehovou; ze to byl Pan, ktereho Abraham videl, o tom ucil On sam u Jana, kap. VIIL: 56; ze take On to byl, kteryz ostatnim se zjevil, vysvita ze slov Pane, ze nikdo Otce a jeho podobu nevidel, aniz hlasu jeho slysel, Jan, L: 18., kap. V.: 37.

(85)

Avsak to, ze Buh jest clovekem, nesnadno mohou pochopiti ti, kdoz usuzuji o vsem na zaklade smyslnosti zevnejsiho cloveka, ponevadz smyslny clovek nemuze o Bozstvi premysleti podle niceho jineho, nezli podle sveta a podle veci, v nem se vyskytujicich, a muze tedy predstaviti si bozskeho a duchovniho cloveka jen jako telesneho a prirodniho. Podle toho usuzuje: Kdyby Buh byl clovekem, musel by byti tak veliky, jako vesmir, a kdyby v nebi a na Zemi kraloval, muselo by se to diti pomoci mnoha osob, jako tomu byva u kralu pozemskych; kdyby mu nekdo chtel rici, ze v nebi neni rozlehlosti prostoru, jako na svete, naprosto by toho nepochopil; nebot kdo podle prirody a pouze podle jejiho svetla mysli, nemysli nikdy jinak, nezli pocinaje prostorem, ktery ma pred ocima. Lide taci vsak velice se myli, soudi-li prave tak o nebi. Prostor, ktery tam jest, neni jako prostor sveta; ve svete prostor jest obmezen, a tudiz meritelny, v nebi vsak jest prostor neobmezeny a tudiz nemeritelny; o prostoru v nebi bude vsak pojednano v dalsim, kde bude rec o prostoru a case v duchovnim svete. Krome toho kazdy vi, jak daleko saha zreci schopnost oka, totiz ke Slunci a ke hvezdam, kterez jsou tak velice vzdaleny; kdo hloubeji premysli, vi, ze vnitrni zreni, zreni myslenek, saha dale, a tudiz jeste vnitrnejsi zreni saha jeste dale. Cim nekonecneji dale saha tedy bozske zreni, kterez jest nejvnitrnejsim a nejvyssim ? Jezto myslenky schopny jsou takoveho rozprostraneni, maji vsecky nebeske veci spojeni s kazdym, kdoz tam jest, a podobne deje se i se vsim, co k Bozstvi nalezi, co nebe tvori a je naplnuje, jakz to v predchazejicich oddilech bylo ukazano.

(86)

V nebi divili se, ze za osvicene [intelligentes] pokladaji se taci lide, kteri myslice na Boha, mysli na bytost nenaziratelnou, v nijakou podobu nepojatelnou, a ty, kdoz smysleji jinak, pokladaji za obmezene, ba dokonce za sprostne, kdezto jest tomu pravy opak. Andele pravi: Necht sami sebe zkoumaji ti, kdoz se za osvicene pokladaji, zda misto Boha nevidi prirodu, jedni tu, ktera jest pred ocima, jini tu, ktera neni pred ocima, a zda jejich slepota nesaha tak daleko, ze nevedi, co jest Buh, co andel, co duch, co jejich po smrti zijici duse, co zivot nebesky u cloveka a mnoho jineho, co nalezi k rozumnosti; kdezto ti, kterez oni nazyvaji sprostymi, vsecko to vedi svym zpusobem, majice predstavu o svem Bohu, ze jest Bozstvim v lidske podobe, o andelu, ze jest nebeskym clovekem, o sve dusi, ktera ma ziti po smrti, ze jest jako andel, a ze nebeskym zivotem u cloveka rozumi se zivot, prozivany podle prikazani Bozich; proto andele takoveto [lidi] pokladaji za osvicene a pro nebe zpusobile, ony predchozi vsak pokladaji za obmezene.

(13)

Soubor z dila Nebeska tajemstvi

o Panu a Jeho Bozskem Clovecenstvi.

Pan mel Bozstvi jiz od sameho poceti [ex ipsa conceptione], c. 4641. 4963. 5041. 5157. 6716. 10.125. Jediny Pan mel bozske sime, c. 1438. Jeho dusi byl Jehova c. 1999. 2004. 2005. 2018. 2025. Tak bylo vnitro Pane vlastnim Bozstvim, a jeho priodeni bylo od matky, c. 5041. Vlastni Bozstvi bylo bytim [Esse] zivota Pane, z nehoz pak povstalo Clovecenstvi, a bytost [Existere] povstala z onoho byti [Esse], c. 3194. 3210. 10.370. 10.372.

V cirkvi, kdez jest Slovo [Bozi] znamo a skrze ne znam Pan, nemuze byti Bozstvi Pane popirano, ani svatost, z Neho vychazejici, c. 2359. Ti, kdoz jsou v cirkvi a Pana neuznavaji, nemaji nijakeho spojeni s Bozstvim; jinak jest tomu u tech, kteri jsou mimo cirkev, c. 10.205. Podstatnou casti cirkve jest uznavati Bozstvi Pane a sjednoceni Jeho s Otcem, c. 10.083.

10.112. 10.370. 10.728. 10.730. 10.816. 10.817. 10.818. 10.820.

Ve Slove [Bozim] pojednava se mnoho o oslaveni Pane, c. 10.828, a vsude ve vnitrnim smyslu Slova [Boziho], c. 2249. 2523. 2345. Pan oslavil Sve Clovecenstvi, nikoliv vsak Bozstvi, protoze toto bylo jiz samo v sobe oslaveno, c. 10.057. Pan prisel na svet, aby Sve Clovecenstvi oslavil, c. 3637, 4286. 9315. Pan oslavil Sve Clovecenstvi Bozskou Laskou, kteraz byla v Nem hned od poceti, c. 4727. Laska Pane k celemu lidskemu pokoleni byla zivotem Pane na svete, c. 2253. Laska Pane prevysuje vsechnu lidskou chapavost, c. 2077. Pan zachranil lidske pokoleni tim, ze oslavil Sve Clovecenstvi, c. 4180. 10.019. 10.152. 10.655. 10.659. 10.828. Jinak bylo by cele lidske pokoleni zahynulo vecnou smrti, c. 1676. O stavu oslaveni a pokoreni se Pane, c. 1785. 1999. 2159. 6866. Oslaveni, tam kde v nem jest rec o Panu, jest spojeni Jeho Clovecenstvi s Bozstvim, a oslaviti znamena bozskym uciniti, c. 1603. 10.053. 10.828. Pan kdyz oslavil Sve Clovecenstvi, odlozil vsecko lidske, jez mel od matky, a to tak, ze ji prestal byti jejim synem, c. 2159. 2574. 2649. 3036. 10.830.

Syn Bozi od vecnosti byla Bozska Pravda v nebi, c. 2628. 2798. 2803. 3195, 3704. Pan, kdyz byl na svete, ucinil Sve Clovecenstvi Bozskou Pravdou z Bozskeho Dobra, jez bylo v Nem, 2803. 3194. 3195. 3210. 6716. 6864. 7014. 7499. 8127. 8724. 9199. Pan tenkrate uvedl v Sobe vse v nebeskou formu, kteraz jest primerena Bozske Pravde, c. 1928. 3633. Proto Pan jest nazyvan Slovem, jez jest Bozska Pravda, c. 2533. 2818. 2859. 2894. 3393. 3712. Jediny Pan mel chapani a mysleni sam ze Sebe, a to povznesenejsi nad vsecko chapani a mysleni andelu, c. 1904. 1914. 919.

Pan sloucil Bozskou Pravdu, kterouz byl On sam, s Bozskym obrem, ktere bylo v Nem, c. 10.047. 10 052. 10.076. Slouceni to bylo obapolne, c. 2004. 10.067. Pan, kdyz odchazel ze sveta, ucinil i Sve Clovecenstvi Bozskym Dobrem, c. 3194. 3210. 6864. 7499. 8724. 9199. 10.076. To rozumi se tim, ze od Otce vysel a k Otci se vraci, c. 3194. 3210. Tak stal se jedno s Otcem, c. 2751, 3704. 4766. Po sjednoceni vychazi Bozska Pravda od Pana, c. 3704. 3712. 3969. 4577. 5704. 7499. 8127. 8241. 9199. 9398. Vysvetleni, kterak Bozska Pravda vychazi c. 7270. 9407. Pan sjednotil z vlastni moci Clovecenstvi s Bozstvim, c. 1616. 1749. 1752. 1813. 1921. 2025. 2026. 2523. 3141. 5005. 5045. 6716. Z toho vysvita, ze Clovecenstvi Pane nebylo jako clovecenstvi jineho cloveka, protoze On byl pocat z Bozstvi vlastniho, c. 10.125. 10.826. Jeho spojeni s Otcem, z Nehoz byla Jeho duse, nebylo jako mezi dvema, nybrz jako mezi dusi a telem, c. 3737. 10.824.

Nejstarsi [Antiquissimi] (Prislusnici Nejstarsi Cirkve), nemohli , bozske byti [Esse] vzyvati, nybrz bozskou bytost [Existere] (Prislusnici Stare Cirkve) (Viz spisek Cirkve od pocatku az po dnesni dobu) Pozn. prekladatele., kteraz jest Bozskym Clovecenstvim, a Pan prisel proto na svet, aby stal se bozskou bytosti z bozskeho byti, c. 4687. 5321. Stari [Antiqui] uznavali Bozstvi, ponevadz se jim zjevilo v lidske podobe, a ono bylo jim Bozskym Clovecenstvim, c. 5110. 5663. 6846. 10.737. Nekonecne byti nemohlo v nebi k andelum ani k lidem vplyvat, krome skrze Bozske Clovecenstvi, c.1646. 1990. 2916. 2034. V nebi neni nijake jine Bozstvi uznavano krome Bozskeho Clovecenstvi, c. 6475. 9267. 9303. 10.067. Bozske Clovecenstvi od vecnosti bylo Bozskou Pravdou v nebi a Bozstvim, prochazejicim nebe, tudiz bozskou bytosti [Existere], kteraz potom v Panu stala se bozskym bytim [Esse] ze sebe [per se], z nehoz jest bozska bytost v nebi, c. 3061. 6280. 6880. 10.579. Jaky byl stav nebe pred prichodem Pane, c. 6371. 6372, 6373. Bozstvi nebylo postizitelne [perceptibile], krome kdyz proslo nebem, c. 6982. 6996. 7004.

obyvatele vsech teles svetovych vzyvaji Bozstvi v lidske podobe, a tudiz Pana, c. 6700. 8541 az 8547. 10.736. 10.737. 10.738. Raduji se, slysi-li, ze Buh skutecne stal se clovekem, c. 9361. Pan prijima vsecky, kdoz jsou v dobru a vzyvaji Bozstvi v lidske podobe; c. 9359. Boha nemuzeme si jinak predstaviti, nez v lidske podobe; to, co jest nepochopitelne, o tom nelze si uciniti predstavy, a v to nelze tedy veriti, c. 9359. 9972, Clovek muze uctivati to, o cem ma predstavu, nikoliv vsak to, o cem predstavy nema, c. 4733. 5110. 5633. 7211. 9356. 10.067. Proto vetsina lidi na celem okruhu zemskem [in universo terrarum orbe] uctiva Bozstvi v lidske podobe, coz deje se v dusledku vlivu s nebe, c. 10.159. Vsichni, kdoz svym zivotem jsou v dobru, predstavuji si, kdyz na Pana mysli, Bozske Clovecenstvi, a ne Clovecenstvi od Bozstvi odloucene; jinak ti, kdoz vzhledem k zivotu nejsou v dobru, c. 2326. 4724. 4731. 4766. 8878. 9193. 9198. Na Clovecenstvi Pane bez Jeho Bozstvi mysli nyni v cirkvi ti, kdoz svym zivotem trvaji ve zlu, jakoz i ti, kdoz trvaji ve vire, odloucene od ucinne lasky; ti nechapaji, co jest Bozske Clovecenstvi; duvody toho, c. 3212. 3241. 4689. 4692. 4724. 4731. 5321. 6372. 8878. 9193. 9198. Ze Clovecenstvi Pane jest bozske, protoze povstalo z byti [Esse] Otce, jez bylo Mu dusi, objasnuje se podobnosti otce, prechazejici na jeho ditky, c. 10.269. 10.372. 10.823. A ponevadz z Bozske Lasky [bylo utvoreno], kteraz byla vlastnim bytim [ipsum Esse] Jeho zivota od sameho poceti, c. 6872. Kazdy clovek jest takovym, jaka jest jeho laska, a on jest svou laskou, c. 6872. 10.177. 10.284. Pan ucinil bozskym cele Sve Clovecenstvi a to jak vnitrni, tak zevnejsi, c. 1603, 1815. 1902. 1926. 2093 2883. Proto s celym Svym telem vstal z mrtvych, jinak nezli kterykoliv clovek, c. 1729. 2083. 5078. 10.825.

Ze Clovecenstvi Pane jest bozske, lze poznati z Jeho vsudypritomnosti ve svate Veceri Pane, c. 2343. 2359. A z Jeho promeneni se pred tremi ucedlniky, c. 3212, jakoz i ze Stareho Zakona, ze se zve Bohem, c. 10.154, a Jehovou, c. 1603. 1736. 1815. 1902. 2921. 3035. 5110. 6281. 6303. 8864. 9194. 9315. V doslovnem smyslu [Slova Boziho] cini se rozdil mezi Otcem a Synem, cili Jehovou a Panem, nikoliv vsak ve vnitrnim smyslu Slova [Boziho],. v kteremzto smyslu trvaji andele nebesti, c. 3035. Ze v krestanstvu Clovecenstvi Pane neuznava se za bozske, stalo se na snemu cirkevnim vzhledem k papezi, aby mohl tyz byti uznan za Jeho namestka, c. 4738.

Krestane byli na druhem svete zkoumani, jakou maji predstavu o jedinem Bohu, a bylo shledano, ze maji predstavu tri Bohu, c. 2329. 5256. 10.736. 10.737. 10.738. 10.821. Trojice [Trinitas] cili trojne Bozstvi [Trinum Divinum] v jedne osobe muze byti pochopeno, a tudiz i jediny Buh, nikoliv vsak ve trech osobach, c. 10.738. 10.821. 10.824. Trojne Bozstvi v Panu jest uznavano v nebi, c. 14. 15. 1729. 2005. 5256. 9303. Trojnosti v Panu jest Bozstvi samotne, kterez sluje Otcem, Bozske Clovecenstvi, kterez sluje Synem a vychazejici Bozstvi, kterez sluje Duchem svatym, a toto trojne Bozstvi jest Jedine, c. 2149. 2156. 2288. 2321. 2329. 2447. 3704. 6993. 7182. 10.738. 10.822. 10.823. Pan sam ucil, ze Otec a On jedno jsou, c. 1729. 2004. 2005. 2018. 2025. 2751. 3704. 3736. 4766, ze svatost Bozstvi z Neho vychazi, a ie jest Jeho vlastnictvim, c. 3969. 4673. 6788. 6993. 7499. 8127. 8302. 9199. 9228. 9229. 9270. 9407. 9818. 9820. 10.330.

Bozske Clovecenstvi vplyva v nebe a tvori nebe, c. 3038. Pan jest vsim v nebi a jest zivotem nebe, c. 7211. 9128. Pan prebyva ve Svem u andelu, c. 9338. 10.125. 10.151. 10.157. Proto oni, jsouce v nebi, jsou v Panu, c. 3637. 3638. Spojeni Pana s andely jest v pomeru k tomu, jak prijimaji dobro lasky k Bohu a 'lasky k bliznimu od Neho, c.904. 4198. 4205. 4211. 4220. 6280. 6832. 7042. 8819. 9680. 9682. 9683. 10.106. 10.811. Veskere nebe vztahuje se ku Panu, c. 551. 552. Pan jest spolecnym stredem nebe, c. 3633. Tam vsichni obraceji se ku Panu, kteryz jest nad nebesy, c. 9828. 10.130. 10.189. A prece jen andele neobraceji se sami k Panu, nybrz, ,

Pan obraci je k Sobe, c. 10.189. Neexistuje pritomnost andelu u Pana, nybrz pritomnost Pana u andelu, c. 9415. V nebi neni nijakeho spojeni se samotnym Bozstvim, nybrz s Bozskym Clovecenstvim c. 4211. 4724. 5633. Nebe odpovida Bozskemu Clovecenstvi Pane, a proto jest nebe ve svem souboru jako jediny clovek, a proto nebe nazyva se Nejvetsim Clovekem, c. 2996. 2998. 3624 az 3649. 3636 az 3643. 3741 az 3745. 4625. Pan jest jediny clovek a jen ti jsou lidmi, kdoz Bozstvi od Neho prijimaji, c. 1894. Jakou merou Jej prijimaji, takovou merou jsou lidmi a obrazy k Jeho podobe, c. 8547. Proto jsou andele formami lasky k Bohu a ucinne lasky k bliznimu v lidske podobe, coz od Pana pochazi, c. 3804. 4735. 4985. 5199. 5530. 9879. 10.177.

Cele nebe jest Pane, c. 2751. 7086. Jeho jest veskera moc na nebesich i na Zemi, c. 1607. 10.089. 10.827. Ponevadz Pan vladne celym nebem, vladne i vsim, co od nebe zavisi, a tudiz vsim na svete, c. 2026. 2027. 4523. 4524. Jedine Pan ma moc, pekla oddaliti, od zleho zadrzeti a v dobru udrzeti, a tudiz spasenu uciniti, c. 10.019.

(14)

Mezi vsemi castmi nebe a vsemi castmi cloveka jest souvztaznost.

(87)

Co jest souvztaznost [correspondentia] nevi dnes nikdo; ze neni to znamo, jest pricina nekolikera. Hlavni pricinou jest; ze clovek vzdalil se od nebe laskou k sobe samotnemu a ke svetu; protoze kdo sebe a svet nade vse miluje, nema zretele na nic jineho, nezli na veci svetske, jezto ony lichoti zevnejsim smyslum a lahodi pozitkarstvi; nema vsak zretele ke vecem duchovnim, ponevadz jsou prijemne vnitrnimu smyslu a rozradostnuji mysl; proto lide zavrhuji je od sebe a rikaji, ze jsou prilis vznesene, nez aby mohly byti predmetem mysleni. Jinak pocinali si Stari (tj. prislusnici Nejstarsi Cirkve. Pozn. prekl.); jim nauka o souvztaznostech byla nejvznesenejsi vsech ved; ji dospeli k rozumnosti a moudrosti, .a prislusnici cirkve nabyvali ji obecenstvi s nebem. Nebot nauka o souvztaznostech jest vedou andelu. Nejstarsi [Antiqussimi], kteriz byli nebeskymi lidmi, premysleli tak, jako andele, podle samotne souvztaznosti, proto tez mluvivali s andely, a proto zjevoval se jim Pan casteji a vyucoval je. Dnes tato veda zanikla tak, ze nikdo jiz nevi, co souvztaznost jest (e).

(e) Jak vysoce jest veda souvztaznosti [correspondentia] povznesena nad vedami ostatnimi, c. 4280. Hlavni vedou Starych byla veda souvztaznosti, dnes vsak zanikla, c. 3021. 3419. 4280. 4749. 4844. 4964. 4965. 6004. 7729. 10.252. I u orientalcu a Egyptanu kvetla veda souvztaznosti, c. 5702. 6692. 7097. 7779. 9391. 10.407.

(88)

Ponevadz bez znalosti toho, co jest souvztaznost, nelze dukladne poznati, co jest duchovni svet, co jeho vliv ve svet prirodni, rovnez ani ne to, co jest duchovnost vzhledem k prirodnosti, aniz seznati lze co dukladneho o duchu cloveka, jenz byva nazyvan dusi, o jeho pusobeni na telo, a o stavu cloveka po smrti: Proto jest nutno promluviti o tom, co jest souvztaznost a jaka jest; tim pripravena bude tez cesta k tomu, co bude nasledovati pozdeji.

(89)

Nejprve budiz tedy povedeno, co jest souvztaznost. Cely prirodni svet souvztazi se svetem duchovnim; nikoliv jen prirodni svet jako celek, nybrz i svymi jednotlivostmi; procez vse, co v prirodnim svete vznika [existit] ze sveta duchovniho, sluje souvztazne. Jest treba vedeti, ze prirodni svet vznika a trva ze sveta duchovniho tak, jako ucinek ze sve pusobici priciny. Prirodnim svetem jest vse, co pod sluncem se rozprostira a z neho teplo a svetlo prijima, a k tomuto svetu nalezi vse, co od onoho pochazi. Duchovnim svetem jest vsak nebe a k tomuto svetu nalezi vse, co jest v nebi.

(90)

Ponevadz clovek jest nebem a rovnez i svetem v nejmensi podobe, podle obrazu Nejvetsiho Cloveka (viz vyse c. 57), proto jest u neho duchovni svet a prirodni svet; vnitro, jez nalezi jeho mysli, a vztahuje se k rozumu a vuli, tvori jeho duchovni svet; zevnejsek vsak. jez nalezi jeho telu a vztahuje se k jeho smyslum a jednani, tvori jeho prirodni svet. Proto vse, co v jeho prirodnim svete, to jest v jeho tele a jeho smyslech a cinech, vznika z jeho duchovniho sveta, - to jest z jeho mysli a jejiho rozumu a vule - sluje souvztazne.

(91)

Jaka souvztaznost jest, lze u cloveka videti na jeho obliceji; na obliceji, ktery nenaucil se pretvarce, jevi se vsecka hnuti mysli v prirozene podobe jako v otisku (proto oblicej byva zvan ukazatelem myslenek), a tudiz jeho duchovni svet v jeho prirodnim svete; rovnez tak veci, rozumu se tykajici, jevi se v reci; a veci vule v pohybech tela. To, co deje se na tele, bud v obliceji, bud v reci, bud v posuncich, zove se tedy souvztaznosti.

(92)

Z toho lze tez videti, co jest clovek vnitrni a co clovek zevnejsi; vnitrnim clovekem jest ten, ktery nazyvan jest clovekem duchovnim a zevnejsim clovekem jest ten, ktery nazyvan jest clovekem prirodnim. Dale tez lze z toho videti, ze oba navzajem se lisi tak, jako nebe lisi se od sveta, a ze vse, co deje se a vznika ve vnejsim cili prirodnim cloveku, deje se a vznika clovekem vnitrnim cili duchovnim.

(93)

Az dosavad byla rec o souvztaznosti vnitrniho cili duchovniho cloveka s jeho zevnejsim cili prirodnim clovekem; v dalsim nyni bude jednano o pomeru souvztaznosti celeho nebe s jednotlivymi castmi cloveka.

(94)

Bylo ukazano, ze cele nebe predstavuje jedineho cloveka, a ze jest clovekem v obraze, a ze z te priciny tez nazyva se Nejvetsim Clovekem; bylo tez ukazano, ze v dusledku toho spolecnosti andelu, z nichz nebe sestava, jsou serazeny jako udy, ustroje a vnitrni castky ve cloveku, a ze tudiz jsou takove spolecnosti, ktere se zdrzuji ve hlave, jine v prsou, jine v pazich a opet takove, ktere jsou v jich jednotlivych castkach (viz vyse c. 59. az 72.). Spolecnosti, kterez v nebi jsou v nekterem udu, souvztazi s tymz udem ve cloveku; tak napr. ti, kteri tam jsou ve hlave, souvztazi s hlavou cloveka; ti, kteri tam jsou v prsou, souvztazi s prsy cloveka; a ti, kteri tam jsou v pazich, souvztazi s pazemi cloveka; a tak i ostatni. V dusledku teto souvztaznosti clovek existuje, nebot clovek nema odnikud sveho trvani, lec jedine s nebe.

(95)

Ze nebe jest rozdeleno ve dve kralovstvi, z nichz jedno sluje nebeskym kralovstvim, druhe kralovstvim duchovnim, viz vyse v prislusnem oddilu. Nebeske kralovstvi povsechne odpovida srdci a vsemu, co v celem tele nalezi v obor srdce; a duchovni kralovstvi odpovida plicim a vsemu, co v celem tele k nim nalezi. Srdce a plice tvori tez dve kralovstvi ve cloveku; srdce vladne v nem pomoci tepen a zil, plice pomoci vlaken nervovych a pohybovych; obe s vsemoznou silou a pohybem. V kazdem cloveku, v jeho duchovnim svete, kteryz sluje jeho duchovnim clovekem, jsou dve kralovstvi; jedno jest kralovstvi vule a druhe kralovstvi rozumu; vule vladne naklonnostmi k dobru, rozum naklonnostmi k pravde. Tato kralovstvi odpovidaji tez kralovstvi srdce a kralovstvi plic v tele, a prave tak i v nebesich; nebeske kralovstvi jest vuli [voluntarium] nebe, a v nem panuje dobro lasky, a duchovni kralovstvi jest rozumem [intellectuale] nebe, a v nem panuje pravda; toto obe odpovida ukonum srdce a plic ve cloveku. Vzhledem k teto souvztaznosti srdce ve Slove [Bozim] znaci vuli a tez dobro lasky, a dychani plic znaci rozum a pravdu viry. Z toho tez vyplyva, ze srdci jsou pripisovany naklonnosti, ackoliv v nem nejsou a z neho nepochazeji (f).

(f) O souvztaznem pomeru srdce a plic k Nejvetsimu Cloveku, jimz jest nebe, ze zkusenosti c. 3383 az 3896. Srdce souvztazi s temi, kdoz jsou v nebeskem kralovstvi, plice vsak s temi, kdoz jsou v duchovnim kralovstvi, c. 3885. 3886. 3887. V nebi jest pulsovani, jako pulsovani srdce, a dychani, jako dychani plic, avsak vnitrnejsi, c. 3884. 3885. 3887. Pulsovani srdce tam jest rozmanite podle stavu lasky k [Bohu] a dychani podle stavu ucinne lasky k bliznimu a viry, c. 3886. 3887. 3889. Srdce v Slove [Bozim] znaci vuli, a tudiz ze srdce jest to, co z vule pochazi, c. 2930. 7542. 8910. 9113. 10.336. Srdce ve Slove [Bozim] znaci lasku, a tudiz ze srdce jest tolik, jako z lasky pochazejici, c. 7542. 9050. 10.336.

(96)

Souvztazny pomer dvou kralovstvi nebeskych k srdci a ke plicim jest vseobecnym souvztaznym pomerem nebe ke cloveku; mene vseobecnym jest k jednotlivym udum, organum a jich vnitrnim castem; a jakym jest, bude nyni receno. V NEJVETSIM CLOVEKU, to jest v NEBI,

(96-1)

ti, kteri jsou ve hlave, jsou vice nez jini ve VSELIKEM DOBRU; nebot jsou v lasce, miru, nevinnosti, moudrosti, rozumnosti a z toho vyplyvajici radosti a blazenosti; oni vplyvaji [maji vliv] ve hlavu a ve vsecky veci, kterez ve cloveku nalezi ke hlave, a souvztazi s nimi.

(96-2)

Ti, kteri v Nejvetsim Cloveku, to jest v nebi, jsou v prsou, jsou v DOBRU UCINNE LASKY a VIRY a vplyvaji do prsou cloveka a souvztazi s nimi.

(96-3)

Ti v Nejvetsim Cloveku, cili v nebi, kteri prebyvaji v ledvi a v organech rozplozovacich, jsou v MANZELSKE LASCE.

(96-4)

Ti, kteri jsou v nohou, jsou v NEJKRAJNEJSIM DOBRU NEBE, jez sluje PRIRODNE DUCHOVNIM NEBEM.

(96-5)

Ti, kdoz jsou v pazich a rukou, jsou v MOCI PRAVDY, Z DOBRA POCHAZEJICI.

(96-6)

Ti, kteri jsou v ocich, jsou v ROZUMU.

(96-7)

Ti, kteri jsou v usich, jsou v POZORNOSTI a POSLUSNOSTI.

(96-8)

Ti, kteri jsou v nose, jsou ve VYCITOVANI [in perceptione].

(96-9)

Ti, kteri jsou v ustech a v jazyce, jsou v POHOTOVOSTI K MLUVENI [in sermocinatione] Z ROZUMNOSTI A VYCITOVANI.

(96-10)

Ti, kteri jsou v ledvinach, jsou v PRAVDE OCISTUJICI, ODLUCUJICI A KARAJICI.

(96-11)

Ti, kteriz jsou v jatrech, v okruzni zlaze a ve slezine, jsou v ROZMANITEM OCISTOVANI DOBRA A PRAVDY; podobne jest tomu u ostatnich.

Vplyvaji v podobne casti cloveka a souvztazi s nimi. Vliv nebe prechazi v ukony [functiones] a uzitecnost [usus] udu, a uzitecnost, ponevadz pochazi z duchovniho sveta, utvari se v tech vecech, kterez jsou v prirodnim svete, a ktere vstupuji takto v cinnost; tim vznika souvztaznost.

(97)

Z toho vysvita, ze onemi udy, organy a vnitrnimi castkami [viscera] oznacuji se ve Slove [Bozim] veci podobne; nebot ve Slove [Bozim] vse ma svuj vyznam podle souvztaznosti; hlavou jest tedy oznacovana rozumnost a moudrost, prsy ucinna laska; ledvim manzelska laska, pazemi a rukama moc pravdy; nohama to, co jest prirodni; ocima rozum; nosem vnimavost [perceptio]; usima poslusnost, ledvinami cisteni [lustratio] pravdy a tak dale (g). Proto take clovek ma ve zvyku rikati, kdyz mluvi o nekom rozumnem a moudrem, ze ma hlavu; o tom, kdoz jevi ucinnou lasku, rikava, ze jest pritel, blizky srdci, [amicus pectoris], o tom, kdoz dovede dobre vnimat [qui in perceptione sit], ze ma citlivy nos, o tom, kdoz dovede usuzovati, ze ma bystre oko; o tom, kdo ma moc, ze ma daleko sahajici ruce; o tom, kdo z lasky neco chce, ze chce tak od srdce; tato a jina rceni lidska pochazeji ze souvztaznosti; nebot pochazeji z duchovniho sveta, treba ze clovek o tom nic nevi.

(g) Prsa ve Slove Bozim znaci ucinnou lasku, c. 3934. 10.081. 10.087. Bedra a pohlavni ustroji znaci manzelskou lasku, c. 3021. 4280. 4462. 5050. 5051. 5052. Paze a ruce moc pravdy, c. 878. 3091, 4931 az 4937. 6947. 7205. 10.017. Nohy prirodnost, c. 2162. 3147. 3761. 3986. 4280. 4938 az 4952. Oko rozum, c. 2701. 4403 az 4421. 4523 az 4534. 6923. 9051. 10.569. Nos vnimavost, c. 3577, 4624. 4625. 4748. 5621. 8286. 10.054. 10.292. Usi poslusnost, c. 2542. 3869. 4523. 4653. 5017. 7216. 8361. 8990. 9311. 9396. 10.061. Ledviny ocistovani a karani pravdou, c. 5380 az 5386. 10.032.

(98)

Ze jest takovyto pomer souvztaznosti vsech veci na nebi se vsemi vecmi ve cloveku, bylo mi mnohonasobnou zkusenosti ukazano, a to tak hojne, ze jsem o tom uplne presvedcen jakozto o necem, co jest samozrejme a nade vsi pochybnost; vsecka ta svedectvi zde uvadet neni nutno, a take vzhledem k jich mnozstvi ani neni to vhodno; lze je nalezti v dile Nebeska tajemstvi, kdez pojednava se o souvztaznosti, o predobrazenich, o vlivu duchovniho sveta na svet prirodni a o spojeni duse s telem (h).

(h) O souvztaznem pomeru vsech udu tela k Nejvetsimu Cloveku cili k nebi jako k celku i k jednotlivostem, ze zkusenosti, c. 3021. 3624 az 3649. 3741 az 3751. 3883 az 3896. 4039 az

4051. 4218 az 4228. 4318 az 4331. 4403 az 4421. 4527 az 4533. 4622 az 4633. 4652 az 4660. 4791 az 4805. 4931 az 4953. 5050 az 5061. 5171 az 5189. 5377 az 5396, 5552 az 5573. 5711 az 5727. 10.030. O vlivu duchovniho sveta ve svet prirodni, cili o vlivu nebe ve svet a o vlivu duse do vsech casti tela, ze zkusenosti, c. 6053 az 6058. 6189 az 6215. 6307. az 6327. 6466 az 6495. 6598 az 6626. O spojeni duse a tela, ze zkusenosti, c. 6053 az 6058. 6189 az 6215. 6307. az 6327. 6466 az 6495. 6598 az 6626.

(99)

Ackoliv vsecky veci, k telu lidskemu nalezejici, odpovidaji vecem na nebi, prece jen clovek svym vnejsim tvarem neni obrazem nebe, nybrz svym tvarem vnitrnim, protoze vnitro cloveka prijima nebe a jeho zevniternost prijima svet; jakou merou tedy jeho vnitro prijima nebe, takovou merou vzhledem k tomu jest nebem v mensi podobe podle obrazu Nejvetsiho Cloveka; jakou merou vsak jeho vnitro neprijima nebe, tou merou clovek neni nebem a neni obrazem Nejvetsiho Cloveka; prece vsak zevniternost, ktera prijima svet, muze miti podobu podle radu sveta, a tudiz i rozmanitou krasu; nebot zevnejsi krasa, totiz krasa tela, ma svuj puvod v rodicich a v utvareni se v tele matky, a pak udrzuje se vseobecnym vlivem sveta; odtud vyplyva, ze prirozena podoba cloveka velice se lisi od podoby jeho duchovniho cloveka. Bylo mi nekolikrate ukazano, jaky byl duch cloveka co do jeho podoby; bylo videti, ze v nekterych, kteri byli krasni a spanili na pohled, byl duch ohyzdny, cerny a zrudny, tak ze byl bys jej mohl nazvat obrazem pekla, nikoliv vsak nebe. Avsak v jinych, kteriz nebyli krasnymi, byl slicny, bily a andelu podobny; skutecne take jevi se duch cloveka po smrti takovym, jakym byl v tele, pokud zil na tomto svete.

(100)

Souvztaznost vztahuje se vsak jeste dale, nez na pouheho cloveka, jezto existuje tez souvztaznost nebe s nebem; s tretim, cili nejvnitrnejsim nebem souvztazi druhe, cili stredni nebe, a s druhym, cili strednim nebem souvztazi prve cili nejnizsi nebe, a toto souvztazi s telesnymi tvary ve cloveku, jez nazyvame jeho udy, organy a vnitrnimi castkami; jest to tedy telesnost, v niz posleze nebe se konci, a na niz jako na sve nakladne spociva. Ale o tomto tajemstvi bude na jinem miste zevrubneji pojednano.

(101)

Jest vsak nutno predevsim vedeti, ze veskera souvztaznost, ktera existuje s nebem, existuje s Bozskym Clovecenstvim Pane, ponevadz od Neho pochazi nebe a On jest nebem, jakz to v predchozich oddilech bylo povedeno; nebot kdyby Bozske Clovecenstvi neplynulo ve vsecky casti nebes, a podle souvztaznosti i ve vsecky casti sveta, nebylo by nijakeho andela, nebylo by ani nijakeho cloveka. Z tohoto opetne vysvita, proc Pan stal se clovekem a Sve Bozstvi od prveho do posledniho odel clovecenstvim, coz se stalo proto, ponevadz Bozske Clovecenstvi, z nehoz utvarelo se nebe pred prichodem Pane, dele jiz nepostacovalo vse udrzovati, jezto clovek, ktery jest podkladem nebe, poradek otrasl a porusil jej. Cim a jakym bylo Bozske Clovecenstvi, kterez bylo pred prichodem Pane, a jaky byl tehdejsi stav nebe, o tom viz v souboru, pripojenem ku predeslemu oddilu.

(102)

Andele zasnou, slysi-li, ze jsou lide, kteri pripisuji vse prirode a nic Bozstvi, a ze jsou i taci, kteri veri, ze jejich telo, v nemz nahromadeno jest tolik obdivuhodnych veci nebeskych, jest utvoreno prirodou, ba ze z ni pochazi dokonce i rozum [rationale] lidi; kdezto, kdyby jen ponekud chteli povznest sveho ducha, poznali by, ze tyto veci pochazeji z Bozstvi, nikoliv vsak z prirody, a ze priroda jest jen k tomu stvorena, aby duchovnost priodela, a ji souvztaznym zpusobem zobrazovala v ultimu [posledni mezi] radu. Andele prirovnavaji takove lidi k nocnim sovam, ktere vidi vse za tmy a nic za svetla.

(15)

Jest souvztaznost nebe se vsemi vecmi na Zemi.

(103)

Co jest souvztaznost, bylo povedeno v predchazejicim oddilu, kdez rovnez bylo ukazano, ze vsecky casti oziveneho tela vubec i kazda jednotliva jeho cast zvlaste jsou souvztaznostmi; nyni jest na rade jeste ukazati, ze vsecky casti Zeme a vubec vsecky casti sveta jsou souvztaznostmi.

(104)

Vsecky veci na Zemi deli se ve tri druhy, kterez slovou risemi, a to v risi zivocisnou, v risi rostlinnou a v risi nerostnou; to, co jest v risi zivocisne, jest prvym stupnem souvztaznosti, ponevadz to zije; to, co jest v risi rostlinne, jest druhym stupnem souvztaznosti, protoze to pouze roste; to, co jest v risi nerostne, jest tretim stupnem souvztaznosti, protoze to ani nezije, ani neroste. Souvztaznostmi ve svete zivocisnem jsou zijici bytosti nejrozmanitejsiho druhu, zvirata, pobihajici a plazici se po Zemi a letajici ve vzduchu, jez zde zvlaste nejmenujeme, jezto jsou znama. Souvztaznostmi v risi rostlinne jest vse to, co v zahradach, lesich, na rolich a lukach roste a kvete, a co rovnez nejmenujeme, ponevadz jest to take znamo. Souvztaznostmi v risi nerostne jsou drahe i obecne kovy, drahokamy i nedrahokamy a ruzne druhy pudy, jakoz i vody. Krome nich jsou souvztaznostmi tez veci, kterez z techto veci byly lidskou pili ku potrebe zhotoveny, jako vsecky druhy pokrmu, odevu, domu, budov a jeste mnohe jine predmety.

(105)

To, co jest nad Zemi, jako Slunce, Mesic, hvezdy, a tez co jest v atmosfere, jako oblaka, mlha, dest, blesky, hrmeni - to vse jsou tez souvztaznosti. To, co pochazi od Slunce, jeho pritomnost a nepritomnost, jako svetlo a stin, teplo a studeno, jsou rovnez souvztaznosti; tez i to, co jest dusledkem toho, jako rocni pocasi, jaro, leto, podzim a zima, a denni cas, jako jitro, poledne, vecer a noc.

(106)

Slovem, vsecky veci, kterez vyskytuji se v prirode, od nejmensi do nejvetsi, jsou souvztaznosti (i). Jsou vsak souvztaznostmi proto, ponevadz prirodni svet se vsim, co jeho jest, vznika a trva z duchovniho sveta, a oba svety z Bozstvi; rikame, ze take trva, protoze vse trva tim, z ceho vzniklo (nebot trvani jest ustavicne vznikani), a protoze nemuze trvat samo sebou, nybrz tim, co mu predchazelo, a tudiz prvotnim; kdyby tudiz od neho bylo odtrzeno, prichazi uplne nazmar a zmizi.

(i) Vsecky veci, ktere jsou na svete a v jeho trech risich, souvztazi s nebeskymi vecmi, ktere jsou v nebi, cili veci, vyskytujici se v prirodnim svete, souvztazi s temi, kterez jsou v duchovnim svete, c. 1632. 1881. 2758. 2890 az 2893. 2997 az 3003. 3213 az 3227. 3483. 3624 az 3649. 4044. 4053. 4116. 4366. 4939. 5116. 5377. 5428. 5477. 9280. Souvztaznosti spojuje se prirodni svet s duchovnim, c. 8615. Vzhledem k tomu cela priroda jest divadlem, predobrazujicim kralovstvi Pane, c. 2758. 2999. 3000. 4383. 4938. 4939. 8848. 9280.

(107)

Souvztazne jest vse to, co v prirode podle bozskeho radu vznika a trva. Bozsky rad zpusoben jest Bozskym Dobrem, jez od Pana vychazi. Pocina u Neho, vychazi od Neho skrze nebe znenahla do sveta a konci se tam v nejposlednejsich mezich; co na svete jest podle bozskeho radu, jest souvztaznosti; podle radu jest v nem vsecko, co jest dobre a dokonale k vykonani jisteho uzitecneho ucelu; protoze vsecko dobro jest dobre podle uzitku, jejz skyta. Forma vztahuje se ku pravde, protoze pravda jest formou dobra; z toho plyne, ze ve veskerem svete, i v prirode sveta vse, co jest v bozskem radu, vztahuje se k dobru a pravde (k).

(k) Vsecky veci jak v celem nebi tak i na celem svete kterez jsou podle bozskeho radu, vztahuji se k dobru a ku pravde, c. 2451. 3166. 4390. 4409. 5232. 7256. 10.122; a ke spojeni obeho, aby necim byly, c. 10.555.

(108)

To, ze veskere veci na svate vznikaji z Bozstvi a v prirode jsou odeny tim, pomoci cehoz mohou v ni byti a uzitek skytat, a tak byti souvztaznymi, - jevi se zretelne v jednotlivych jevech jak zivocisne tak i rostlinne rise. V obou techto risich jsou takove veci, na nichz kazdy, kdoz hloubeji premysli, muze videti, ze pochazeji s nebe. K vysvetleni toho budiz zde z nescislnych pripadu pouze nekolik malo jmenovano. Nejprve neco z rise zivocisne. Mnohym jest znamo, ze kazdemu zvireti jest vedeni takrka vrozeno; vcely dovedou sbirati med z kvetin, z vosku staveti bunky, do nehoz svuj med ukladaji, a tak sebe a svoje opatruji pokrmem, a to i pro pristi zimu; jejich kralovna klade vajicka, jine vcelky ji slouzi a zalepuji vajicka, aby z nich povstalo nove pokoleni; ziji v jakemsi druhu vladni formy, kteraz vsem z nich jest znama v dusledku vstipeneho instinktu; uzitecne vcely zachovavaji a neuzitecne zapuzuji a ukusuji jim kridla; nepripominame zde ostatnich podivuhodnych veci, jez jsou jim dany s nebe za ucelem uzitecnosti; nebot vosk slouzi na celem okrsku zemskem lidskemu pokoleni ke sviceni, a med k oslazovani pokrmu. A coz deje se s housenkami, ktere v risi zivocisne jsou nejopovrzenejsi ? Dovedou se vyzivovat stavou z listu, jim vhodnych, a pak, kdyz uplyne jejich cas, dovedou odit se a takorka v matku se polozit a tak vylihnout potomstvo svemu druhu. Nektere z nich promenuji se nejprve v kukly a chrysalidy, predou nitky a po vykonane praci jsou ozdobeny jinym telem a opatreny kridly, nacez poletuji ve vzduchu jako ve svem nebi, oplozuji se pak; kladou vajicka a pecuji o sve potomstvo. Krome techto zvirat, zvlaste zde uvedenych, vsecka okridlena zvirata pod oblohou znaji svoji potravu, jiz se vyzivuji, a nejen vedi, jakou tato potrava ma byti, nybrz i kde se vyskytuje; dovedou staveti si hnizda, a to kazdy druh jinak, vejce do nich klasti a je vysedet, sva mladata vylihnout, je krmit a je z domova vypudit, jakmile dovedou byti samostatnymi; znaji tez sve nepratele, pred nimiz musi prchat, a sve pratele, k nimz se mohou pridruzit, a to jiz od nejutlejsiho mladi. Nemluvime ani o podivuhodnem zarizeni ve vejcich samotnych, v nichz jest jiz utvoreni a vyziveni nastavajiciho zviratka vse v poradku pripraveno, nehlede ani k nescetnym jinym vecem. Kdo jen ponekud premysli na zaklade rozumove moudrosti, zdaz mohl by kdy tvrdit, ze tyto veci pochazeji odjinud, nez z duchovniho sveta, jemuz prirodni svet slouzi k tomu, by to, co z onoho pochazi, priodel telem, cili aby to, co svou pricinou jest duchovni, predvedl v jejim ucinku. Ze zvirata pozemska a okridlena zvirata pod oblohou rodi se ve vsech techto znamostech, nikoliv vsak clovek, kteryz prece jest neco vice nez oni, ma svuj duvod v tom, ze zvirata trvaji v radu sveho zivota, a to, co v nich jest z duchovniho sveta, nemohou porusovat, protoze jim chybi rozum. Jinak vsak clovek, kteryz mysli z duchovniho sveta; clovek zivotem, pricicim se radu, rad sobe zvratil, cemuz jeho rozumovani bylo priznivo, - i nemuze byti ani jinak, nezli ze rodi se v naproste nevedomosti, nacez teprve pak bozskymi prostredky muze byti zpet do radu nebeskeho uveden.

(109)

Kterak predmety rise rostlinne jsou souvztazne, vysvita z mnoha pripadu; tak na priklad, ze mala jaderka vzrustaji ve stromy, nasazuji listy a kvety, a pak prinaseji ovoce, v nemz opetne tvori se semena, a ze deje se to vsecko postupne za sebou a zaroven v takovem podivuhodnem poradku, ze nelze toho strucnymi slovy popsati; bylo by treba velikych knih, ale hlubsi tajemstvi, uzce se dotykajici uzitecnych ucelu techto divu, zustala by vedou prece jen nevyzkoumana. Ponevadz i tyto veci pochazeji z duchovniho sveta, cili s nebe, kterez, jak v predeslem oddilu bylo ukazano, ma podobu cloveka, maji i jednotlive veci teto rise jisty vztah na veci, ktere jsou u cloveka, coz jest i nekterym ucencum znamo. Ze i vsecky veci teto rise jsou souvztaznostmi, seznal jsem z mnoha zkusenosti; nebot casto, kdyz jsem byl v zahradach a tam stromy, ovoce, kvety a lusteniny pozoroval, tocil jsem v nebi jejich souvztaznosti a mluvil o nich s temz, u nichz ony byly, i byl jsem poucen, odkud se vzaly a jakymi byly.

(110)

Avsak duchovni veci, kterez jsou v nebi, a kterez odpovidaji prirodnim vecem na svete, nemuze nikdo nyni poznati jinak, nezli s nebe, ponevadz veda souvztaznosti dnes uplne jest vymizela; ale jaky jest souvztazny pomer duchovnich veci k vecem prirodnim, vysvetlim nekterymi priklady. Vseobecne vzato, odpovidaji zvirata na Zemi naklonnostem, krotka a uzitecna zvirata odpovidaji dobrym naklonnostem, divoka a neuzitecna zlym naklonnostem; specielne odpovida hovezi dobytek a byci naklonnostem prirodni mysli; ovce a beranci odpovidaji naklonnostem duchovni mysli; okridlena zvirata podle svych druhu odpovidaji rozumovym predmetum [intellectualibus] obou mysli (l); z toho vyplyva, ze ruzna zvirata, jako hovezi dobytek, byci, berani, ovce, kozy, kozlove, samci a samici berankove, dale tez holubi a hrdlicky v cirkvi izraelske, kteraz byla cirkvi predobrazujici, byla uzivana k posvatnym obradum, ke krvavym a zapalnym obetem, ponevadz timto svym pouzitim odpovidala duchovnim vecem, kterymz v nebi bylo rozumeno podle jejich souvztaznosti. To, ze i zvirata podle svych rodu a druhu jsou naklonnostmi, ma svuj puvod v tom, ze ziji, a ze zivot kazdeho z nich nepochazi odjinud, nez z pudu a jemu jest primeren; proto ma kazde zvire vrozene vedeni podle pudu sveho zivota. Rovnez i clovek podoba se jim svym clovekem prirodnim, procez jim v obecne mluve byva tez pripodobnovan; tak ku pr. mirny clovek zvan byva oveckou nebo berankem, divoky medvedem nebo vlkem, zchytraly liskou nebo hadem a pod.

(l) Zvirata podle souvztaznosti znaci naklonnosti: krotka a uzitecna zvirata znaci dobre naklonnosti; divoka a neuzitecna zvirata zle naklonnosti, c. 41. 46. 142. 143. 246. 714. 716. 719. 2179. 2189. 3519. 9280; objasneno zkusenostmi z duchovniho sveta, c. 3218. 5198. 9090. 0 vlivu duchovniho sveta v zivot zvirat, c. 1633. 3646. Hovezi dobytek a byci podle souvztaznosti oznacuji naklonnosti prirodni mysli, c. 2180, 2566, 9391. 10.132. 10.407. Co znamenaji ovce, c. 4169. 4809; co beranci, c. 3994. 10.132. Ptactvo znaci predmety rozumu [intellectualia], c. 40. 745. 776. 778. 866. 988. 993. 5149. 7441. a to ruzne podle jich rodu a druhu; podle zkusenosti z duchovniho sveta c. 3219.

(111)

Podobne souvztazny pomer jest i ku predmetum rise rostlinne: Zahrady vseobecne souvztazi s nebem vzhledem k rozumnosti a moudrosti, procez nebe zvano byva zahradou Bozi a rajem (m), a tez lide mu rikavaji nebesky raj. Stromy podle svych druhu souvztazi s chapanim a poznavanim dobra a pravdy, z nichz pochazi rozumnost a moudrost; proto lide za starodavna, majice znamost souvztaznosti, mivali sve bohosluzby v hajich (n); a z toho tez pochazi, ze ve Slove [Bozim] casto byvaji jmenovany stromy a k nim nebe, cirkev a clovek byvaji prirovnavani, jako ke kmenu vinnemu, olive, cedrum a jinym stromum, a dobro, ktere konaji, prirovnavano byva k ovoci. I pokrmy, kterez z nich, zejmena ze sklizenych polnich plodin byvaji pripravovany, souvztazi s naklonnosti k dobru a pravde, a to proto, ponevadz ony zivi duchovni zivot tak, jako pozemske pokrmy zivi zivot prirodni. (o). Chleb z nich pripraveny souvztazi vseobecne s naklonnosti ke vsemu dobru, ponevadz nad jine pokrmy udrzuje zivot, a protoze jim vyrozumiva se jakykoliv druh pokrmu; vzhledem k teto souvztaznosti, nazyval se i Pan chlebem zivota; vzhledem k ni pouzivano bylo v izraelske cirkvi chlebu pri bohosluzbe, nebot byvaly kladeny na stul ve stanku umluvy a nazyvany chleby predlozeni; tez i cela bohosluzba krvavych a zapalnych obeti byvala nazyvana chlebem; vzhledem k teto souvztaznosti jest nejsvetejsi bohosluzbou krestanske cirkve Vecere Pane, pri niz podava se chleb i vino (p). Z techto nekolika prikladu vysvita, z ceho sestava souvztaznost.

(m) Zahrada a raj podle souvztaznosti znaci rozumnost a moudrost, c. 100. 108, podle zkusenosti c. 3220. Vsecky veci, kterez souvztazi [s urcitymi predmety], tytez predmety znaci i ve Slove [Bozim], c. 2890. 2971. 2987. 2989. 2990, 3002. 3225.

(n) Stromy znaci chapani a poznavani, c. 103. 2163. 2682.. 2722. 2972. 7662. Proto stari mivali sve bohosluzby v hajich pod stromy, a to vzdy podle jejich souvztaznosti, c. 2722, 4552. O vlivu nebe na predmety rise rostlinne, jako na stromy a kvetiny, c. 3648.

(o) Pokrmy podle souvztaznosti znaci to, co zivi duchovni zivot, c. 3114, 4459. 4792. 4976. 5147. 5293. 5340. 5342. 5410. 5426. 5576. 5582. 5588. 5656. 5915. 6277. 8262. 9003.

(p) Chleb znaci veskere dobro, jimz duchovni zivot cloveka jest ziven, c. 2165. 2177. 3478. 3735. 3813. 4211. 4217. 4735. 4976. 9323. 9545. 10.686. Podobny vyznam mely chleby, kterez na stul ve stanku umluvy byvaly predkladany, c. 3478, 9545. Obeti vseobecne nazyvaly se chlebem, c. 2165. Chleb shrnuje v sobe vsecky pokrmy, c. 2165. a tudiz znaci veskere nebeske a duchovni pokrmy, c. 276. 680. 2165. 2177. 3478. 6118. 8410.

(112)

Kterak deje se spojeni nebe se svetem pomoci souvztaznosti, budiz strucne povedeno: Kralovstvi Pane jest kralovstvim ucelu, jez jsou uzitecnosti [usus], cili coz jest totez, jest kralovstvim uzitecnosti, kterez jsou ucely. Proto Vesmir jest Bozstvim tak stvoren a utvaren, aby uzitecne ucely vsude mohly priodit se takovymi vecmi, skrze nez mohly by se jeviti v cinnosti cili ucinku, nejprve v nebi a pak na svete, a tak postupne a znenahla az do ultima prirody, z cehoz vysvita, ze souvztazny pomer veci prirodnich k vecem duchovnim cili sveta k nebi zprostredkovan jest uzitecnostmi [usus], a ze uzitecnosti jsou pojitkem; jakoz i ze formy, v nez uzitecnosti jsou priodeny, tou merou jsou souvztaznostmi a tou merou pojitky, jakou merou jsou formami uzitecnosti. V prirode sveta, v jeji trojne risi vsecky veci, ktere tam existuji podle radu, jsou i formami uzitecnosti, cili ucinku, kterez od jednoho uzitecneho ucelu ke druhemu dale se tvori, procez i veci, ktere v prirode se vyskytuji, jsou souvztaznostmi. U cloveka vsak, podle toho, jakou merou zije podle bozskeho radu, jakou merou tedy trva v lasce ku Panu a ~ ucinne lasce k bliznimu, takovou merou jeho ciny jsou uzitecnostmi v jich forme, a jsou souvztaznostmi, jimiz jest s nebem pojen; Pana a blizniho milovati povsechne znaci, skytat uzitek (q). Dale treba vedeti, ze jest to clovek, jimz prirodni svet jest pojen se svetem duchovnim, cili on ze byva zprostredkovatelem tohoto spojeni; nebot v nem jest prirodni svet a jest i duchovni svet (viz vyse c. 57.); proto jak dalece clovek jest duchovnim, tak dalece jest spojujicim prostredkem; jak dalece vsak jest prirodnim a nikoliv duchovnim, tak dalece neni spojujicim prostredkem; nicmene vsak existuje i bez prostrednictvi cloveka bozsky vliv na svet a tez ve veci, kterez pri cloveku jsou ze sveta, nikoliv vsak na jeho pouzivani rozumu [rationale].

(q) Vsecko dobro ma svou prijemnost od skytani uzitecnosti a v pomeru.ke skytani uzitecnosti, a podle toho jest i jeho jakost; jake tedy jest skytani uzitecnosti, takove jest i dobro, c. 3049, 4984. 7038. Andelsky zivot sestava z dobra lasky k Bohu a ucinne lasky k bliznimu, tudiz ze skytani uzitecnosti, c. 453. Jak Pan tak i andele pohlizeji u cloveka jen na konecne ucely, kterez

jsou skytanim uzitecnosti, c. 1317. 1645. 5844. Kralovstvi Pane jest kralovstvim uzitecnosti, a tudiz jest ucelne, c. 453. 696. 1103. 3645. 4054. 7038. Panu slouziti jest skytat uzitecnost, c. 7038. Vse vubec a kazda jednotliva vec zvlaste ve cloveku jest utvorena k uzitecnosti, c. 3565. 4104. 5189. 9297 a pochazi z uzitecnosti, tedy uzitecnost jest prvotnejsi, nezli organicke formy u lidi, skrze nez skytana jest uzitecnost, ponevadz uzitecnost pochazi ze vlivu Pane prostrednictvim nebe, c. 4223. 4926. I vnitro cloveka, kterez nalezi jeho mysli, kdyz clovek dorusta, utvari se z uzitecnosti a pro uzitecnost, c. 1964. 6815. 9297. Proto clovek jest takovy, jake jsou u neho uzitecnosti, c. 1568. 3570. 4054. 6571. 6934. 6938. 10.284. Uzitecnosti jsou konecnymi ucely, vzhledem k nimz nekdo jedna, c. 3565. 4054. 4104. 6815. Uzitecnost jest prvni a posledni veci, tudiz vsim, co jest cloveka, c. 1964.

(113)

Tak jako vse, co jest podle bozskeho radu, odpovida nebi, tak odpovida zase vse, co bozskemu radu se protivi, peklu; co odpovida nebi, vztahuje se vesmes k dobru a k pravde, co odpovida peklu, vztahuje se ke zlu a k nepravde.

(114)

Nyni jeste neco o vede souvztaznosti a o jejim uzitku. Vyse bylo receno, ze duchovni svet, kteryz jest nebe, spojen jest souvztaznostmi se svetem prirodnim, a ze tedy prostrednictvim souvztaznosti skyta se lidem obecenstvi s nebem, nebol andele nebesti nemysli, tak jako clovek, z toho, co jest prirodni; ma-li tedy clovek znamost souvztaznosti, muze byti pospolu s andely nebeskymi vzhledem k myslenkam sve mysli, a tudiz muze svym vnitrnim cili duchovnim clovekem byti s nimi spojen. Aby bylo spojeni nebe s clovekem, proto napsano jest Slovo [Bozi] v samych souvztaznostech; nebot vsecky veci vubec a kazda zvlaste jsou v nem souvztazny (r), procez clovek, kdyby mel znamost souvztaznosti, rozumel by Slovu [Bozimu] podle jeho duchovniho smyslu, a tudiz byla by mu jasna vsecka tajemstvi, o nichz nic z doslovneho smyslu Slova [Boziho] nevi. Ve Slove [Bozim] jest totiz doslovny smysl a duchovni smysl; doslovny smysl sklada se z toho, co jest na svete, duchovni smysl vsak z toho, co jest na nebi, a protoze spojeni nebe se svetem deje se souvztaznostmi, jest dano takove Slovo [Bozi], v nemz kazda vec az do [posledni] joty jest souvztazna (s).

(r) Slovo [Bozi] psano jest v pouhych souvztaznostech, c. 8615. Slovem [Bozim] ma clovek spojeni s nebem, c. 2899. 6943, 9396. 9400. 9401. 10.375. 10.452.

(s) O duchovnim smyslu Slova [Boziho] viz ve spisku O bilem koni, o nemz jest rec ve Zjeveni [Janove].

(115)

Byl jsem s nebe poucen, ze prislusnici Nejstarsi Cirkve na nasi Zemi, kteriz byli nebeskymi lidmi, premysleli ze samotnych souvztaznosti, a ze prirodni veci sveta, kterez pred jejich ocima se vyskytovaly, slouzily jim za prostredek, aby takto mohli mysliti; a ponevadz byli taci, obcovali s andely a s nimi rozmlouvali, a tak skrze ne nebe bylo spojeno se Zemi; proto byl onen cas nazyvan zlatym vekem, o nemz stari spisovatele pravi, ze tehdy obyvatele nebes prebyvali s lidmi a obcovali s nimi jako pratele s prateli. Po one dobe vsak nastala doba jina, v niz lide premysleli nikoliv ze samotnych souvztaznosti, nybrz podle vedy o souvztaznostech, a i tenkrate bylo jeste spojeni nebe s lidmi, byt i ne tak duverne; doba tato nazyva se stribrnym vekem. Po te byli na Zemi taci lide, kteri sice znali souvztaznosti, avsak nepremysleli na zaklade nauky o nich, a to proto, ponevadz trvali v dobru prirodnim, nikoliv vsak jako lide drivejsi, v dobru duchovnim; jejich doba byla nazvana vekem medenym. Po dobe teto clovek staval se znenahla zevniternym a posleze materielnim, a tu veda souvztaznosti vymizela uplne, a s ni i znamost nebe a mnoha veci, nebe se tykajicich. To, ze ony veky nazvany byly podle zlata, stribra a medi, pochazi rovnez ze souvztaznosti (t), nebot zlato podle souvztaznosti znaci nebeske dobro, v nemz trvali lide Nejstarsi Cirkve; stribro znaci vsak duchovni dobro, v nemz trvali lide pozdejsi, a med prirodni dobro, v nemz trvalo dalsi potomstvo; zelezo pak, podle nehoz nazvan vek posledni, znaci tvrdou pravdu bez dobra.

(t) Zlato podle souvztaznosti znaci nebeske dobro, c. 113. 1551. 1552. 5658. 6914. 6917. 9510. 9874. 9881. Stribro znaci duchovni dobro, cili pravdu nebeskeho puvodu, c. 1551. 1552. 2954. 5658. Med znaci prirodni dobro, c. 425. 1551. Zelezo znaci pravdu v ultimu padu, c. 425. 426.

(16)

O slunci v nebi.

(116)

V nebi nejevi se slunce sveta, rovnez ani nic takoveho, co od tohoto slunce pochazi, protoze vsecko toto jest prirodni, nebot priroda pocina timto sluncem, a to, co skrze ne bylo utvoreno, sluje prirodnim. Ale duchovnost, v niz jest nebe, jest nad prirodou, a jest od prirodnosti uplne rozdilna; ony take nemaji pospolu nijakeho obecenstvi, krome pomoci souvztaznosti. Jaky jest rozdil mezi nimi, vysvita z toho, co vyse v c. 38. bylo povedeno o stupnich, a jake obecenstvi jest mezi nimi, lze posouditi z toho, co v predchozich dvou oddilech bylo povedeno o souvztaznostech.

(117)

Ackoliv v nebi nejevi se ani Slunce sveta; aniz co jineho, co jest z tohoto Slunce, prece jest tam slunce, svetlo a teplo, a vse, co na svete jest, ba jeste nekonecne vice veci, ne vsak z tehoz puvodu, ponevadz co v nebi jest, jest duchovni a co na svete, prirodni. Sluncem nebe jest Pan, svetlem tam jest Bozska Pravda a teplem Bozske Dobro, coz oboji vychazi z Pana, jakozto ze slunce; z toho zdroje pochazi vse, co v nebi vznika a tam se jevi. Avsak o svetle, teple a o vecech, ktere z nich v nebi vznikaji, bude rec v dalsich oddilech; zde budiz promluveno pouze o slunci v nebi. Pan jevi se v nebi jakozto slunce, ponevadz jest Bozska Laska, z niz vznika vse duchovni, a pomoci slunce sveta vznika vse prirodni; tato laska jest tim, co sviti jako slunce.

(118)

To, ze Pan skutecne v nebi jako slunce se jevi, bylo mi nejen andely povedeno, nybrz i nekolikrate bylo mi poprano to videti; proto chci na tomto miste strucne popsati to, co jsem o Panu, jakozto slunci slysel, a co jsem videl. Pan jevi se jako slunce nikoliv v nebi, nybrz vysoko nad nebesy, a to nikoliv nad hlavou cili v nadhlavniku, nybrz pred ocima andelu v prostredni vysi. Zjevuje se na dvou mistech, na jednom pred pravym okem, na druhem pred levym okem, ve velke vzdalenosti; pred pravym okem jevi se uplne tak, jako Slunce, takorka stejne ohnive a v teze velikosti, jako Slunce sveta; pred levym okem vsak jevi se nikoliv jako Slunce, nybrz jako Mesic, v podobnem, avsak vice zaricim jasu nezli Mesic nasi Zeme a v teze velikosti, avsak kolem dokola obklopeny jako nekolika mensimi mesici, z nichz kazdy podobne zari a trpyti se. To, ze Pan na dvou mistech tak rozdilne se jevi, ma svou pricinu v tom, ze On kazdemu jevi se tak, jak od Neho jest prijiman, a tudiz jinak tem, kdoz Ho prijimaji v dobru lasky a jinak tem, kdoz Ho prijimaji v dobru viry; tem, kdoz Ho prijimaji v dobru lasky, jevi se jako slunce, ohnive a plamenne, a podle zpusobu prijimani; tito jsou v Jeho nebeskem kralovstvi; naopak zase tem, kteri Ho v dobru viry prijimaji, jevi se jako mesic, stribroleskly a zarici, a to podle zpusobu prijimani; tito jsou v Jeho duchovnim kralovstvi (u); a to proto, jezto dobro lasky odpovida ohni, a proto ohen v duchovnim smyslu jest laskou, a dobro viry odpovida svetlu, a svetlo skutecne v duchovnim smyslu jest verou (x); objevuje se pred ocima, ponevadz vnitro, jez nalezi mysli, ocima vidi, z dobra lasky pravym okem a z dobra viry levym okem (y); nebot vse, co jest u andelu a tez u lidi po prave strane, odpovida dobru, z nehoz pravda pochazi, a to, co na leve strane jest, odpovida pravde, pochazejici z dobra (z); dobro viry svou podstatou jest pravdou z dobra.

(u) Pan jevi se v nebi jako slunce, a jest sluncem nebes, c. 1053. 3636. 3643. 4060. Pan tem, kdoz jsou v kralovstvi nebeskem, kdez panuje laska k Nemu, jevi se jako slunce, a tem v duchovnim kralovstvi, kdez panuje laska k bliznimu a vira, jevi se jako mesic, c. 1521. 1529. 1530. 1531. 1837. 4696. Pan jevi se jako slunce ve stredni vysce pred pravym okem, a jako mesic pred levym okem, c. 1053. 1521. 1529. 1530. 1531. 3636. 3643. 4321. 5097. 7078. 7083. 7173. 7270. 8812. 10.809. Pan zjevil se jako slunce a jako mesic c. 1531. 7173. Vlastni Bozstvi Pane jest vysoko nad Jeho Bozstvim v nebi, c. 7270. 8760.

(x) Ohen ve Slove [Bozim] znaci lasku v obojim smyslu, c. 934. 4906. 5215. Svaty cili nebesky ohen znaci Bozskou Lasku, c. 934. 6314. 6832. Pekelny ohen znaci sebelasku a lasku ke svetu a kazdou zadostivost, kteraz temto druhum lasky prislusi, c. 1861. 5071. 6314. 6832. 7575. 10.747. Laska jest ohnem zivota a zivot sam skutecne od ni pochazi, c. 4096. 5071. 6032. 6314. Svetlo znaci pravdu viry, c. 3395. 3485. 3636. 3643. 3993. 4302. 4413. 4415. 9548. 9684.

(y) Zreni leveho oka souvztazi s pravdami viry a zreni praveho oka s jejich dobrem, c. 4410. 6923.

(z) To, co jest po prave strane cloveka, vztahuje se k dobru, z nehoz pravda pochazi, a co jest po leve strane, ku pravde z dobra, c. 9495. 9604.

(119)

Proto tedy ve Slove [Bozim] Pan vzhledem k lasce prirovnavan jest ke Slunci, vzhledem k vire k Mesici; a proto take laska z Pana k Panu oznacovana jest Sluncem a vira z Pana k Panu Mesicem, jakz tomu jest v techto mistech: Bude i svetlo mesice jako svetlo slunce, svetlo pak slunce bude sedmeronasobni, jako svetlo sedmi dnu, Iz. XXX.: 26. Kdyz te zhubim, zahalim nebesa a zatemnim hvezdy jejich, slunce mrakem zastru, a mesic nebude svititi svetlem svym. Vsecka svetla jasna zatemnim a rozprostru tmu na zemi tvou, Ez. XXXII: 7. 8. Zatmi se slunce pri vychazeni svem, a mesic nevyda svetla sveho, Iz. XIII: 10. Slunce i mesic se zatmi a hvezdy potrati blesk svuj, slunce obrati se v tmu a mesic v krev, Joel II: 10, 31; kap. III: 15. Slunce zcernalo, jako pytel zineny, a mesic vsechen byl jako krev. A hvezdy nebeske padaly na zemi, Zjev. VI: 12, 13. A hned po souzeni techto dnu slunce se zatmi, a mesic neda svetla sveho, a hvezdy budou padati s nebe. Mat. XXXIV. 29 a j.; v techto mistech oznacuje se sluncem laska, mesicem vira a hvezdami poznatky dobra a pravdy (aa); pravi se o nich, az jich jiz nebude, ze se zatmi, ztrati svetlo a spadnou k Zemi. To, ze Pan jevi se v nebi jako Slunce, vysvita i z jeho promeneni se pred Petrem, Jakubem a Janem, pri cemz se pravi, ze zaskvela se tvar Jeho jako slunce, Mat. XVII: 2; a takovym zpusobem zjevil se Pan onem ucedlnikum, kdyz jsouce u vytrzeni, byli ve svetle nebeskem. Proto take stari, kteri meli cirkev predobrazujici, pri sve bohosluzbe obraceli svuj oblicej ke Slunci na vychode; odtud i pochazi to, ze chramy byvaly staveny smerem k vychodu.

(aa) Slunce a hvezdy znaci poznatky dobra a pravdy, c. 2495. 2849. 4697.

(120)

Jak velka jest laska Bozi a jake vlastnosti jest, vysvita z prirovnani se sluncem sveta, ze totiz jest nadmiru zhouci, a chceme-li veriti, jeste mnohem vice zhouci nezli slunce, procez Pan jako slunce nevplyva v nebe bezprostredne, nybrz zhavost Jeho lasky cestou postupne se zmirnuje; zmirnovani to jevi se jako zarive kruhy kolem slunce; krome toho andele jsou zahaleni jim primerene ridkym oblakem, aby jim vliv ten neublizil (bb). Nebesa jsou tedy v jiste vzdalenosti podle zpusobu, jak jsou prijimana; horni nebesa jsou Panu, jakozto slunci blize, ponevadz jsou v dobru lasky; ale spodni nebesa, ponevadz jsou v dobru viry, jsou od Neho vzdalenejsi. Ti vsak, kdoz netrvaji v nijakem dobru, jako ti, kdoz jsou v pekle, jsou uplne vzdaleni a to tim vice, cim vice trvaji v opaku dobra (cc).

(bb) Jaka a jak velka jest Bozska Laska Pane vysvita z prirovnani k ohni slunce sveta, c. 6834. 6844. 6849. Bozska Laska Pane jest laskou k celemu lidskemu pokoleni, aby je blazenym ucinila, c. 1820. 1865. 2253. 6872. Z ohne Lasky Pane nejprve vychazejici laska nevstupuje v nebe, nybrz kolem slunce se jevi jako zarici pas, c. 7270. I andele jsou zahaleni primerene ridkym oblakem, aby vliv ohnive lasky jim neublizil, c. 6849.

(cc) Pritomnost Pane u andelu jest podle toho, jake jest prijimani dobra lasky a viry od Neho, c. 704. 4198. 4320. 6280. 6832. 7042. 8819. 9680. 9682. 9683. 10.106 10.811. Pan zjevuje se kazdemu podle jeho jakosti, c. 1861. 2235. 4198. 4206. Pekla jsou od nebes tim vzdalovana, ze nemohou snesti pritomnosti Bozske Lasky od Pana, c. 4299. 7519. 7738. 7989. 8157. 8266. 9327. Tim jsou pekla v nejodlehlejsi vzdalenosti od nebes, a to jest ona ohromna propast, c. 9346. 10.187.

(121)

Kdyz vsak Pan v nebi se zjevuje, coz casto se stava, nezjevuje se jsa sluncem obklopen, nybrz v andelske postave, kteraz se rozeznava od andelu Bozstvim, vyzarujicim z Jeho obliceje; nebot On neni tam svou osobou, ponevadz osoba Pane jest neustale sluncem obklopena, nybrz jest pritomen svym pohledem. V nebi jest totiz zcela obycejnym ukazem, ze kazdy objevuje se na tom miste, kam upira svuj zrak, anebo jimz pohled jeho jest ohranicen, byt i misto to bylo jakkoliv vzdaleno od mista, kde jest skutecne; tato pritomnost sluje pritomnosti vnitrniho zreni, o cemz bude pozdeji rec. I mne zjevil se Pan mimo slunce v andelske podobe, ponekud nize od slunce, ve vysi; a pak i zcela blizko v teze podobe se zaricim oblicejem; jednou tez uprostred andelu jako plamenna zare.

(122)

Slunce sveta jevi se byti andelum jako cosi uplne tmaveho u porovnani ke slunci nebeskemu, a mesic jako cosi zatmeleho u porovnani k mesici nebeskemu, a tak jevi se neustale; duvod jest v tom, ze ohen sveta odpovida sebelasce, a jasnost jeho odpovida vsemu nepravemu, co z lasky te pochazi. Sebelaska jest uplnym opakem Bozske Lasky a vse neprave, z teto lasky pochazejici, jest uplnym opakem Bozske Pravdy; a co jest opakem Bozske Lasky a Bozske Pravdy, to jest andelum cirou tmou. Odtud pochazi to, ze vzyvat slunce a mesic a jim se klanet ve Slove [Bozim] znaci milovati sama sebe a to, co jest neprave a pochazi ze sebelasky, a ze ti, kdoz tak cini, maji byti vyhlazeni, 5 Mojz. IV: 19; kap. XVIII: 3. 4. 5.; Jerem. Vlll: 1. 2.; Ezech. VIII: 15. 16. 18; Zjev. XVI: 8; Mat. XVIII: 6 (dd).

(dd) Slunce sveta andelum se nejevi, nybrz misto neho jako cosi zatmeleho vzadu, jakozto opak slunce nebeskeho, cili Pana, c. 7078. 9755. Slunce v obracenem smyslu znaci lasku k sobe, c. 2441; v tomto smyslu vzyvani slunce znaci vzyvani toho, co jest opakem nebeske lasky cili Pana, c. 2441. 10.584. Slunce nebeske tem, kdoz jsou v peklech, jest hustou temnotou, c. 2441.

(123)

Ponevadz Pan jevi se v nebi jako slunce v dusledku Bozske Lasky, kteraz jest v Nem a od Neho pochazi, proto vsichni, kteri jsou v nebesich, obraceji se bez prestani k Nemu; ti v nebeskem kralovstvi k Nemu, jako k slunci, ti v duchovnim kralovstvi k Nemu, jako k mesici. Ti vsak, kdoz jsou v pekle, obraceji se k uplne temnote a k jakesi zatmelosti, kterez jsou na opacne strane, a tudiz od Pana se odvraceji; deje se tak proto, ponevadz vsichni, kdoz jsou v pekle, trvaji v lasce k sobe a ke svetu, a tudiz v opaku k Panu; ti, kdoz obraceji se k one uplne temnote, kteraz jest misto slunce sveta, jsou v peklech smerem dozadu, a slovou zlymi andely [genii]; ti vsak, kdoz se obraceji k one zatmelosti, kteraz jest misto mesice, jsou v peklech smerem vpredu, a slovou duchy [spiritus]; tot pricina, ze o tech, kdoz jsou v peklech, rikano byva, ze jsou v temnotach, a o tech, kdoz jsou v nebesich, ze jsou ve svetle; temnotou oznacuje se nepravda, ze zla pochazejici, a svetlem pravda, z dobra pochazejici. Pricina, ze tim smerem se obraceji, jest tato: Vsichni, kdoz jsou ve druhem zivote, pohlizeji na to, co panuje v jejich vnitru, a tudiz na svou lasku, a vnitro vytvari oblicej andela a ducha; a v duchovnim svete neni nijakych stran svetovych s urcitou polohou jako ve svete prirodnim, nybrz jest to OBLICEJ, kteryz stanovi polohu. Rovnez i clovek vzhledem ke svemu duchu dodava si tyz smer: Od Pana odvraci se ten, kdoz ma lasku k sobe a svetu, a k Nemu obraci se, kdo ma lasku k Nemu a k bliznimu; clovek vsak to nevi, ponevadz jest v prirodnim svete, kde strany sveta urcuji se podle vychodu a zapadu Slunce. Vec tu, ponevadz nesnadno ji cloveku jest pochopiti, objasnime vsak pozdeji, az bude pojednano o stranach svetovych, o prostoru a case v nebi.

(124)

Ponevadz Pan jest sluncem nebe, a vse, co od Neho pochazi, Nan pohlizi, jest i spolecnym stredem, od nehoz kazdy smer a kazde urceni vychazi (ee). A proto tez vse jest v jeho pritomnosti a pod jeho dohledem, co jest pod Nim, a to jak na nebesich tak i na Zemi.

(ee) Pan jest spolecnym stredem, k nemuz vsecko v nebi se obraci, c. 3633.

(125)

Z tohoto, co bylo zde receno, jasne vyplyva, co v predeslych oddilech bylo o Panu receno a naznaceno, ze totiz On jest Bohem nebe, c. 2. az 6.; ze jeho Bozstva tvora nebe, c. 7. az 12.; ze Bozstvi Pane v nebi jest laska k Nemu a ucinna laska k bliznimu, c. 13. az 19.; ze jest pomer souvztaznosti vsech casti sveta k nebi, a skrze nebe ku Panu, c. 87. az 115; a krome toho take, ze Slunce sveta a Mesic jsou souvztazny, c. 105.

(17)

O svetle a teple v nebi.

(126)

Ti, kdoz premysleji pouze na zaklade prirody, nemohou pochopiti, ze by v nebi mohlo byti svetlo; kdezto zatim v nebesich jest tak velike svetlo, ze prevysuje o mnoho stupnu svetlo, ktere jest na svete o polednach; videli jsme je casteji, ba i k veceru a v noci; s pocatku jsem se divil, kdyz jsem slychal andely mluviti, ze svetlo sveta k porovnani ke svetlu nebes jest stezi pouhym stinem; jezto jsem vsak sam je spatril, mohu to dosvedcit. Jeho belostny trpyt a jas jsou toho druhu, ze nelze jich popsati. To, co videl jsem na nebi, videl jsem v tomto svetle a tudiz jasneji a zretelneji, nezli na svete.

(127)

Svetlo nebes neni prirodni, jako svetlo na svete, nybrz duchovni; nebot ono pochazi z Pana, jakozto slunce, a slunce jest Bozska Laska, jakz v predchazejicim oddilu bylo ukazano. To, co z Pana, jakozto ze slunce, vychazi, zove se v nebesich Bozskou Pravdou, svou podstatou vsak jest Bozskym Dobrem, spojenym s Bozskou Pravdou. Z toho dostava se andelum svetla a tepla: Z Bozske Pravdy maji andele svetlo a z Bozskeho Dobra maji teplo. Z toho vysvita, ze svetlo nebeske, majic takovy puvod, jest duchovni, nikoliv vsak prirodni; rovnez tak i teplo (ff).

(128)

Bozska Pravda jest andelum svetlem, ponevadz andele jsou duchovni, nikoliv prirodni; duchovni bytosti vidi svym sluncem, a prirodni rovnez svym, a Bozska Pravda jest to, z ceho andele nabyvaji rozumu, a rozum jest jejich vniternym zrenim, kterez ma vliv na jejich zevnejsi zreni a vytvari je. Proto to, co v nebi jevi se od Pana, jakozto slunce, jevi se ve svetle (gg). Ponevadz svetlo v nebi ma takovyto puvod, jest i rozmanite, a to vzdy podle prijimani Bozske Pravdy od Pana, anebo - coz jest totez - podle rozumnosti a moudrosti, v niz trvaji andele. Jina jest tedy svetlo v nebeskem kralovstvi nezli v duchovnim kralovstvi, a rovnez tak jine v kazde spolecnosti. Svetlo v kralovstvi nebeskem jevi se ohnive, ponevadz andele tam prijimaji svetlo od Pana, jakozto slunce; svetlo v duchovnim kralovstvi jest vsak stribrobile, ponevadz andele tam prijimaji svetlo od Pana, jakozto mesice (viz vyse c. 118.) Rovnez tak svetlo jedne spolecnosti nerovna se svetlu druhe spolecnosti; i v jedne a teze spolecnosti jest ruzne; ve vetsim svetle jsou ti, kdoz jsou ve stredu, ve slabsim ti, kdoz jsou kolem nich; viz. c. 43. Slovem, v teze mire, v jake andele jsou prijimajicimi schranami Bozske Pravdy, to jest rozumnosti a moudrosti od Pana, maji svetlo (hh); proto andele nebesti jsou nazyvani andely svetla.

(ff) Veskere svetlo v nebesich jest od Pana, jakozto slunce, c. 1053. 1521. 3195. 3341. 3636. 3643. 4415. 9548. 9684. 10.809. Od Pana vychazejici Bozska Pravda v nebi jevi se jako svetlo, a tvori [sistat] veskere svetlo nebeske, c. 3195. 3222. 5400. 8644: 9399. 9548. 9684.

(gg) Svetlo nebeske osvecuje zrak i rozum andelu a duchu, c. 2776. 3138.

(hh) Svetlo nebeske chova se podle rozumnosti a moudrosti andelu, c. 1524. 1529. 1530. 3339. V nebi jest prave tolik rozdilu ve svetle, kolik jest andelskych spolecnosti, ponevadz v nebi jest nepretrzita rozmanitost pokud se tyce dobra a pravdy, a tudiz i moudrosti a rozumnosti, c. 684. 690. 3241. 3744. 3745. 4414. 5598. 7236. 7833. 7836.

(129)

Ponevadz Pan v nebesich jest Bozskou Pravdou, a Bozska Pravda jest tam svetlem, proto ve Slove [Bozim] Pan zove se svetlem, a rovnez i veskera pravda, ktera od Neho pochazi, jakz videti lze z techto mist: Jezis mluvil, rka: Ja jsem svetlo sveta. Kdoz me nasleduje, nebude chodit ve tmach, nybrz bude miti svetlo zivota, Jan VIIL: 12. Pokud jsem na svete, jsem svetlem sveta. Jan IX: 5. Tedy rekl jim Jezis: Jeste na maly cas svetlo s vami jest. Chodte, dokud svetlo mate, at vas tma nezachvati; dokud svetlo mate, verte v svetlo, abyste synove svetla byli. Ja svetlo na svet jsem prisel, aby zadny, kdoz veri ve mne, ve tme nezustal, Jan XII: 35., 36., 46. Svetlo prislo na svet, ale milovali lide vice tmu nezli svetlo, Jan XIII: 19. Jan o Panu: Tentot jest to prave svetlo, kterez osvecuje kazdeho cloveka, Jan I: 9. Lid ktery sedel ve tmach, uzrel svetlo velike, a tem, kteri sedeli v krajine stinu smrti, vzeslo svetlo, Mat. IV: 16. Dam te v smlouvu lidu a za svetlo narodum, Iz. XLII: 6. Protoz dal jsem te za svetlo pohanum, abys byl spaseni me az do koncin zeme, Iz. XLIX: 6. A narodove, kteriz by k spaseni prisli, v svetle jeho prochazeti se budou, zjev. XXI: 24. Sesliz svetlo sve a pravdu svou, to at mne vodi, Zalm XLIII: 3. V techto a na jinych mistech zove se Pan svetlem podle Bozske Pravdy, jez z Neho jest, rovnez tak i samotna pravda zove se svetlem. Ponevadz od Pana, jakozto slunce, pochazi v nebi svetlo, proto - kdyz pred Petrem, Jakubem a Janem On se promenil - zjevil se Jeho oblicej jako slunce, roucho pak Jeho ucineno bile jako svetlo, stkvouci a bile velmi jako snih, jehoz tak biteho belic na zemi uciniti nemuze, Mar. IX: 3., Mat. XVII: 2.; ze roucho Pane takovym se objevilo, stalo se proto, ponevadz znazornovalo Bozskou Pravdu, ktera od Neho jest v nebesich; roucha take ve Slove [Bozim] znaci pravdy (ii) a proto u Davida se pravi: Hospodine, priodels se svetlem jako rouchem, zalm CIV: 2.

(ii) Roucha ve Slove [Bozim] znaci pravdy, protoze tyto priodivaji dobro, c. 1073. 2576. 5248. 5319. 5954. 9216. 9952. 10.536. Roucha Pane, kdyz byl promenen, znaci Bozskou Pravdu, vychazejici z Jeho Bozske Lasky, c. 9212. 9216.

(130)

Ze svetlo v nebi jest duchovni, a ze toto svetlo jest Bozska Pravda, lze tez z toho usouditi, ze rovnez i clovek ma duchovni svetlo a z neho osviceni, jak dalece trva v rozumnosti a moudrosti, z Bozske Pravdy pochazejicich. Duchovni svetlo cloveka jest svetlem jeho rozumu, jehoz predmety jsou pravdy, kterez on rozebira a seraduje, a je podle jejich priciny a nasledku k sobe stavi, a z nich podle poradi dusledky vyvozuje (kk). O tom, ze jest to skutecne svetlo, pomoci nehoz rozum takto vidi, neni znamo cloveku prirodnimu, ponevadz svetlo to ocima svyma nevidi, aniz svym myim muze si je predstaviti; mnozi vsak prece jen o svetle tom vedi a rozlisuji je od svetla prirodniho, v nemz trvaji ti, kdoz mysli prirodne, ne vsak duchovne; prirodne vsak mysli ti, kdoz upoutavaji svuj pohled jedine na svet a vsecko pripisuji prirode. Naopak zase duchovne mysli ti, kdoz vzhlizeji k nebi a vse pripisuji Bozstvi. Ze jest pravym svetlem to, co osvecuje mysl, a to svetlem uplne rozdilnym od svetla, jez zove se svetlem prirodnim, castokrate jsem seznal a videl; byl jsem ve svem vnitru postupne vznasen do onoho svetla, a v tom pomeru, jak jsem byl vznasen, byl muj rozum osvecovan, az jsem posleze poznal veci, kterych drive jsem neznal, a konecne i veci takove, kterez ani nemohou byti postizeny myslenim podle sveta prirodniho, kdezto ve svetle nebeskem byly jasne a zretelne chapatelny (ll). Ponevadz k rozumu nalezi svetlo, rikava se o nem totez, co o oku, - ze totiz vidi a jest ve svetle, jestlize neco pochopuje, a ze jest v temnote a ve stinu, jestlize nechape, a podobne.

(kk) Svetlo nebeske osvecuje rozum cloveka, a clovek tim stava se rozumnym, c. 1524. 3138. 3167. 4408. 6608. 8707, 9126.

9399. 10.569. Rozum jest osvecovan, ponevadz jest prijimatelem pravdy, c. 6222, 6608, 10.659. Rozum tou merou byva osvecovan, jak clovek pravdu v dobru od Pana prijima, c. 3619. Rozum tak jest utvaren, jakymi jsou pravdy z dobra, z nichz jest utvaren, c. 10.064. Rozumu dostava se svetla s nebe, jako ocim svetla ze sveta, c. 1524. 5114. 6608. 9128. Svetlo nebeske od Pana ustavicne jest u cloveka pritomno, avsak jen tou merou vplyva, jakou merou clovek trva v pravde z dobra, c. 4060. 4213.

(ll) Clovek, je-li nad smyslnost povznesen, prichazi do svetla lahodnejsiho [lumen milius] a posleze do svetla nebeskeho, c. 6313. 6315. 9407. Deje se skutecne povzneseni do nebeskeho svetla, kdyz clovek povznasi se k rozumnosti, c. 3190. Jake velke svetlo jsem zpozoroval, kdyz jsem byl odveden od svetskych predstav, c. 1526. 6608.

(131)

Ponevadz nebeske svetlo jest Bozskou Pravdou, jest toto svetlo zaroven Bozskou Moudrosti a rozumnosti; proto byti vznesenu do svetla nebeskeho znaci totez, jako byti v moudrost a rozumnost vznesenu a osvicenu; procez svetlo u andelu jest tehoz stupne, jako jejich rozumnost a moudrost. Jezto nebeske svetlo jest Bozskou Moudrosti, jest kazdy ve svetle nebe poznan, jaky jest; vnitro kazdeho jednotlivce jevi se tam na jeho obliceji uplne tak, jake jest, a ani nejmensi vec nezustane skryta. Ti andele, kteri jsou vnitrnejsi, jsou radi tomu, ze vse u nich jest zjevne, ponevadz nechti nic jineho, nez dobro. Jinak jest tomu u tech, kdoz jsou pod nebem, a nechti dobra; ti obavaji se velice, aby nebyli spatreni ve svetle nebeskem; a coz divneho, ti, kdoz jsou v pekle, jevi se sobe navzajem jakozto lide, avsak ve svetle nebeskem jevi se jakozto nestvury s hroznym oblicejem a hroznym telem, kazdy uplne v podobe sveho zla (mm). Podobne jevi se i clovek co do sveho ducha, kdyz nan andele pohlizeji; je-li dobry, jevi se jako krasny clovek, a to podle sveho dobra; je-li zly, jevi se jako netvor, ohyzdny podle sveho zla. Z toho vysvita, ze ve svetle nebeskem vse vychazi najevo; vychazi najevo proto, ponevadz nebeskym svetlem jest Bozska Pravda.

(mm) Ti, kdoz jsou v peklech, jevi se v jejich svitu, kteryz podoba se zari reraveho uhli, jako lide, avsak ve svetle nebeskem jevi se jako nestvury, c. 4532. 4533. 4674. 5057. 5058. 6605. 6626.

(132)

Ponevadz Bozska Pravda jest svetlem v nebesich, sviti tez vsecky pravdy, budtez kdekoliv, bud uvnitr andelu, bud mimo nich, bud uvnitr nebe, bud mimo ne. Avsak pravdy, ktere jsou mimo nebe, nesviti tak, jako pravdy uvnitr nebe. Pravdy mimo nebe sviti mrazive, jako svetlo snehu bez tepla, ponevadz svou podstatu zde nemaji z dobra, jako pravdy uvnitr nebe; proto take zmizi ono chladne svetlo, kdyz nan dopadne svetlo nebeske, a jestlize bylo zlo jeho zakladem, obrati se v temnotu. Videl jsem to nekolikrate, jakoz i mnoho jinych pametihodnosti pokud se tyce sviticich pravd, coz zde pomijim.

(133)

Nyni budiz povedeno neco o teple nebeskem. Teplo nebeske svou podstatou jest laska; ta vychazi od Pana, jakozto slunce, a ze slunce jest Bozska Laska v Panu a z Pana, bylo v predchozim oddilu naznaceno. z toho vysvita, ze teplo nebeske jest prave tak duchovni, jako svetlo nebeske, ponevadz jest tehoz puvodu (nn). Jsou dve veci, kterez od Pana, jakozto slunce, vychazeji: Bozska Pravda a Bozske Dobro; Bozska Pravda jevi se v nebi svetlem, a Bozske Dobro teplem; avsak Bozska Pravda a Bozske Dobro jsou tak spolu spojeny, ze netvori dve veci, nybrz jedinou; jsou vsak prece u andelu rozdeleny; nebol jsou andele, kteri prijimaji vice Bozskeho Dobra nez Bozske Pravdy, a opet jsou taci, kteri prijimaji vice Bozske Pravdy nez Bozskeho Dobra; ti, kdoz prijimaji vice Bozskeho Dobra, jsou v nebeskem kralovstvi Pane; ti, kdoz vice Bozske Pravdy, jsou v duchovnim kralovstvi Pane. Nejdokonalejsi andele jsou ti, kdoz obe stejnou merou prijimaji.

(nn) Jest dvoji puvod [origines] tepla, a dvoji puvod svetla, a to ze slunce sveta a ze slunce nebeskeho, c. 3338. 5215. 7324. Teplo z Pana, jakozto ze slunce, jest pocit na zpusob lasky, c. 3636. 3643. Duchovni teplo svou podstatou jest tudiz laskou, c. 2146. 3338. 3339. 6314.

(134)

Teplo nebeske, tak jako svetlo nebeske, jest vsude jinake; jine v nebeskem kralovstvi a jine v duchovnim kralovstvi, ba take jest ruzne v kazde tamni spolecnosti, kteryzto rozdil neni pouze co do stupne, nybrz i co do jakosti; silnejsi a cistsi jest v nebeskem kralovstvi Pane, ponevadz tam andele prijimaji vice Bozskeho Dobra; mene silne a ciste jest v duchovnim kralovstvi Pane, protoze zde andele prijimaji vice Bozskou Pravdu; rovnez i v kazde spolecnosti nebeske jest podle zpusobu prijimani ruzne. V pekle jest take teplo, ale neciste (oo). Teplem v nebi jest to, co rozumi se svatym a nebeskym ohnem, a teplem v pekle to, co rozumi se necistym a pekelnym ohnem, obema pak rozumi se laska, a to nebeskym ohnem laska k Panu a laska k bliznimu, jakoz i kazda naklonnost, ktera temto druhum lasky prislusi; pekelnym ohnem naopak zase rozumi se sobectvi a laska ke svetu, jakoz i kazdy chtic, jenz prislusi temto druhum lasky (x). To, ze laska jest teplem duchovniho puvodu, jevi se v rozohneni se cloveka podle jeho lasky; nebot clovek rozohnuje a rozehriva se podle jeji velikosti a jakosti, a jeji zar se jevi, kdyz se proti ni bojuje; odtud tedy to pochazi, ze obycejne se rikava: Byti rozpalen, rozehrat, vzplanout, vriti, rozohnit se, kdyz jest rec o hnutich mysli, prislusejicich dobre lasce, a o chticich, prislusejicich zle lasce.

(oo) V peklech jest teplo, ale neciste, c. 1773. 2757. 3340; a zapach z neho jako na svete zapach z hnoje a vykalu, v nejhorsich pak peklech jako zapach mrtvolny, c. 814. 815. 817. 943. 944. 5394.

(x) Viz druhou poznamku ke clanku 118.

(135)

Laska, vychazejici z Pana, jakozto slunce, jest v nebi pocitovana jako teplo proto, ponevadz vnitro andelu jest v lasce z Bozskeho Dobra, od Pana pochazejiciho, a proto zevniternost, jez se tim zahriva, jest v teple; podle toho, co prave bylo receno, v nebi teplo a laska tak velice navzajem si odpovidaji, ze tam kazdy jest v takovem stupni tepla, v jakem jest stupni lasky. Z tepla sveta nevnika naprosto nic do nebe, ponevadz teplo to jest hrubsiho druhu, jest prirodni a nikoliv duchovni. Jinak tomu vsak jest u lidi, ponevadz lide jsou prave tak v duchovnim svete, jako ve svete prirodnim. Lide co do sveho ducha rozehrivaji se uplne primerene sve lasce, co do sveho tela vsak z obojiho, a to jak teplem sveho ducha, tak i teplem sveta; ono vplyva do tohoto, jezto spolu souvztazi. Jakeho druhu jest souvztaznost mezi obema temito druhy tepla, lze videti na zviratech, ze totiz jejich pudy [amores], z nichz nejmocnejsim jest pud k plozeni jejich plemen, objevuji se a pusobi vzdy podle pritomnosti a proudeni tepla ze slunce sveta, kterezto teplo dostavuje se pouze v dobe jarni a letni. Velice se myli ti, kdoz se domnivaji, ze vlivem tepla sveta probouzeji se pudy; nebot to, co jest prirodni, nema naprosto nijakeho vlivu na to, co jest duchovni, nybrz duchovnost ma vliv na prirodnost, tento vliv jest podle bozskeho radu, onen vsak celi bozskemu radu (pp).

(pp) Jest duchovni vliv a nikoliv fyzicky, a tudiz vliv z duchovniho sveta ve svet prirodni a nikoliv ze sveta prirodniho v duchovni, c. 3219. 5119. 5259. 5427. 5428. 5477. 6322. 9110. 9111.

(136)

Andele tak jako lide maji rozum a vuli; zivot jejich rozumu jest ucinkem nebeskeho svetla, protoze nebeske svetlo jest Bozskou Pravdou a tudiz Bozskou Moudrosti, a zivot jejich vule jest ucinkem nebeskeho tepla, protoze nebeske teplo jest Bozskym Dobrem a tudiz Bozskou Laskou; nejvlastnejsi zivot andelu pochazi z tepla, nikoliv vsak ze svetla, krome jestlize teplo jest v nem pritomno; ze zivot z tepla pochazi, jest samozrejmo, nebot odstranime-li teplo, zanika i zivot; prave tak jest tomu s verou bez lasky, anebo s pravdou bez dobra; nebol pravda, jez nazyva se pravdou viry, jest svetlem, a dobro, kterez nazyva se dobrem lasky, jest teplem (qq). To jeste zretelneji vysvita z tepla a svetla sveta, jez odpovidaji teplu a svetlu nebeskemu; teplem sveta, je-li spojeno se svetlem, zije a kvete vse, co jest na Zemi, a ono spojeno jest za doby jarni a letni; naopak zase svetlem, je-li od tepla odtrzeno, neozivi a nekvete nic, nybrz ztuhne a zmira vse; svetlo a teplo nejsou spolu spojeny za doby zimni, kdy sice svetlo zustava, avsak teplo chybi. Pro onu souvztaznost slove nebe rajem, jezto v nem jest spojena pravda s dobrem, cili laska s verou, tak jako za jarniho pocasi na Zemi svetlo s teplem. Z toho vysvita jeste zretelneji pravda, o niz byla rec vyse v oddilu 13. az 19., ze totiz Bozstvim Pane v nebi jest laska k Nemu a ucinna laska k bliznimu.

(qq) Pravdy bez dobra nejsou samy sebou pravdami, nemajice zivota; neboc vsechen zivot pravdy jest z dobra, c. 9603. Jsou tedy jako telo bez duse, c. 3180, 9454. Pravd bez dobra Pan neprijima, c. 4368. Jaka jest pravda bez dobra, jaka tedy vira bez lasky, jaka pravda z dobra a jaka vira z lasky pochazejici, v. 1949. 1950. 1951. 1964. 5830. 5951. Jest jedno a totez, rika-li se pravda anebo vira, a rovnez i dobro anebo laska, protoze pravda jest veci viry a dobro veci lasky, c. 2839. 4353. 4997. 7178. 7623. 7624. 10.367.

(137)

U Jana se pravi: Na pocatku bylo Slovo, a Slovo bylo u Boha a Buh byl Slovo: Vsecky veci skrze ne ucineny Jsou, a bez nebo neho nic neni ucineno, coz ucineno jest. U nem zivot byl, a zivot byl svetlo lidi. Na svete byla svet skrze Neho ucinen jest. A Slovo telem ucineno jest, a prebyvalo mezi nami, a videli jsme slavu jeho, I: 1. 3. 4. 10. 14. Jest zrejmo, ze Slovem rozumi se tu Pan, nebot se pravi, ze Slovo telem ucineno jest; neni vsak dosud znamo, co v uzsim slova smyslu Slovem se rozumi, a proto budiz to povedeno: Slovo jest zde Bozska Pravda, ktera jest v Panu a z Pana (rr), procez sluje i svetlem; a ze svetlo jest Bozskou Pravdou, bylo v predchozi casti tohoto oddilu ukazano. Nyni budiz vysvetleno, ze Bozskou Pravdou vse bylo ucineno a stvoreno. V nebi veskera moc nalezi Bozske Pravde a bez Bozske Pravdy neni moci nijake (ss); vsichni andele byvaji podle Bozske Pravdy nazyvani mocemi a take jsou tou merou mocemi, jak ji prijimaji, cili jak jsou jejimi prijimajicimi schranami; ji maji moc nad pekly a nade vsemi, kdoz se protivi; tisic nepratel nesnese tam jedineho paprsku nebeskeho svetla, kterez jsou Bozskou Pravdou. Ponevadz andele jsou andely tim, ze prijimaji Bozskou Pravdu, dusledkem toho jest, ze cele nebe neni z niceho jineho, nebot nebe sestava z andelu. To, ze tak velika moc skryva se v Bozske Pravde, nemohou uveriti ti, kdoz o pravde nemaji jine predstavy, nezli jako o nejake myslence nebo reci, kterez samy v sobe nemaji nijake moci, krome te, ze snad jini z poslusnosti jimi se ridi; ale v Bozske Pravde sama sebou skryva se moc, a to takova moc, ze ji stvoreno bylo nebe a svet se vsim tim, co v nich jest. Ze takovato moc v Bozske Pravde jest obsazena, lze objasniti dvema prirovnanimi, totiz moci pravdy a dobra ve cloveku, a moci svetla a tepla, pochazejiciho ze slunce sveta. Moci pravdy a dobra ve cloveku; Cokoliv clovek cini, cini z rozumu a vule, z vule cini tak pomoci dobra, a z rozumu pomoci pravdy; nebot vsecko, co jest ve vuli, vztahuje se k dobru, a vse, co jest v rozumu, vztahuje se ku pravde (tt); jimi uvadi clovek do pohybu cele sve telo a v nem tisicere veci jsou dobrovolne poslusny pokynu a rozkazu, z cehoz vysvita, ze cele telo jest utvoreno, aby slouzilo dobru a pravde, a tudiz utvoreno jest z dobra a pravdy. - Moci tepla a svetla ze slunce tohoto sveta: Vsecky veci, kterez na svete rostou, jako stromy, oseni, kvetiny, traviny, plody a semena nevznikaji nicim jinym, nezli teplem a svetlem slunecnim, z cehoz vysvita, jaka tvurci sila v nich se skryva. Jak mnohem vetsi jest to vsak sila, skryvajici se v bozskem svetle, jez jest Bozskou Pravdou, a v bozskem teple, jez jest Bozskym Dobrem, z nichz vzniklo nebe a tudiz i svet, nebot pomoci nebe vznika svet, jakz v predchazejicim bylo ukazano. Z toho vysvita, jak nutno rozumeti tomu, ze Slovem ucineno bylo vse a bez neho nic ucineno nebylo, coz ucineno jest, totiz Bozskou Pravdou od Pana pochazejici (uu). Odtud to take jest, ze v knize stvoreni [Genesis] mluvi se o svetle, a teprve v dalsim jest rec o tom, co povstalo ze svetla, 1. Mojz. I: 3. 4. Odtud to take jest, ze vsecko ve vesmiru, a to jak vnebi, tak na svete, vztahuje se k dobru a ku pravde, a k jejich spojeni, aby vubec necim se mohlo stati (viz vyse c. 107.)

(rr) Slovo ve Slove [Bozim] znaci mnohe veci, zejmena rec, uvahy mysli, vse, co skutecne existuje, tedy cokoliv, a v nejvyssim smyslu Bozskou Pravdu a Pana, c. 9987. Slovo znaci Bozskou Pravdu, c. 2803. 2884. 4692. 5075. 5272. 7830. 9987. Slovo znaci Pana, c. 2533. 2859.

(ss) Od Pana vychazejici Bozska Pravda jest to, co ma vselikou moc, c. 6948. 8200. Vsecka moc v nebi nalezi pravde z dobra, c. 3091. 3563. 6344. 6413. 8304. 9643. 10.019. 10.182.

Andele sluji mocemi, a take jsou mocemi na zaklade prijimani Bozske Pravdy od Pana, c. 9639. Andele jsou prijimateli pravdy od Pana a tudiz ve Slove [Bozim] tu i tam sluji bohove, c. 4295. 4402. 8301. 8192. 9398.

(tt) Rozum jest prijimatelem pravdy a vule prijimatelem dobra, c. 3623. 6125. 7503. 9300. 9930. Tudiz vse, co jest v rozumu, vztahuje se i ke pravdam, necht jsou to pravdy skutecne, anebo necht jsou clovekem pouze za pravdy pokladane, a vse, co jest ve vuli, podobne vztahuje se k dobru, c. 803. 10.122.

(uu) Od Pana vychazejici Bozska Pravda jest jedinou skutecnosti [reale], c. 6880. 7004. 8200. Bozskou Pravdou vse ucineno a stvoreno jest, c. 2803. 2884. 5272. 7835.

(139)

Jest treba vedeti, ze Bozske Dobro a Bozska Pravda, kterez jsou od Pana, jakozto slunce nebeskeho, nejsou v Panu, nybrz od Pana [vychazeji]; v Panu jest pouze Bozska Laska, kteraz jest bytim [Esse], z nehoz Bozske Dobro a Bozska Pravda trvaji [existunt]; trvanim [existere] z byti rozumi se vychazeni. Lze to uciniti zretelne prirovnanim se sluncem sveta; teplo a svetlo, kterez jsou na svete, nejsou ve slunci, nybrz vychazeji ze slunce; ve slunci jest pouze ohen, a teplo a svetlo existuje a vychazi ze slunce.

(140)

Ponevadz Pan jakozto slunce jest Bozska Laska, a Bozska Laska jest vlastnim Bozskym Dobrem, proto Bozstvi, z Neho vychazejici, jez jest vlastnim Bozstvim v nebi, za ucelem rozdilu zove se Bozskou Pravdou, ackoliv jest Bozskym Dobrem, sjednocenym s Bozskou Pravdou. Tato Bozska Pravda jest to, co nazyva se svatosti, vychazejici z Neho.

(18)

O ctyrech hlavnich stranach v nebi.

(141)

V nebi tak jako na svete jsou ctyri hlavni strany sveta: Vychod, poledne, zapad a pulnoc, jez tu i tam urceny jsou svym sluncem, v nebi sluncem nebeskym, jimz jest Pan, na svete Sluncem sveta; avsak prece jen mezi nimi jsou nektere rozdily. Prvy rozdil jest ten, ze na svete nazyva se polednem to misto, kde jest Slunce, kdyz jest nejvyse nad zemi, pulnoci misto, kde v protilehlem bode stoji pod zemi, vychodem, kde za doby rovnodennosti vychazi, a zapadem, kdez v tyz cas zachazi; tim zpusobem urcuji se na svete podle poledne ctyri hlavni strany. V nebi naopak vychodem se nazyva to, kde Pan, jakozto slunce se zjevuje, na protejsi strane jest zapad, po prave strane v nebi jest poledne a po leve jest v nem pulnoc, a to pri kazdem obratu obliceje a tela nebestanu; takto vsecky strany v nebi urcovany jsou vychodem. Vychodem slove to misto, kde Pan jakozto slunce se zjevuje, coz duvod svuj ma v tom, ze veskery puvod [origo] zivota jest od Neho, jakozto slunce; a skutecne, jakou merou andele teplo a svetlo, ci lasku a rozumnost od Neho prijimaji, tou merou se rika, ze Pan u nich vychazi; proto take Pan ve Slove [Bozim] zove se vychodem [Oriens] (xx).

(xx) Pan v nejvyssim smyslu jest vychodem, ponevadz jest sluncem nebeskym, kterez vzdy jest na vychode, nikdy vsak na zapade, c. 101. 5097. 9668.

(142)

Druhy rozdil jest ten, ze andele maji vychod vzdy pred oblicejem, vzadu zapad, po pravici poledne a po levici pulnoc; ponevadz vsak toto na svete lze stezi pochopiti, jezto zde clovek obraci svuj oblicej ke kazde strane svetove, budiz to objasneno. Cele nebe obraci se k Panu, jakozto svemu spolecnemu stredu, a tudiz obraceji se tam i vsichni andele; jest znamo, ze vse na Zemi smeruje ke spolecnemu stredu; smer v nebi lisi se vsak od smeru na svete tim, ze v nebi obraceji se k spolecnemu stredu predni casti, na svete vsak spodni casti; toto smerovani na Zemi zove se pritazlivosti cili gravitaci. Vnitro andelu jest skutecne obraceno kupredu; a ponevadz vnitro projevuje se oblicejem, jest to oblicej, kteryz urcuje hlavni strany (yy).

(yy) V nebi vsichni k Panu se obraceji, c. 9828. 10.130. 10.189. 10.219. Andele vsak k Panu se neobraceji, nybrz Pan je k Sobe obraci, c. 10.189. Andele nejsou pritomni u Pana, nybrz Pan jest pritomen u andelu, c. 9415.

(143)

To, ze andele maji vychod pred svym oblicejem pri kazdem obratu sveho obliceje a tela, muze byti na svete tim mene pochopeno, protoze clovek ma pred oblicejem kteroukoliv stranu svetovou podle toho, kam se obrati, a proto budiz i to objasneno. Andele obraceji a otaceji, tak jako lide, sve obliceje a sva tela ke v5em stranam, ale prece jest vychod ustanovicne pred jejich ocima; avsak obraty andelu nejsou takove, jako obraty lidi, nebol jsou jineho puvodu; zdaji se sice byti stejne, avsak prece jen nejsou stejne; puvodem jich jest panujici laska; z ni vznika vsecko urcovani [determinationes] u andelu a duchu; nebot - jak prave bylo receno - jejich vnitro jest skutecne obraceno k jejich spolecnemu stredu, a tudiz v nebi k Panu, jakozto slunci; ponevadz jejich laska ustavicne jest pred jich vnitrem a jejich oblicej vytvari se z jejich vnitra (ponevadz jest jeho zevnejsi formou), proto i ta laska, ktera panuje, ustavicne jest pred jejich oblicejem; v nebesich jest to Pan, jakozto slunce, ponevadz On to jest, od Nehoz oni maji lasku, (zz). A ponevadz Pan sam Svou laskou jest u andelu, On sam to cini, ze Nan pohlizeji, necha oni obraceji se kamkoliv. Vec tuto nelze zde blize objasniti, avsak v dalsich oddilech, zejmena pak v tech, kdez bude mluveno o predobrazenich a zjevech, a o case i prostoru v nebi, bude lze lepe tomu porozumet. To, ze andele maji Pana ustavicne pred svym oblicejem, zvedel jsem na zaklade cetnych zkusenosti a bylo mi poprano to pozorovati; nebol kdykoliv jsem obcoval s andely, byla pred mym oblicejem i pritomnost Pane, kteryz, byl nebyl viditelny, prece jen vnimatelny jest ve svetle; ze jest tomu tak, dosvedcili i andele casteji. Jezto Pan ustavicne jest pred oblicejem andelu, proto se na svete rikava, ze dluzno miti Boha pred ocima a pred oblicejem, a Nan pohlizeti, a ze ti Nan patri, kdoz v Neho veri a Jeho miluji; ze clovek takto se vyjadruje, ma svou pricinu v duchovnim svete, nebot lidska rec ma odtamtud mnohe rceni, ackoliv clovek nevi, ze to odtamtud pochazi.

(zz) Vsichni v duchovnim svete ustavicne obraceji se ke sve lasce a strany svetove tam pocinaji se od obliceje a jsou jim urcovany; c. 10.130. 10.189. 10.420. 10.702. Oblicej jest tak utvaren, ze odpovida vnitru, c. 4791 az 4805. 5695. Tudiz vnitro vyzaruje z obliceje, c. 3527. 4066. 4796. Oblicej andelu tvori jednotu s jejich vnitrem, c. 4796. 4797. 4799. 5695. 8250. O vlivu vnitra na oblicej a jeho svaly, c. 3631. 4800.

(144)

Toto obraceni se k Panu nalezi mezi nejpodivuhodnejsi zjevy nebes; nebot tam mohou byti mnozi na tomtez miste, a kazdy muze svuj oblicej a sve telo obratiti ve zcela jinou stranu, nezli druhy, a prece vsichni vidi Pana pred sebou, a kazdy ma po sve pravici poledne, po sve levici pulnoc a za sebou zapad. K podivuhodnym vecem nalezi to, ze ackoliv kazdy pohled andelu smeruje k vychodu, prece maji vyhled i na ostatni tri strany sveta; vyhled tento maji ze sveho vnitrniho zreni, kterez jest zrenim myslenkovym. K podivuhodnym vecem nalezi i to, ze v nebi neni naprosto nikomu dovoleno stati za zady jineho a hledeti na jeho zatyli, v kteremzto pripade vliv dobra a pravdy, od Pana pochazejici, se rusi.

(145)

Andele vidi jinak Pana a Pan vidi jinak andely; andele vidi Pana ocima, Pan vsak vidi andely v cele; v cele proto, ponevadz celo odpovida lasce a Pan laskou vplyva v jejich vuli a cini, ze lze Ho videti rozumem, jemuz odpovidaji oci (aaa).

(aaa) Celo souvztazi s nebeskou laskou a proto celo ve Slove Bozim znaci tuto laska, c. 9936. Oko souvztazi s rozumem, ponevadz rozum jest vnitrni zreni, c. 2701. 4410. 4526. 9051. 10.569. Proto zvednout oci a videti, znaci rozumeti, chapati a pozorovati, c. 2789. 2829. 3198. 3202. 4083. 4086. 4339. 5684.

(146)

Avsak i hlavni strany v tech nebesich, z nichz sestava nebeske kralovstvi Pane, lisi se od hlavnich stran tech nebes, jez tvori Jeho duchovni kralovstvi, a to proto, ponevadz Pan jevi se andelum, kteri jsou v Jeho nebeskem kralovstvi, jako Slunce, tem vsak, kteri jsou v Jeho duchovnim kralovstvi, jako Mesic, a vychod jest tam, kde Pan se zjevuje; odlehlost mezi sluncem a mesicem meri tam tricet stupnu, a proto jest i taz mezi hlavnimi stranami. O tom, ze nebe rozdeleno jest ve dve kralovstvi, jez zovou se nebeskym a duchovnim kralovstvim, viz v dotycnem oddilu c. 20. az 28; a ze Pan v nebeskem kralovstvi jevi se jako slunce a v duchovnim kralovstvi jako mesic, c. 118; tim vsak hlavni strany nebes nestavaji se neurcitymi, ponevadz duchovni andele nevystupuji k andelum nebeskym, aniz tito mohou k nim sestoupit; viz vyse c. 35.

(147)

Z toho vysvita, jakeho druhu jest pritomnost Pane v nebesich, ze totiz On jest vsude, a u kazdeho v dobru a pravde, jez od Neho vychazeji; ze tedy, jak vyse v c. 12. bylo receno, jest ve Svem u andelu; poznavani pritomnosti Pane deje se v jejich vnitru, a podle vnitra vidi oci, a tudiz andele vidi Ho zevne sebe samych, coz jest pokracovani [continuum]; z toho lze souditi, jak nutno rozumeti tomu, ze Pan jest v nich a oni v Panu, podle slov Pane: Zustantez ve mne a ja ve vas, Jan XV: 4. Kdoz ji me telo a pije mou krev, ve mne prebyva a ja v nem, Jan VI: 56; telo Pane znaci Bozske Dobro a krev Bozskou Pravdu (bbb).

(bbb) Telo Pane ve Slove [Bozim] znaci Jeho Bozske Clovecenstvi a Bozske Dobro Jeho Lasky, c. 3813. 7850. 9127. 10.283. A krev Pane znaci Bozskou Pravdu a svatost viry, c. 4735. 4978. 7317. 7326. 7846. 7850. 7877. 9127. 9393. 10.026. 10.033. 10.152. 10.204.

(148)

Vsichni v nebesich bydli odloucene od sebe podle stran nebeskych; k vychodu a zapadu bydli ti, kdoz jsou v dobru lasky, k vychodu ti, kdoz ji jasne vycituji, k zapadu ti, kdoz ji nejasne vycituji; k poledni a k pulnoci bydli ti, kdoz jsou v moudrosti z dobra lasky, k poledni ti, kdoz jsou v jasnem svetle moudrosti, k pulnoci ti, kdoz jsou v nejasnem svetle moudrosti. Andele v duchovnim kralovstvi Pane bydli prave tak, jako andele v Jeho kralovstvi nebeskem, rozdil jest pouze podle dobra lasky a svetla pravdy, z dobra pochazejici; nebot laskou v kralovstvi nebeskem jest laska k Panu, a svetlem pravdy z Neho jest moudrost; v duchovnim kralovstvi vsak jest laska k bliznimu, jez zve se ucinnou laskou a svetlem pravdy z ni jest rozumnost, kteraz zve se tez verou; viz o tom vyse c. 23. Andele take ruzni se podle hlavnich stran, nebot hlavni strany v tom i v onom kralovstvi jsou od sebe o tricet stupnu odchyleny, jakz to prave v c. 146, bylo povedeno.

(149)

Prave tak bydli andele pospolu v kazde spolecnosti nebeske; k vychodu bydli tam ti, kdoz jsou ve vyssim stupni lasky k Bohu a lasky k bliznimu, k zapadu ti, kdoz jsou v nizsim stupni; k jihu ti, kdoz jsou ve vetsim svetle moudrosti a rozumnosti, k severu ti, kdoz jsou ve slabsim svetle. Ze bydli tak oddelene, ponevadz spolecnost predstavuje nebe a jest take nebem v mensi podobe, viz vyse v c. 51. az 58. Podobne deje se pri jejich shromazdenich. V tomto poradku jsou umisteni vzhledem k forme nebeske, podle niz kazdy zna svoje misto. Pan take o to se postaral, aby v kazde spolecnosti byli zastoupeni andele vselikeho druhu, a to proto, aby nebe co do formy bylo vsude stejne; prece vsak usporadani celeho nebe lisi se od usporadani jedine spolecnosti tak, jako celek od casti; nebol spolecnosti, ktere jsou k vychodu, jsou vznesenejsi nez spolecnosti, ktere jsou k zapadu, a spolecnosti k poledni jsou vznesenejsi nez spolecnosti k pulnoci.

(150)

Z toho plyne, ze hlavni strany nebeske oznacuji to, co vyskytuje se u tech, kdoz v nich sidli, totiz vychod znaci lasku a jeji dobro v jasnem vycitovani, zapad znaci totez pri nejasnem vycitovani, poledne znaci moudrost a rozumnost v jasnem svetle, pulnoc znaci totez v nejasnem svetle. A ponevadz temito stranami oznacuji se tyto veci, jest jimi oznacovano totez i ve vnitrnim cili duchovnim smyslu Slova [Boziho] (ccc), nebot vnitrni cili duchovni smysl Slova [Boziho] jest uplne podle toho, co jest v nebi.

(ccc) Vychod ve Slove [Bozim] znaci lasku ve zretelnem jejim vycitovani, c. 1250. 3708. Zapad, lasku v temnem jejim vycitovani, c. 3708. 9653. Jih, stav svetla, cili moudrost a rozumnost, c. 1458. 3708. 5672 a sever tento stav v zatmeni, c. 3708.

(151)

Opak jest u tech, kdoz jsou v peklech; ti, kdoz tam jsou, nepohlizeji na Pana, jakozto slunce nebo mesic, nybrz pohlizeji opacnym smerem od Pana, na ono uplne tmave teleso, kterez jest misto slunce sveta, a na ono zatmele teleso, ktere jest misto pozemskeho mesice; ti, kdoz sluji zlymi andely [genii] pohlizeji k onomu uplne tmavemu telesu, kterez jest misto slunce sveta, a ti, kdoz sluji duchove, pohlizeji k onomu telesu zatmelemu, ktere jest misto pozemskeho mesice (ddd); o tom, ze slunce sveta a mesic pozemsky neukazuji se v duchovnim svete, nybrz misto onoho slunce cosi uplne tmaveho na opacne strane nebeskeho slunce, a misto onoho mesice cosi zatmeleho, jez jest proti mesici nebeskemu, viz vyse c. 122; podle toho tez jejich hlavni strany jsou opakem hlavnich stran v nebesich; vychod pro ne jest tam, kde jest onen zatemnely a onen temny predmet; zapad jest pro ne tam, kde jest slunce nebeske; poledne maji po sve pravici a pulnoc po sve levici, a to rovnez pri kazdem obratu sveho tela. Jinak ani byti nemuze z te priciny, jezto kazde smerovani jejich vnitra a tudiz i veskere urcovani tam se obraci a tam se snazi; o tom, ze smerovani vnitra a tudiz i skutecne urcovani vsechnech jednotlivcu ve druhem zivote jest v pomeru k jejich lasce, viz c. 143; laskou tech, kdoz jsou v peklech, jest sebelaska a laska ke svetu, a tyto druhy lasky jsou tim, co jest oznacovano Sluncem sveta a pozemskym Mesicem; viz c. 122; a tyto druhy lasky jsou opakem lasky k Panu a lasky k bliznimu (eee); odtud pochazi, ze taci obraceji se od Pana smerem k onem tmavym predmetum. I ti, kdoz jsou v peklech, bydli tam podle svych hlavnich stran; ti, kdoz trvaji ve zlu ze sebelasky, bydli tam od jejich vychodu k jich zapadu; ti, kdoz trvaji v nepravde zla, bydli od jejich poledne az k jejich pulnoci. O tom vsak vice pozdeji, az bude rec o peklech.

(ddd) Kdoz jsou a jaci jsou ti, kteri sluji zli andele [genii], a kdoz jsou a jaci jsou ti, kdoz sluji duchove, c. 947. 5035. 5977. 8593. 8622. 8625.

(eee) Ti, kdoz trvaji v sebelasce a lasce ke svetu, odvraceji se od Pana, c. 10.130. 10.189. 10.420. 10.702. Laska k Panu a ucinna laska k bliznimu tvori nebe, avsak sebelaska a laska ke svetu peklo, ponevadz jsou protilehle, c. 2041. 3610. 4225. 4776. 6210. 7366. 7369. 7490. 8232. 8678. 10.455. 10.741 az 10.745.

(152)

Prijde-li zly duch mezi dobre, nastane tim obycejne ve hlavnich stranach takovy zmatek, ze dobri stezi poznavaji, kde jest jejich vychod; coz jsem sam nekolikrate zakusil a pak slysel o tom od duchu, kteri si na to stezovali.

(153)

Zli duchove nekdy objevuji se, jsouce obraceni ke hlavnim stranam nebeskym, a maji pak rozumnost a chapani pravdy, avsak nijakou naklonnost k dobru; jakmile tudiz obrati se zase ke svym hlavnim stranam, pozbyvaji opetne rozumnosti a chapani pravdy a rikaji, ze pravdy, ktere slyseli a ktere pochopili, nejsou pravdive, nybrz nepravdive. Byl jsem o teto promene poucen v tom smyslu, ze u zlych muze sice byti takto promenena rozumovost [intellectuale], nikoliv vsak chteni [voluntarium]; a ze Pan zaridil to takto za tim ucelem, aby kazdy mohl pravdy videti a uznat, ze vsak nikdo jich neprijima, dokud neni v dobru, jezto tim, co prijima pravdu, jest dobro, naprosto vsak neni jim zlo. Byl jsem tez poucen, ze jest tomu tak i u cloveka, a to proto, aby mohl byti pravdami polepsen, ze vsak nemuze byti polepsen dale, nezli jak dalece trva v dobru; proto tedy clovek podobne muze byti k Panu obracen; je-li vsak podle sveho zivota ve zlu, odvraci se ihned od Pana, a utvrzuje se v nepravde sveho zla proti pravdam, kterez byl pochopil a spatril; a to stava se, kdyz sam v sobe podle sveho vnitra mysli.

(19)

O promenach stavu andelu v nebi.

(154)

Zmenami stavu andelu rozumeji se jejich zmeny vzhledem k lasce a k vire, a tudiz k moudrosti a rozumnosti, a proto i k jejich stavu zivota. Vyrazu stavy uziva se o zivote i o tom, co k zivotu nalezi; a jezto andelsky zivot jest zivotem lasky a viry, a tudiz moudrosti a rozumnosti, uziva se vyrazu stavy i o techto druhych vecech, i zovou se stavy lasky a viry, jakoz i stavy moudrosti a rozumnosti. Jak tyto stavy u andelu se meni, budiz nyni povedeno.

(155)

Andele nejsou ustavicne v tomtez stavu pokud se tyce lasky a proto take ne v tomtez stavu, pokud se tyce moudrosti, jezto vsecku moudrost maji z lasky a podle jakosti lasky; nekdy jsou ve stavu vroucne lasky, nekdy ve stavu lasky mene vroucne; postupne ji ubyva od jejiho nejvyssiho stupne az ke stupni nejnizsimu. Jsou-li v nejvyssim stupni lasky, jsou i ve svetle a teple sveho zivota, cili ve sve jasnosti a prijemnosti; jsou-li vsak v nejnizsim stupni, jsou ve stinu a mrazu, cili ve sve temnote a neprijemnosti. A z nejnizsiho stavu vraceji se opet k prvemu stavu a tak dale. Tyto zmeny se stridaji, a to co nejrozmaniteji. Stavy tyto jdou za sebou jako zmeny stavu svetla a stinu, tepla a zimy, anebo jako jitro, poledne, vecer a noc kazdeho dne na svete, s ustavicnou rozmanitosti prubehem roku. Stavy ty jsou i souvztazne, jitro jest souvztazne se stavem jich lasky v jasnosti, poledne se stavem jich moudrosti v jasnosti, vecer se stavem jich moudrosti za temnosti, a noc se stavem bez lasky a bez moudrosti. Jest vsak treba vedeti, ze neni nijake souvztaznosti noci se stavy zivota tech, kdoz jsou v nebi. U nich jest souvztaznost rozednivani, jakez jest pred jitrem; Souvztaznost noci jest s temi, kdoz jsou v pekle (fff). Tato souvztaznost jest pricinou, ze ve Slove [Bozim] vubec den a rok znaci zivotni stavy; teplo a svetlo znaci lasku a moudrost; jitro prvy a nejvyssi stupen lasky; poledne moudrost v jejim svetle, vecer moudrost v jejim stinu; svitani temnotu, predchazejici jitro; noc znaci vsak uplny nedostatek lasky a moudrosti (ggg).

(fff) V nebi neni stavu, kteryz by odpovidal noci, nybrz jen seru, predchazejicimu jitro, c. 6110. Sero jest strednim stavem mezi poslednim a prvnim, c. 10.134.

(ggg) Stridani se stavu osviceni a vnimani v nebi jest v temz pomeru, jako denni casy na svete, c. 5672. 5962. 6310. 8426. 9213. 10.605. Den a rok ve Slove [Bozim] znaci vsecky stavy vubec, c. 23. 487. 488. 493. 893. 2788. 3462. 4850. 10.656. Jitro znaci pocatek noveho stavu a stav lasky, c. 7216. 8426. 8427. 10.114. 10.134. Vecer znaci stav ubyvani svetla a lasky, c. 10.134. 10.135. Noc znaci stav uplneho nedostatku lasky a viry, c. 221. 709. 2353. 6000. 6110. 7870. 7947.

(156)

Se stavem vnitra, kterez jest oblasti lasky a moudrosti andelu, meni se i stavy nejrozmanitejsich veci zevnejsich, jez jevi se jejich ocim; nebot veci, ktere jsou zevne andelu, jevi se podle toho, co deje se ve vnitru andelu. O tom, ktere jsou to veci a jake jsou, promluveno bude v dalsich oddilech, v nichz bude rec o predobrazenich a zjevech v nebi.

(157)

Kazdy andel podleha takovymto zmenam a proziva je, a rovnez i kazda spolecnost jako celek, avsak kazdy z nich vzdy jinym zpusobem nezli druhy, a to proto, jezto laskou a moudrosti lisi se od sebe; nebot ti, kdoz jsou ve stredu, jsou v dokonalejsim stavu nezli ti, kdoz jsou kolem nich az ke hranicim (viz vyse c. 23, 128.) Popisovat tyto rozdily bylo by vsak velmi zdlouhave, nebot kazdy zakousi zmeny podle jakosti sve lasky a sve viry; proto take nekdo jest ve svem jasu a prijemnosti, zatim kdy druhy jest ve sve temnote a neprijemnosti, a to soucasne i v jedne a teze spolecnosti, a rovnez v jedne spolecnosti jinak, nez ve spolecnosti druhe, a ve spolecnostech kralovstvi nebeskeho jinak, nezli ve spolecnostech kralovstvi duchovniho. Rozmanite meneni se jejich stavu jest v celku takove, jako zmena stavu dne v jednotlivych pasmech na Zemi; nebot zde jsou taci lide, kteri maji jitro, zatim kdy jini maji vecer, a rovnez i taci, kteri maji teplo, zatim kdy jini maji zimu a obracene.

(158)

Byl jsem s nebe poucen, proc jsou tam takove zmeny stavu. Andele pravili, ze jest nekolik pricin. Prva pricina jest ta, ze prijemnost zivota a nebe, kteraz jim plyne z lasky a moudrosti, od Pana pochazejicich, ponenahlu pozbyla by sve ceny, kdyby v ni zili nepretrzite, jakz se to stava tem, kdoz jsou neustale beze zmeny v radostech a slastech. Druha pricina jest, ze andele prave tak, jako lide, maji vlastni sve proprium, jez jest milovanim sebe sama, a ze vsichni, kdoz jsou v nebi, jsou od sveho propria oddalovani, a jakou merou jsou od neho oddalovani, takovou merou jsou v lasce a moudrosti; jakou vsak merou nejsou oddalovani, takovou merou trvaji v lasce k sobe samym. A protoze kazdy miluje sve proprium a jest od neho uchvacovan (hhh), proto stav jejich se meni a nastavaji zmeny, jez jdou postupne za sebou. Treti pricina jest, ze andele byvaji takto zdokonalovani, ponevadz tim si zvykaji udrzovati se v lasce k Bohu a zdrzovati se lasky k sobe; a konecne i proto, jezto stridanim prijemnosti a neprijemnosti, stava se chapavost a vycitovani dobra jemnejsi (iii). K tomu andele dodali, ze Pan neni pricinou zmen jejich stavu, jezto Pan, jakozto slunce, neustale vplyva teplem a svetlem, to jest laskou a moudrosti, - nybrz ze pricina toho spociva v nich samotnych, jezto miluji sve proprium, kterez ustavicne je uchvacuje. Bylo mi to objasneno prirovnanim ke Slunci sveta, ze totiz v nem samotnem netkvi pricina zmen tepla a studena, svetla a stinu behem roku a behem dne, ponevadz ono stoji nepohnute, nybrz ze pricina toho jest v Zemi.

(hhh) Proprium cloveka jest sebe sameho milovati, c. 694. 731. 4317. 5660. Proprium musi byti odlouceno, aby Pan mohl byti pritomen, c. 1023. 1044. Skutecne jest odlouceno, kdyz nekdo v dobru jest udrzovan Panem, c. 9334. 9335. 9336. 9445. 9452. 9453. 9454. 9938.

(iii) Andele vecne jsou zdokonalovani, c. 4803. 6648. V nebesich neni stavu, ktery jinemu byl by uplne podoben, a tudiz existuje nepretrzite zdokonalovani, c. 10.200.

(159)

Bylo mi take ukazano, jak Pan, jakozto slunce, jevi se andelum v kralovstvi nebeskem v jejich prvem stavu, jak v jejich druhem a jak v jejich tretim stavu. Videl jsem Pana jakozto slunce prirudle a zarici s takovou skvelosti, ze nelze toho popsati; bylo mi receno, ze Pan ukazuje se jako takove slunce andelum v jejich prvem stavu; pak bylo videti kolem slunce velky temny pas, jimz prvotni rudost a trpyt, kterymiz tak oslnive zarilo, pocaly slabnouti; bylo mi receno, ze slunce takto se jim ukazuje ve druhem stavu. Po te bylo videti, jak pas ztemnel jeste vice, cimz slunce jevilo se byti mene rude a tak postupne dale, az posleze bylo jako beloskvouci; bylo receno, ze takto jevi se jim slunce ve tretim stavu. Pote bylo videti tento beloskvouci jas postupovat vlevo k mesici nebeskemu, k jehoz svetlu pak se pripojil; tim zazaril mesic nadmiru; bylo receno, ze jest to ctvrty stav tech, kdoz jsou v kralovstvi nebeskem, a prvy stav tech, kdoz jsou v kralovstvi duchovnim, a tak stridaly se zmeny stavu v obou kralovstvich, ne vsak v celem kralovstvi najednou, nybrz v jedne spolecnosti po druhe. Tyto zmeny nejsou pevne stanoveny, nybrz dostavuji se drive ci pozdeji, aniz by o tom andele vedeli. Dale andele pravili, ze slunce samo se nemeni, aniz ze tak postupuje, nybrz ze jevi se takove podle znenahla postupujicich jejich stavu, jezto Pan zjevuje se kazdemu podle jakosti jeho stavu, a tudiz jako rude zarici, jsou-li v lasce vroucne, mene rude zarici a posleze beloskvouci, jestlize lasky ubyva; a jakost jejich stavu jest predobrazem temnym pasem, kteryz byl pricinou one zdanlive zmeny plamene a svetla slunecniho.

(160)

Jsou-li andele ve stavu poslednim, kteryz nastava, kdyz ocitnou se ve svem propriu, stavaji se sklicenymi; hovoril jsem s nimi, kdyz byli v tomto stavu a postrehl jsem jejich sklicenost; oni vsak pravili, ze doufaji v brzku opet se dostati do predesleho stavu, a tak zase do nebe; nebot nebem jim jest, jsou-li oddalovani od sveho propria.

(161)

Rovnez i v peklech jsou zmeny stavu, o cemz vsak pozdeji, az bude promluveno o pekle.

(20)

O case v nebi.

(162)

Ackoliv v nebi tak jako na Zemi stale se vse meni a pokracuje, prece jen andele nemaji ani pojmu, ani predstavy o case a prostoru, a to tak, ze dokonce ani nevedi, co jest cas a co prostor. O case v nebi budiz nyni zde promluveno, o prostoru pak v oddilu dalsim.

(163)

Andele nevedi, co jest cas, ackoliv vse u nich postupne pokracuje, jako na svete, a to tak, ze neni v tom rozdilu. To ma svuj puvod v tom, ze v nebi nejsou ani leta, ani dny, nybrz zmeny stavu; a tam, kde jsou leta a dny, jsou i casy, ale tam, kdez jsou zmeny stavu, jsou stavy.

(164)

Na svete jsou casy proto, ponevadz Slunce zde zdanlive postupuje od stupne ke stupni a jest pricinou casu, zvanych rocnimi pocasimi; a krome toho kolem Zeme [zdanlive] obiha a tvori casy, kterez zovou se dennim casem, a tyto i ony presne po sobe se stridaji. Ale jinak tomu jest se sluncem v nebi, kterez nevytvoruje zde znenahlym postupovanim a otacenim se leta a dny, nybrz zdanlive jen vytvoruje zmeny stavu, a ani ty ne v urcitem stridani se, jakz to bylo povedeno v oddilu predchozim. Z toho vyplyva, ze andele nemohou miti nejake predstavy o case, nybrz misto neho maji predstavu o stavu; co stavem jest, viz vyse c. 154.

(165)

Ponevadz andele nemaji nijake predstavy, ktera by tak jako u lidi na svete pochazela z casu, proto take nemaji nijake predstavy o case a o jeho vymezenich; o vymezenich, casu se tykajicich, nevedi nic; tak kuprikladu nevedi, co jest rok, mesic, tyden, den, hodina, dnesek, zitrek. Kdyz andele o podobnych vecech od cloveka slysi (nebot Pan ustavicne k lidem pridruzuje andely), rozumeji jimi stavy a ohraniceni stavu; tak prirodni predstava lidi premenuje se u andelu v predstavu duchovni. Proto take ve Slove [Bozim] casy znaci stavy, a ohranicovani k casu se vztahujici, znaci - jakz vyse uvedeno - jim odpovidajici duchovni veci (kkk).

(kkk) Casy ve Slove [Bozim] znaci stavy, c. 2788. 2837. 3254. 3356. 4816. 4901. 4916. 7218. 8070. 10.133. 10.605. Andele mysli bez predstavy o casu a prostoru, c. 3404. Priciny toho, c. 1274. 1382. 3356. 4882. 4901. 6110. 7218. 7381. Co rok znaci ve Slove [Bozim], c. 487. 488. 493. 893. 2906. 7828. 10.209; co mesic, c. 3814; co tyden, c. 2044. 3845; co den, c. 23. 487. 6110. 7430. 8426. 9213. 10.062. 10.605; co dnesek, c. 2838. 3998. 4304. 6165. 6984. 9939; co zitrek, c. 3998. 10.497; co vcerejsek, c. 6983. 7124. 7140.

(166)

Podobne deje se se vsim, co pochazi z casu, jako ku pr. se ctyrmi rocnimi pocasimi, jez zovou se jaro, leto, podzim a zima; se ctyrmi dennimi dobami, jez zovou se jitro, poledne, vecer a noc, a se ctyrmi veky lidskymi, jez zovou se detstvi, jinosstvi, muzny vek a stari; a tak i s ostatnim, co bud z casu pochazi, anebo podle casu se deje. Kdyz clovek na takoveto veci mysli, mysli podle casu, andel vsak podle stavu; procez to, co v techto vecech u lidi jest z casu, to u andelu promenuje se v predstavu o stavu. Jaro a jitro promenuji se v predstavu o stavu lasky a moudrosti, jakez jsou v prvem stavu u andelu; leto a poledne promenuji se v predstavu lasky a moudrosti, jake jsou ve druhem stavu; podzim a vecer, jakez jsou ve tretim stavu; noc a zima v predstavu stavu, ktery jest v pekle; proto take casy ve Slove [Bozim] znaci takoveto veci; viz vyse c. 155. Z toho vysvita, kterak prirodni veci, kterez jsou v lidskem mysleni, stavaji se duchovnimi u andelu, kteri jsou u cloveka.

(167)

Ponevadz andele nemaji pojmu o casu, maji o vecnosti zcela jinou predstavu nezli lide. Andele rozumeji vecnosti nekonecny stav, nikoliv vsak nekonecny cas (lll). Premyslel jsem jedenkrate o vecnosti a pomoci predstavy o casu sice jsem pochopil, co znamena na veky, nikoliv vsak to, co jest od vecnosti, a tudiz ani ne to, co Buh pred stvorenim ve vecnosti cinil; kdyz jsem pri tom pocal byti teskliv, byl jsem vznesen do sfery nebeske a tim i v tyz zpusob chapani, jak vecnost chapaji andele, a tu objasnilo se mi, ze o vecnosti nema se souditi podle casu, nybrz podle stavu, a ze pak bude pochopitelno, co jest vecnost; coz take u mne se stalo.

(lll) Lide maji predstavu o vecnosti na zaklade casu, andele vsak bez casu, c. 1382. 3404. 8325.

(168)

Andele, kteri rozmlouvaji s lidmi, nerozmlouvaji nikdy pomoci predstav prirodnich, cloveku vlastnich, vesmes odvozenych z casu, prostoru a hmotnosti, a z veci s temito obdobnych, nybrz pomoci duchovnich predstav, kterez vesmes odvozuji se od stavu, a jich ruznych zmen jak v andelich, tak i mimo andely; nicmene vsak andelske predstavy, kterez jsou duchovni, ihned, jakmile vplyvaji na lidi, samy sebou promenuji se v predstavy prirodni, lidem vlastni, kterez s predstavami duchovnimi uplne souvztazi; andele nevedi, ze jest tomu tak, rovnez ani ne lide; takovyto jest take veskeren vliv nebe na lidi. Vyskytli se andele, kteri byli uzeji pripusteni do mych myslenek, a to i do prirodnich, v nichz tkvelo mnoho z toho, co vztahuje se k casu a ku prostoru; jezto jim vsak nerozumeli, ustoupili rychle zpet, a kdyz ustoupili, slysel jsem je mluviti, i pravili, ze se ocitli v temnote. V jake nevedomosti stran casu andele jsou, o tom dovedel jsem se ze zkusenosti; byl kdosi s nebe, kteryz byl tak uzpusoben, ze mohl byti pripusten i do prirodnich predstav, jakez ma clovek; s nim rozmlouval jsem tudiz pozdeji jako clovek s clovekem. S pocatku nevedel, co to jest, co ja nazyval casem, procez bylo mi jej zevrubne poucit, jak Slunce zdanlive otaci se kolem Zeme a tvori leta a dny, a ze proto leta deli se ve ctvero rocnich pocasi, v mesice a tydny, a den ve dvacet ctyri hodiny, a ze tyto casy pravidelne se stridaji a tim vznika doba; kdyz to slysel, divil se a pravil, ze o tom nic nevedel, nybrz jen to, co jsou stavy. Za rozmluvy rekl jsem mu tez, ze na svete jest znamo, ze v nebi neni casu; nebot lide vyjadruji se tak, jakoby to vedeli, rikajic totiz o lidech, kteri umiraji, ze casnost opousteji a ze odchazeji z casnosti, cimz se rozumi, ze odchazeji ze sveta. Rekl jsem take, ze nekteri dobre vedi, ze casy prvotne znamenaly stavy, a to z te priciny, ze cas byva takovy, jake jsou stavy naklonnosti, v nichz lide jsou, ze totiz cas zda se byti kratky tem, kdoz uzivaji radosti a zabav, a dlouhy tem, kdoz ziji v neprijemnostech a zarmutku, ze se meni za stavu nadeje a ocekavani; proto ucenci badaji, co jest cas a prostor, a nekteri take vedi, ze cas jest pojem, ktery prislusi cloveku prirodnimu.

(169)

Prirodni clovek mohl by se domnivati, ze nemel by nijakych myslenek, kdyby byly odstraneny predstavy casu, prostoru a hmotnych veci, nebot na nich zakladaji se veskere myslenky, ktere ma clovek (mmm). Veziz vsak, ze myslenky jsou tou merou konecnymi a omezenymi, jakou merou chovaji v sobe neco, co vztahuje se k casu, prostoru a hmotnosti, a ze prestavaji byti konecnymi a rozsiruji se, kdyz nechovaji v sobe nic podobneho, neboc tou merou pak mysl jest povznesena nad hmotne a svetske veci. Andele nabyvaji tim moudrosti a ta jest takova, ze ji andele prohlasuji za nepochopitelnou, ponevadz neda se postihnouti predstavami, sestavajicimi pouze z casu, prostoru a hmoty.

(mmm) Clovek bez predstavy o casu nemysli, tedy mysli jinak, nezli andele, c. 3404.

(21)

O predobrazenich a zjevech v nebi.

(170)

Clovek, ktery premysli pouze ze svetla prirodniho, nemuze pochopiti, ze v nebi mohlo by byti neco podobneho tomu, co jest na svete, a nemuze to pochopiti proto, ponevadz myslil z tohoto svetla a utvrdil se v predstave, ze andele jsou pouhymi myslicimi bytostmi [Mentes] a myslicimi subjekty, ze jsou pouze jakymisi etherickymi utvary [Pneumata aetherea], a ze tudiz nemaji nijakych smyslu, jake ma clovek, tedy ani oci, a jezto nemaji oci, ze nemaji ani nijakych predmetu k nazirani. Ale naopak andele maji vsecky smysly jako clovek, a to mnohem bystrejsi; rovnez tak maji i svetlo, v nemz vidi, a to mnohem jasnejsi svetlo, nezli jest ono, v nemz vidi clovek. O tom, ze andele jsou lidmi v nejdokonalejsi podobe, a ze maji vsecky smysly, viz vyse c. 73 a 77; a ze svetlo v nebi jest mnohem jasnejsi nezli svetlo na svete, c. 126. az 132.

(171)

Neni mozno strucne popsati, jake jsou predmety, kterez objevuji se andelum v nebi; vetsinou podobaji se predmetum, kterez jsou na zemi, jsou vlak co do podoby dokonalejsi a jest jich mnohem vice. Ze v nebi jsou veci takove, vysvita z toho, co videli proroci, jako ku pr. co videl Ezechiel stran noveho chramu a nove zeme, jakz jest to popsano v XL. az XLVIII. kapitole; co videl Daniel, kap. VII. az XIL; co Jan, od prve az do posledni kapitoly ve Zjeveni, a jini, o cemz psano je jak v historickych, tak i v prorockych knihach Slova [Boziho]. Tyto veci se jim zjevily, kdyz nebe bylo jim otevreno, a nebe jest otevreno, kdyz otevreno jest vnitrni zreni, kterez jest zrenim lidskeho ducha; nebot veci na nebesich nemohou byti videny telesnyma ocima cloveka, nybrz pouze ocima jeho ducha; a oci ty jsou otvirany, kdyz se to Panu zlibi, pri cemz clovek jest od prirodniho svetla, v nemz jest svymi telesnymi smysly, oddalen a vznesen ve svetlo duchovni, v nemz prebyva svym duchem. V tomto svetle jsem videl to, co vyskytuje se v nebi.

(172)

Ac veci, jevici se na nebesich, jsou vetsinou podobny vecem pozemskym, prece jen podstatou svou nejsou jim podobny; nebot veci nebeske vznikaji ze slunce nebeskeho, veci pozemske ze Slunce sveta; ty, kterez vznikaji ze slunce nebeskeho, sluji duchovni, ty, ktere vznikaji ze Slunce sveta, prirodni.

(173)

Veci, vznikajici na nebesich, nevznikaji tak jako na Zemi; na nebesich vznikaji vsecky veci z Pana a podle souvztaznosti s vnitrem andelu; nebot andele maji vnitro a zevniternost; to, co jest v jejich vnitru, vztahuje se k lasce a vire, a tudiz k vuli a rozumu; nebot vule a rozum jsou jejich prijimajicimi schranami; zevniternost odpovida vnitru; o tom, ze zevniternost, odpovida vnitru, viz vyse c. 87. az 115. Lze to objasniti take tim, co vyse bylo povedeno o teple a svetle nebeskem, ze totiz andele maji teplo podle jakosti sve lasky a svetlo podle jakosti sve moudrosti; viz c. 128. az 134. Prave tak jest tomu i s ostatnimi vecmi, jevicimi se smyslum andelu.

(174)

Kdyz mi bylo dano obcovat s andely, byly mne veci, ktere se pri nich vyskytuji, prave tak viditelny, jako veci na svete, a to tak makave, ze jsem nemyslil jinak, nezli ze jsem na svete, a to na dvore kralovskem. Take jsem s nimi rozmlouval jako clovek s clovekem.

(175)

Jezto vsecky veci, jez souvztazi s vnitrem, je i zobrazuji, jsou nazyvany predobrazenimi [Repraesentativa], a jezto se meni podle stavu vnitra, sluji i zjevenimi [Apparentiae], ackoliv veci, kterez pred ocima andelu v nebesich se zjevuji a jejich smysly jsou vnimany, prave tak zive se zjevuji a jsou vnimany, jako lidmi veci pozemske, ba jeste mnohem jasneji, urciteji a chapatelneji. Zjevy v nebi, majici tento puvod, sluji skutecnymi zjevy, jezto skutecne existuji; jsou take zjevy neskutecne, a to takove, ktere sice se zjevuji, avsak nejsou souvztazne s vnitrem (nnn); o nich vsak pozdeji.

(nnn) Vsecko, co jevi se u andelu, jest predobrazenim, c.1971 3213 az 3226. 3457. 3475. 3485. 9481. 9574. 9576. 9577. Nebesa jsou plna predobrazeni, c. 1521. 1532. 1619. Predobrazeni

jsou tim krasnejsi, cim hloubeji jsou v nebesich, c. 3475. Predobrazeni jsou tam skutecnymi zjevy, ponevadz pochazeji ze svetla nebeskeho, c. 3485. Bozsky vliv promenuje se v predobrazeni ve vyssich nebesich a odtamtud i v nizsich nebesich, c. 2179. 3213. 9457. 9481. 9576. 9577. Predobrazenimi sluji ony veci, kterez pred ocima andelu objevuji se v takove podobe, v jake vyskytuji se v prirode, a tudiz jakymi jsou na svete, c. 9574. Tak vnitrek promenuje se v zevniternost, c. 1632. 2987 az 3002. Jaka jsou predobrazeni v nebesich, objasneno rozmanitymi priklady, c. 1521. 1532.1619.1628.1807.1973.1974.1977. 1980. 1981. 2299. 2601. 2761. 2762. 3217. 3219. 3220. 3348. 3350. 5198. 9090. 10.278. Vsecky veci, kterez v nebesich se jevi, jsou podle souvztaznosti a zovou se predobrazenimi, c. 3213 az 3226. 3457. 3475. 3485. 9481. 9574. 9576. 9577. Vsecky veci, ktere jsou souvztazne, take predobrazuji a take totez znaci, c. 2896. 2971. 2987. 2989. 2990. 3002. 3225.

(176)

Ke zretelnejsimu znazorneni, jake jsou predmety, kterez andelum podle souvztaznosti vzdy se zjevuji, hodlam zde aspon neco uvesti. Pred temi, kdoz trvaji v rozumnosti, objevuji se zahrady a raje plne stromu a vselikych kvetin; stromy jsou tu zasazeny v nejkrasnejsim poradku a tvori jednotlive skupiny, k nimz vedou louhovite cesty, a kolem nichz jsou prochazky, a to vse v takove krase, ze nelze toho popsati. Zde prochazeji se ti, kdoz trvaji v rozumnosti; trhaji kvetiny a viji vence, jimiz ozdobuji ditky; jsou zde i takove druhy stromu a kvetin, jakez nikde na svete se nespatruji a neexistuji; na stromech rovnez jest ovoce, a to podle dobra lasky, v nemz trvaji ti, kdoz jsou v rozumnosti. Tyto predmety oni vidi proto, jezto zahrada a raj, stromy s ovocem, jakoz i kvetiny odpovidaji rozumnosti a moudrosti (ooo). I na Zemi jest znamo, ze takove veci jsou v nebesich, avsak vedi to pouze ti, kdoz trvaji v dobru, a kdoz svetlo nebeske v sobe neuhasili prirodnim svetlem a jeho klamy; nebot ti, jestlize mysli na nebe anebo mluvi o nem, mysli si a pravi, ze jsou tam takove veci, kterez ucho neslychalo a oko nevidalo.

(ooo) Zahrada a raj znaci rozumnost a moudrost, c. 100. 108. 3220. Co jest zahrada Eden a zahrada Jehovy, c. 99. 100. 1588. Rajske nivy ve druhem zivote jak jsou nadherne, c. 1122, 1622. 2296. 4528. 4529. Stromy znaci chapani a poznatky, z nichz pochazi moudrost a rozumnost, c. 103. 2163. 2682. 2722. 2972. 7692. Ovoce znaci dobro lasky k Bohu a lasky k bliznimu, c. 3146. 7690. 9337.

(22)

O rouchach, v nichz andele byvaji spatrovani.

(177)

Jezto andele jsou lidmi a ziji pospolu tak, jako lide na Zemi pospolu ziji, maji i roucha, maji pribytky a mnoho podobnych veci, s tim jedine rozdilem, ze vse jest dokonalejsi, jezto oni jsou v dokonalejsim stavu. Tak jako moudrost andelu prevysuje moudrost lidskou tou merou, ze zvana byva nevyslovitelnou, tak i vse, co andele pozoruji, a co se jim zjevuje, odpovida jejich moudrosti; viz vyse c. 173.

(178)

Roucha, v nez andele jsou odeni, jsou tak jako ostatni veci podle souvztaznosti, a protoze jsou podle souvztaznosti, skutecne i existuji; viz vyse c. 175. Jejich saty odpovidaji jejich rozumnosti, procez vsichni v nebesich jevi se byti obleceni podle sve rozumnosti, a protoze druh druha co do rozumnosti prevysuje (viz c. 43. az 128), proto ma jeden krasnejsi roucho nezli druhy. Ti, kdoz jsou nejpokrocilejsi v rozumnosti, maji roucho skvouci se jako zare ohniva; ti, kdoz jsou v rozumnosti mene pokrocili, maji roucho oslnive belosti, anebo bile bez lesku, a ti, kdoz trvaji v rozumnosti jeste mensi, maji ruznobarevna roucha; andele nejvnitrnejsiho nebe jsou vsak neodeni.

(179)

Ponevadz roucha andelu odpovidaji jejich rozumnosti, odpovidaji i pravde; nebot veskera rozumnost jest z Bozske Pravdy, procez jest lhostejno, pravi-li se, ze andele jsou odeni podle sve rozumnosti, anebo pravili se, ze andele jsou odeni podle Bozske Pravdy. Ze roucha nekterych andelu trpyti se jako ohniva zare, roucha jinych pak stkvi se jakoby svetlem, jest proto, ze plamen odpovida dobru a svetlo pravde, z dobra pochazejici (ppp). Ze roucha nekterych andelu jsou beloskvouci a jinych opet bila bez lesku, nekterych pak ruznobarevna, jest proto, ze Bozske Dobro a Pravda u tech, kdoz jsou mene rozumni, mene se lesknou a tez ruzne byvaji prijimany (qqq); rovnez i skvouci se belost a belost bez lesku odpovidaji pravde (rrr) a barvy odpovidaji jejim rozmanitostem (sss). Ze v nejvnitrnejsim nebi andele jsou nazi, jest proto, ze jsou v nevinnosti a nevinnost souvztazi s nahosti (ttt).

(ppp) Roucha ve Slove (Bozim] znaci podle souvztaznosti pravdy, c. 1073. 2576. 5319. 5954. 9212. 9216. 9952. 10.536, ponevadz pravdy priodivaji dobro, c. 5248. Rouska znaci to, co jest rozumne, ponevadz rozum jest prijimatelem pravdy, c. 6378. Skvouci bila roucha kmentova znaci pravdy v Bozstvi, c. 5319. 9469. Plamen znaci duchovni dobro, a svetlo plamene pravdu z tohoto dobra, c. 3222. 6832.

(gqq) Andele a duchove se jevi, jsouce priodeni v roucha podle pravd, a tudiz podle rozumnosti, c. 165. 5248. 5954. 9212. 9216. 9814. 9952. 10.536. Andele maji roucha Leskla i bez lesku, c. 5248.

(rrr) Skvouci se belost a belost bez lesku ve Slove (Bozim] znaci pravdu, ponevadz jsou ze svetla v nebi, c. 3301. 3993. 4001.

(sss) Barvy v nebi jsou obmenami tamniho svetla, c. 1042. 1043. 1053. 1624. 3993. 4530. 4742. 4922. Barvy znaci rozmanitost rozumnosti a moudrosti, c. 4530. 4922. 4677. 9466. Drahokamy v Urim a Thummim svymi barvami znacily vsecky veci pravdy z dobra v nebesich, c. 9865. 9868. 9905. Barvy do cervena prechazejici znaci dobro, do bela prechazejici znaci pravdu, c. 9476.

(ttt) Vsichni, kdoz jsou v nejvnitrnejsim nebi, jsou nevinatky [innocentiae] a proto objevuji se nazi, c. 154. 165. 297. 2736. 3887. 8375. 9960. Nevinnost [innocentia] v nebi zobrazuje se nahosti, c. 165. 8375. 9960. Nevinnym a cistym neni nahost k hanbe, jezto jest bez pohorseni, c. 165. 213. 8375.

(180)

Jezto andele v nebi jsou odeni v roucha, objevili se, jsouce rouchy priodeni, kdyz byli videni na svete; tak ti, kterez proroci videli, jakoz i ti, kteri byli videni u hrobu Pane, jejichz oblicej byl jako blesk a roucho jejich skvouci a bile, Mat. XXVIIL, 3.; M~ar. XVI: 5.; Luk. XXIV: 4.; Jan XX: 12., 13., a kterez Jan videl v nebi, jejichz roucha byla z kmentu a bila, Zjev: IV: 4.; XIX: 14. A ponevadz rozumnost pochazi z Bozske Pravdy, byla i roucha Pane, kdyz byl promenen, skvouci a bila jako svetlo, Mat. XVII: 2.; Mar. IX: 3.; Luk. IX: 29.; ze svetlo jest Bozska Pravda, z Pana vychazejici, viz vyse c. 129; proto roucha ve Slove [Bozim] znaci pravdy a rozumnost, z nich pochazejici, jakz cteme u Jana: [Ty osoby], kterez neposkvrnily roucha sveho, protoz budout se se mnou prochazeti v bilem rouse, nebot jsou ho hodny; kdo zvitezi, tent bude oden rouchem bilym. Zjev. III: 4, 5. Blahoslaveny, kdoz bdi a ostriha roucha sveho, Zjev. XVI: 15. a o Jeruzaleme, jimz rozumi se cirkev, kteraz jest v pravde (uuu), u Izaiase se pravi: Probud se, oblec se v silu svou, Sione, oblec se v roucho okrasy sve o Jeruzaleme, LII: 1. A u Ezechiela: Jeruzaleme, opasal jsem te kmentem, a priodel jsem te rouchem hedvabnym, odev tvuj byl kment a roucho hedvabne, XVI: 10. 13. a podobne i na mnoha jinych mistech. Kdo vsak netrva v pravdach, o tom se pravi, ze neni oblecen v sat svatebni, jako u Matouse: Tehdy vsech kral, aby pohledel na hodovniky, uzrel tam cloveka neodeneho rouchem svatebnim. I rekl jemu: Priteli, kteraks ty sem usel, nemaje roucha svatebniho ? Uvrztez jej do temnosti tech zevnitrnich, XXII: 11. 12. 13.; domem svatebnim rozumi se nebe a cirkev ze spojeni se Pane s nimi skrze Jeho Bozskou Pravdu, procez Pan ve Slove [Bozim] sluje zenichem a muzem, a nebe s cirkvi sluje nevestou a choti.

(uuu) Jeruzalem znaci cirkev, v niz jest ryzi nauka, c. 402. 3654. 9166.

(181)

Ze roucha andelu nejen se jevi jako roucha, nybrz ze skutecne rouchy jsou, vysvita z toho, ze andele nejen je vidi, nybrz i pri doteku je pocituji; vysvita to i z toho, ze maji nekolikera roucha, a ta svlekaji a oblekaji, a ta, jichz nepotrebuji, uschovavaji, a kdyz jich zase potrebuji, opet si je berou; videl jsem tisickrate, jak sve saty meni. Tazal jsem se, odkud maji sve saty, i odpovedeli: Od Pana, a byli jimi obdarovani, a nekdy i bez sveho vedomi v ne obleceni. Povedeli mi tez, ze jejich roucha se meni podle meneni se jejich stavu, i mivali ve svem prvem a druhem stavu skvouci, sneholeskle saty, ve tretim a ctvrtem stavu ponekud temnejsi, a to rovnez podle souvztaznosti, ponevadz u nich zmeny stavu souvisi s rozumnosti a moudrosti, o cemz lze se docisti vyse v c. 154 az 161.

(182)

Jezto v duchovnim svete roucha kazdeho jsou podle rozumnosti a tudiz podle pravdy, z nichz rozumnost pochazi, ti, kdoz jsou v peklech, ponevadz jsou bez pravd, objevuji se sice jsouce obleceni v roucha, ale v roucha roztrhana, spinava, ohyzdna, kazdy podle sve nerozumnosti, a nemohou byti v roucha jina obleceni. Pan jim dava odivati se, aby neukazovali se nazi.

(23)

O pribytcich a sidlech andelu.

(183)

Jezto v nebi jsou spolecnosti, kterez ziji jako lide, maji i pribytky, kterez rovnez jsou ruzne, a to podle stavu zivota kazdeho jednotlivce; skvostne pribytky maji ti, kdoz jsou ve vyssi hodnosti a mene skvostne ti, kdoz jsou nizsiho stavu. O pribytcich nebeskych mluvil jsem nekolikrate s andely a pravil jim, ze dnes sotva by kdo veril, ze maji pribytky a sidla; nekteri neverili by to proto, ponevadz jich nevideli; jini proto, ponevadz nevedi, ze andele jsou lidmi; jini, ponevadz se domnivaji, ze nebem andelu jest to nebe (to jest obloha. Pozn. prekl.), ktere vidi svyma ocima kolem sebe, a ponevadz ono zda se byti prazdne, a oni domnivajice se, ze andele jsou ethericke utvary, soudi z toho, ze andele ziji v etheru; mimo to nechapaji, ze v duchovnim svete mohly by byti predmety prave tak, jako ve svete prirodnim, jezto nevedi nic o duchovnosti. Andele pravili, ze vedi, ze na svete panuje dnes takova nevedomost a to zejmena - cemuz se divili - v cirkvi, a zde mnohem vice mezi ucenymi, nezli mezi temi, kdoz nazyvani jsou sprostnymi. Pravili dale, ze lide mohli by ze Slova [Boziho] vedeti, ze andele jsou lidmi, jezto ti andele, kteriz se zjevili, zjevili se jakozto lide; rovnez tak Pan, kteryz vsecko svoje Clovecenstvi vzal s sebou; vedeti by tez mohli, ze andele, jezto jsou lidmi, maji i sidla a pribytky, a nikoliv, jak to nekteri mysli z one nevedomosti, kterouz andele zovou nerozumem, ze poletuji ve vzduchu semo tamo, anebo jsou jakymisi vanky, byt i byli duchy nazyvani. Andele pravili dale, ze lide mohli by pochopiti toto vsecko, kdyby o tom nepremysleli podle svych predstav o andelich a duchach, coz tehdy se stava, kdyz jiz predem nepochybuji a necini bezprostrednim predmetem sveho mysleni otazku, JE-LI TOMU TAK; kazdemu jest totiz urozena povsechna predstava, ze andele maji lidskou podobu, a ze maji sidla, jez zovou se pribytky nebeskymi a jsou mnohem krasnejsi, nez pribytky na Zemi; ze vsak tato povsechna predstava, kteraz pochazi ze vlivu nebeskeho, ihned rozpada se v nich vnivec, jakmile clovek stavi v popredi otazku, ZDA JEST TOMU TAK, a pocina ji vysetrovat, coz deje se zejmena u ucenych, kteri svou vlastni rozumnosti uzamkli sobe nebe, a uzavreli cestu svetlu, odtamtud pochazejicimu. Prave tak jest tomu s verou v posmrtny zivot cloveka; kdo o tomto zivote mluvi, aniz zaroven pri tom mysli na ucene domnenky o dusi, anebo na clanek viry o opetnem spojeni duse s telem - ten ma za to, ze po smrti bude ziti jako clovek, a byl-li zivot jeho dobry, ze ziti bude mezi andely, spatrovati prekrasne veci a blaha zakouset. Jestlize vsak ma na zreteli clanek viry o opetnem spojeni duse s telem, anebo chova-li nejaky libovolny predpoklad o dusi, tu jakmile zatane mu v hlave myslenka, zda duse jest takova, a zda tedy skutecne tak veci se maji, rozptyli se ihned jeho prvotni predstava.

(184)

Bude vsak lepe uvesti duvody ze zkusenosti. Kdykoliv jsem s andely mluvil tvari v tvar, byl jsem take s nimi v jejich pribytcich. Jejich pribytky jsou prave takove, jako pribytky, kterez zveme domy, jenomze jsou krasnejsi; jsou v nich cetne svetnice, pokoje a loznice, maji tez nadvori a jsou obklopeny zahradami, lucinami a poli. Tam, kde ziji pohromade, prilehaji pribytky jejich k sobe, pribytek ku pribytku, a tvori pospolu mesto, s tridami, ulicemi a namestimi, zcela tak, jako jsou mesta na nasi Zemi. Bylo mi take poprano jimi se prochazeti a vsude se rozhlizet, a tu i tam vejiti do domu; to dalo se za uplneho bdeni, kdyz vnitrni zreni bylo mi otevreno. (xxx).

(xxx) Andele maji mesta, palace a domy, c. 940. 941. 942. 1116. 1626. 1627. 1628. 1630. 1631. 4622.

(185)

Videl jsem palace nebeske, ktere byly tak nadherne, ze nelze jich popsati; nahore zarily jako ryzim zlatem, dole jako drahokamy; palac byl palace trpytnejsi; uvnitr rovnez tak; komnaty byly okrasleny ozdobami, k jichz popisu nedostava se jak slov tak i vedomosti. Na strane smerem k poledni byly raje (Podle dnesniho nazvoslovi: Parky. Pozn. prekl.), v nichz vsecko podobne se trpytilo, a na nekterych mistech listi bylo jako stribrne a ovoce jako zlate; a kvetiny na svych zahonech tvorily svymi barvami takorka duhy; na obzoru bylo videti opet palace, kterez uzaviraly vyhlidku. Vytvory nebeskeho umeni stavitelskeho jsou takove, ze lze rici, ze zde umeni jest ve svem umeni, coz ostatne neni nic divneho, jezto toto umeni samo sebou jest nebeskeho puvodu. Andele pravili, ze tyto veci, jakoz i nescetne jine, kterez jsou jeste dokonalejsi, Pan stavi pred jejich oci, ale predmety ty lahodi mnohem vice jejich mysli nez jejich ocim, a to proto, jezto oni v jednotlivych predmetech spatruji souvztaznost a skrze souvztaznost Bozstvi.

(186)

Byly mi take vysvetleny souvztaznosti, zejmena: ze nejen palace a domy, nybrz i vse, a to kazda jednotliva vec, ktera uvnitr a zevnitr jich se vyskytuje, odpovida vnitru, kterez u nich jest od Pana; ze dum ve smyslu vseobecnem odpovida jejich dobru a jednotlive predmety v domech rozmanitosti, z niz dobro sestava (yyy); a predmety zevne domu ze odpovidaji pravdam z dobra, jakoz i chapani [viz vyse (ooo)] a jezto odpovidaji dobru a pravde, jez u nich jest od Pana, odpovidaji jejich lasce a tudiz i moudrosti a rozumnosti, jezto laska prislusi dobru, moudrost vsak dobru a zaroven pravde, rozumnost pak pravde, z dobra pochazejici. Bylo mi receno, ze andele vnimaji takoveto veci, kdyz ony predmety spatruji, a ze tudiz ony lahodi a vznecuji vice jejich smysl nezli jejich oci.

(yyy) Dum i s tim, co jest v nem, znaci to, co jest u cloveka, co nalezi jeho mysli a tudiz jeho vnitru, c. 710. 2233. 2234. 2719. 3128. 3538. 4973. 5023. 6619. 6690. 7353. 7848. 7910. 7929. 9150., a tudiz veci, ktere nalezi k dobru a pravde, c. 2233. 2234. 2559. 4982. 7848. 7929. Pokoje a loznice to, co jest vnitrniho v dobru a pravde, c. 3900. 5694. 7353. Strecha domu znaci nejvnitrnejsi, c. 3652. 10.184. Dreveny dum znaci veci, prislusejici dobru, a kamenny dum veci, prislusejici ku pravde, 3720.

(187)

Tim se mi vysvetlilo, proc Pan zove se chramem, kteryz byl v Jeruzaleme, Jan II; 19. 21 (zzz), a proc Novy Jeruzalem viden byl jako ze zlata ryziho, jeho brany z perel a zakladove z kameni drahocenneho. Zjev. XXI. Proto totiz, jezto chram predobrazoval Bozske Clovecenstvi Pane; Novy Jeruzalem znacil cirkev, jez pozdeji mela byti zalozena; dvanacte bran znaci pravdy, vedouci k dobru; a zaklady znaci pravdy, na nichz cirkev jest zalozena (a).

(zzz) Dum Bozi znaci v nejvyssim smyslu Bozske Clovecenstvi Pane vzhledem k Bozskemu Dobru, chram [templum] pak totez vzhledem k Bozske Pravde;. a v prenesenem smyslu znaci nebe a cirkev vzhledem k dobru a pravde, c. 3720.

(a) Jeruzalem znaci cirkev, v niz jest ryzi nauka, c. 402. 3654. 9166. Brany znaci uvedeni v nauky cirkve a prostrednictvim nauky v cirkev, c. 2943. 4478. Zaklady znaci pravdu, na niz nebe, cirkev a uceni jest zalozeno, c. 9643.

(188)

Andele, z nichz sestava nebeske kralovstvi Pane, bydli vetsinou na vysokych mistech, kterez jevi se jako pozemske hory; andele, z nichz sestava duchovni kralovstvi Pane, bydli na mene vysokych mistech, jez jevi se jako pahorky; andele vsak, kteriz jsou v nejnizsim nebi, bydli na mistech, jevicich se jako vrstvy skal. I tyto veci maji svuj puvod v souvztaznostech, nebo vnitro odpovida nejvyssimu a zevniternost nejnizsimu (b); proto take hory ve Slove [Bozim] znaci nebeskou lasku, pahorky duchovni lasku a skaly viru (c).

(b) Ve Slove [Bozim] vniternost jest vyjadrovana vysokosti, a vysokost znaci vniternost, c. 2148. 3084. 4599. 5146. 8325. Vysokost znaci vnitro a rovnez i nebe, c. 1735. 2148. 4210. 4599. 8153.

(c) V nebi jevi se hory, pahorky, skaly, udoli, krajiny prave tak jako na svete, c. 10.608. Na horach bydli andele, kteri jsou v dobru lasky k Bohu, na pahorcich ti, kdoz jsou v dobru ucinne lasky k bliznimu, na skalach ti, kdoz jsou v dobru viry, c. 10.438. Proto horami oznacovano jest ve Slove [Bozim] dobro lasky k Bohu, c. 795. 4210. 6435. 8327. 8758. 10.438. 10.608. Pahorky, dobro ucinne lasky k bliznimu, c. 6435. 10.438. Skalami, dobro a pravda viry, c. 8581. 10.580. Kamen, z nehoz skala sestava, znaci rovnez pravdu viry, c. 114. 643. 1298. 3720. 6426. 8609. 10.376. z te priciny horami oznacovano jest nebe, c. 8327. 8805. 9420; a vrcholky hor nejvyssi cast nebe, c. 9422. 9434. 10.608. Proto mivali Stari svou bohosluzbu na horach, c. 796. 2722.

(189)

Jsou tez andele, kteri neziji ve spolecnosti, nybrz odloucene, dum od domu; ti bydli uprostred nebe, ponevadz jsou nejlepsi mezi andely.

(190)

Budovy, v nichz bydli andele, nejsou budovany tak, jako domy na svete, nybrz jsou jim Panem z milosti darovany, a to kazdemu z nich v pomeru ku prijimani dobra a pravdy; budovy ty take meni se ponekud podle zmen stavu jejich vnitra, o cemz vyse, c. 154. az 160. Za vse, co andele maji, dekuji Panu, take vsecko, cokoliv nekdy potrebuji, jest jim Panem darovano.

(24)

O prostoru v nebesich.

(191)

Ackoliv v nebi tak jako na zemi jevi se vsecko na jistem miste a v jistem prostoru, prece jen andele nemaji nijakeho pojmu a predstavy o miste a prostoru; ponevadz toto tvrzeni nezbytne by se zdalo, ze odporuje rozumu, hodlam objasniti tuto vec, kteraz jest velice dulezita.

(192)

Vsecky pohyby kupredu deji se v duchovnim svete zmenami vnitrniho stavu, takze pohyby kupredu nejsou nic jineho, nezli zmenami stavu (d); timto zpusobem Pan uvedl mne tez v nebe a na ruzna svetova telesa ve vesmiru, coz dalo se duchem, kdezto telo zustalo na svem miste (e); takto take pohybuji se andele s mista na misto, a proto neni pro ne vzdalenosti, a protoze vzdalenosti pro ne neexistuji, neexistuji pro ne tudiz i nijake prostory, nybrz misto nich stavy a jich zmeny.

(d) Ve Slove [Bozim] mista a prostory znaci stavy, c. 2625. 2837. 3356. 3387. 7381. 10.578; podle zkusenosti, c. 1274. 1277. 1376 az 1381. 4321. 4882. 10.146. 10.578. Vzdalenost znaci rozdil stavu zivotniho, c. 9104. 9967. Pohyby a zmeny mist jsou v duchovnim svete zmenami zivotniho stavu, protoze z nich vznikaji, c. 1273. 1274. 1275. 1377. 3356. 9440. Prave tak putovani, c. 9440. 10.734; vysvetleno zkusenosti, c. 1273 az 1277. 5605. Tudiz ve Slove [Bozim] putovani znamena ziti, jakoz i pokroky zivota, a podobne i zdrzovani se v cizine, c. 3335. 4554. 4585. 4832. 5493. 5605. 5996. 8345. 8397. 8417. 8420. 8557. Chodit s Panem znaci s Nim ziti, c. 10.567.

(e) Clovek svym duchem muze byti veden do dalky pomoci zmen stavu, zatim kdy telo zustava na svem miste; rovnez ze zkusenosti, c. 9440. 9967. 10.734. Co znaci byti duchem uvedenu na jine misto, c. 1884.

(193)

Jezto takto deje se pohyb kupredu, jest zrejmo, ze priblizenim se jest podobnost co do stavu vnitra, a oddalenim se nepodobnost; z te priciny ti, kdoz jsou si na blizku, jsou ve stejnem stavu, ti pak, kdoz jsou vzdaleni, jsou v nestejnem stavu, a prostory v nebi nejsou nic jineho, nezli zevnejsi stavy, kterez odpovidaji stavum vnitrnim. Odnikud jinud nepochazi to, ze nebesa jsou od sebe oddelena, jakoz i vsecky spolecnosti v kazdem nebi, a kazdy jednotlivec v kazde spolecnosti; odtud take pochazi to, ze nebesa jsou od pekel uplne odloucena, jezto jsou ve stavu opacnem.

(194)

Z te priciny take kdyz nekdo v duchovnim svete po nekom vroucne zatouzi, tyz predstavi se mu jako pritomny; nebot on vidi jej v myslenkach a uvedl se do jeho stavu; a naopak druh druhu zustava vzdalenym, jestlize neni mu naklonen; a protoze veskera neprichylnost vznika z naklonnosti, sobe se pricicich, jakoz i z ruznosti smysleni, proto mnozi, kteri jsou na tomtez miste, dokud spolu souhlasi, vidi se, jakmile vsak se odchyluji, zmizi.

(195)

Rovnez kdyz nekdo prechazi s mista na misto, budiz to v jeho meste, na nadvorich anebo na zahradach, anebo kdyz k nekomu se ubira, kdoz jest mimo jeho spolecnost, prichazi tam rychleji, touzi-li po tom, a volneji, netouzi-li po tom; cesta sama podle jeho touhy prodluzuje se nebo zkracuje, ackoliv zustava toutez; videl jsem to casteji a velice jsem se tomu divil. Z toho opetne vysvita, ze vzdalenosti a tudiz i prostory ridi se uplne podle vnitrniho stavu andelu (f), a ponevadz jest tomu tak, nemuze vniknouti v jejich mysl pojem a predstava o prostoru, ackoliv u nich jsou prostory prave tak jako na svete.

(f) Mista a prostory jevi se zraku andelu a duchu vzdy podle stavu jejich vnitra, c. 5604. 9440. 10.146.

(196)

Lze to objasniti myslenkami cloveka, nebot pro ne neexistuje nijaky prostor, protoze to, nac clovek s napjatou pozornosti upira sve myslenky, jevi se mu jako pritomne. Tak i kazdy, kdoz o tom premysli, vi, ze ani pro jeho zrak neexistuje nijaky prostor krome toho, ktery vymezen jest predmety na Zemi, jez on soucasne vidi, anebo krome toho, jejz muze si urciti, vi-li, jak predmety ty od sebe jsou vzdaleny. To deje se proto, ponevadz existuje jista roztazitelnost, a v roztazitelnosti nejevi se byti nic odlehlym, leda jen pomoci tech predmetu, jez nejsou roztazitelny; vse to v daleko vetsi mire vyskytuje se u andelu, ponevadz jejich zreni spada v jedno s jejich myslenim, a jejich mysleni s jejich naklonnosti, a jezto zjevuji se jim predmety blizke i daleke, ktere take meni se podle stavu jejich vnitra, jakz vyse bylo to receno.

(197)

Proto take ve Slove [Bozim] mistem a prostorem, jakoz i vsim, co nalezi v obor prostoru, oznacuji se veci, vztahujici se ke stavum, jako kuprikladu. odlehlosti, blizkosti, vzdalenosti, cestou, cestovanim, putovanim, milniky, hony, poli, rolemi, zahradami, mesty, ulicemi, pohyby, ruznymi merami, delkou, sirkou, vyskou a hloubkou, jakoz i nescetnymi jinymi vecmi; nebot vetsina toho, co v myslenkach lidskych vztahuje se ke svetu, chova v sobe cosi z casu a prostoru. Uvedu zde pouze, co znaci ve Slove [Bozim] delka, sirka a vyska; na svete dlouhym a sirokym zve se to, co jest dlouhe a siroke v prostoru; rovnez tak vysoke. Ale v nebi, kdez nikdo nemysli podle prostoru, rozumi se delkou stav dobra, sirkou stav pravdy, a vyskou jejich rozdil podle stupnu, o nichz byla rec v c. 38. Pricina, proc tyto veci rozumeji se onemi tremi rozmery, jest ta, ze delkou v nebi urcuje se smer od vychodu k zapadu, a tuto sidli ti, kdoz trvaji v dobru lasky; a sirkou v nebi urcuje se smer od jihu k severu, a zde sidli ti, kdoz trvaji v pravde z dobra (viz vyse c. 148.), vyskou v nebi jest oboji vzhledem ke svemu stupni; z toho vyplyva, ze ve Slove [Bozim] delkou, sirkou a vyskou tyto veci se oznacuji, jako ku pr. u Ezechiela od XL. do XLVIII. kapitoly, kdez merami delky, sirky a vysky popsan jest novy chram a nova zeme, s nadvorimi, komnatami, branami, dvermi, okny, predmestimi, cimz oznacena jest Nova Cirkev, a dobro a pravda v ni se vyskytuji; jinak k cemu byly by vsecky ony miry ? Podobne jest Novy Jeruzalem ve Zjeveni popsan slovy: Polozeni pak mesta toho ctverhranne jest, jehoz dlouhost tak velika jest jako i sirokost. I nameril toho mesta tou trtinou dvanacte tisicuv honu; dlouhost jest, i sirokost, i vysokost jednostejna jest, XXI:16.; ponevadz zde Novym Jeruzalemem oznacena jest Nova Cirkev, jsou onemi merami .oznaceny veci, k cirkvi nalezejici: Delkou dobro jeji lasky, sirkou pravda, z tohoto dobra pochazejici, vyskou dobro a pravda podle [jich] stupnu, dvanacti tisici hony vsecko dobro a pravda ve svem souhrnu; nebot coz jineho by znamenalo, ze vyska jest dvanacte tisicuv honuv, stejna jako delka a sirka ? Ze ve Slove [Bozim] sirkou oznacuje se pravda, videti lze u Davida: Jehovo, aniz jsi mne zavrel v ruce nepritele, ale postavil jsi na sirokosti nohy me, Zalm XXXI: 9. V uzkosti vzyval jsem Jehovu, On vyslysel mne v sirce,

Zalm CXVIII: 5., a krome toho na jinych mistech, jako u Izaiase, kap. VIII: 8. a u Habakuka, kap. I: 6. Rovnez tak i jinde.

(198)

Z toho lze videti, ze v nebi, ackoliv tam jsou prostory, jako na svete, prece jen neni tam nic odhadovano podle prostoru, nybrz podle stavu - a ze tudiz prostory tam nelze meriti tak, jako na svete, nybrz lze je videti ze stavu a podle stavu vnitra andelu (g).

(g) Ve Slove (Bozim) delkou znaci se dobro, c. 1613. 9487. Sirkou pravda, c. 1613. 3433. 3434. 4482. 9487. 10.179. Vyska znaci stupen dobra a pravdy, c. 9489. 9773. 10.181.

(199)

Nejvlastnejsi prvotni pricinou toho jest, ze Pan jest kazdemu pritomen podle miry jeho lasky a jeho viry (h), a ze vsecko jevi se blizke nebo vzdalene podle Jeho pritomnosti; nebot Jeho pritomnosti jest urcovano vse, co jest v nebesich. Ji nabyvaji andele moudrosti, nebot skrze ni maji sireni se svych myslenek a tim existuje i obecenstvi vsech veci, kterez jsou v nebesich. Slovem, tim jest jim dano, ze mysli duchovne, nikoliv vsak prirodne jako lide.

(h) Spojeni a pritomnost Pane u andelu ridi se podle prijimani lasky k Bohu a ucinne lasky k bliznimu od Neho, c. 290. 681. 1954. 2658. 2886. 288S. 2889. 3001. 3741. 3742. 3743. 4318. 4319. 4524. 7211. 9128.

(25)

O forme nebes, podle niz deje se tam pridruzovani a sdelovani.

(200)

Jaka jest forma nebes, vysvita do jiste miry z toho, co v predchazejicich oddilech bylo povedeno, ze totiz nebe v tom nejvetsim i v nejmensim jest stejne, c. 72.; a ze tudiz kazda spolecnost jest nebem v mensi forme, a kazdy andel ve forme nejmensi, c. 51. az 58.; ze tak, jako cele nebe ma podobu cloveka, i kazda spolecnost nebeska ma podobu cloveka v mensi forme, a kazdy andel ve forme nejmensi, c. 59. az 77.; ze uprostred jsou nejmoudrejsi a kolem nich az ke hranicim mene moudri, a ze podobne jest tomu i v kazde spolecnosti, c. 43.; a ze v nebesich od vychodu k zapadu bydli ti, kdoz jsou v dobru lasky, a od jihu k severu ti, kdoz jsou v pravdach, z dobra pochazejicich, a rovnez tak jest to i v kazde spolecnosti, c. 148. a 149.; vse to se deje na zaklade formy nebe, a dle toho lze i souditi, jaka jest forma jeho vubec (i).

(i) Cele nebe i se vsemi andelskymi spolecnostmi rizeno jest Panem podle Jeho bozskeho radu, ponevadz Bozstvi Pane tvori u andelu nebe, c 3038. 7211. 9128. 9338. 10.125. 10.151. 10.157. O forme nebeske, c. 4040 az 4043. 6607. 9877.

(201)

Jest dulezito vedeti, jaka jest forma nebes, ponevadz nejen ze vsichni jsou podle formy te k sobe pridruzovani, nybrz podle ni deje se i veskere sdelovani, a ponevadz deje se veskere sdelovani, deje se i veskere sireni se myslenek a naklonnosti, a tudiz i veskere moudrosti a rozumnosti andelu; odtud to jest, ze tou merou, jakou nekdo jest ve forme nebes, jakou merou tedy jest podobou nebe, takovou merou jest i moudry. Jest lhostejno, rekne-li se ve forme nebes anebo v radu nebes, nebot forma kazdeho predmetu vznika ze radu a jest mu primerena (k(k) Forma nebes jest formou podle bozskeho radu, c. 4040 az 4043. 6607. 9877.

(202)

Budiz zde nejprve povedeno, co znamena byti ve forme nebes. Clovek jest stvoren podle obrazu nebe a podle obrazu sveta, jeho vnitro podle obrazu nebe, jeho zevnejsek podle obrazu sveta; viz vyse, c. 57; jest jedno a totez, rekne-li se podle obrazu anebo podle formy. Ponevadz vsak clovek zlem sve vule a z toho nepravdou sveho mysleni znicil v sobe obraz nebe, a tudiz jeho formu, a misto neho dosadil obraz a formu pekla, proto jest jeho vnitro jiz od narozeni uzavreno; okolnost ta jest pricinou, proc clovek na rozdil od zvirat kterehokoliv druhu rodi se v naproste nevedomosti. Aby vsak obraz cili forma nebe byla v nem opet vytvorena, musi clovek byti vyucen v tom, co prislusi k radu; nebot, jak vyse bylo receno, forma ridi se podle radu. Slovo [Bozi] chova v sobe vsecky zakony bozskeho radu, nebot zakony bozskeho radu jsou prikazani, ktera tam jsou obsazena; jakou tedy merou clovek je zna a podle nich zije, takovou merou rozevira se mu vnitro, a v nem znova utvari se rad, cili obraz nebe. Z toho vysvita, co znaci byti ve forme nebes, - totiz znaci to ziti podle toho, co jest ve Slove [Bozim] (l).

(l) Bozske pravdy jsou zakony radu, c. 2247. 7995. Jak dalece clovek zije podle bozskeho radu, jak dalece tedy jest v dobru podle bozskych pravd, tak dalece jest clovekem, c. 4839. 6605. 6626. Ve cloveku jsou vsecky veci bozskeho radu sneseny, a on jiz ad sameho stvoreni jest obrazem bozskeho radu, c. 4219. 4220. 4223. 4523. 4524. 5114. 5368. 6013. 6057. 6605. 6626. 9706. 10.156. 10.472. Clovek neni narozen v dobru a pravde, nybrz ve zlu a nepravde, a tudiz v tom, co prici se bozskemu radu, a z toho vyplyva, ze se rodi v naproste nevedomosti, a proto aby opet uveden byl do radu, jest nutno, aby se znova narodil, tj. musi byti znovuzrozen, coz deje se Panem pomoci bozskych pravd, c. 1047. 2307. 2308. 3518. 3812. 8480. 8550. 10.283. 10.284. 10.286. 10.731. Kdyz Pan cloveka znovu utvari, t. znovuzrozuje, uvadi v nem vse v poradek, tj. ve formu nebeskou, c. 5700. 6690. 9931. 10.303.

(203)

Jakou merou nekdo jest ve forme nebe, takovou merou jest v nebi, ba tou merou jest i nebem v nejmensi podobe, c. 57; a tudiz tou merou jest i v rozumnosti a moudrosti; nebot jak vyse bylo receno, kazda myslenka, pochazejici z jeho rozumu, a kazdy cit, pochazejici z jeho vule, siri se vsude po nebi podle jeho formy, a sdili se podivuhodnym zpusobem spolecnostem v nebi, tak jako i tyto opetne s nim se sdileji (m). Jsou nekteri, kteri se domnivaji, ze myslenky a city nesiri se ve skutecnosti kolem nich, nybrz ze jsou uvnitr jich, a to proto, ponevadz to, co si mysli, zda se jim byti cimsi, co jest v nich samotnych, nikoliv vsak cimsi vzdalenym; myli se vsak velice; nebot tak jako zreni oka prostira se az k predmetum nejvzdalenejsim, a predmety, jez oko v prostoru vidi, podle sveho radu na ne reaguji, tak i vnitrni zreni cloveka, jimz jest rozum, ma sirivost v duchovnim svete, ackoliv to clovek nepozoruje z duvodu, jenz vyse v c. 146. byl oznacen. Rozdil jest pouze ten, ze zreni oka nabyva dojmu prirozenym zpusobem, ponevadz deje se to predmety prirodniho sveta, na zreni rozumu vsak jest reagovano duchovne, jezto deje se to predmety, kterez jsou v duchovnim svete a veskrze vztahuji se k dobru a ku pravde. Clovek nevi, ze jest tomu tak proto, ponevadz nevi, ze existuje duchovni svetlo, kterez osvecuje rozum, nebot clovek beze svetla, osvecujiciho rozum, naprosto nemuze mysliti; o tomto svetle viz vyse, c. 126. az 132. Byl jisty duch, ktery tez se domnival, ze mysli sam za sebe, a tudiz bez jakekoliv sirivosti mimo neho, a tudiz i mimo obecenstvi se spolecnostmi, kterez jsou mimo neho. Aby se presvedcil, ze jest na omylu, bylo mu odnato obecenstvi s nejblizsimi spolecnostmi, a tim nejen ze byl zbaven vseho mysleni, nybrz i klel jako mrtvy, avsak bil rukama a nohama jako novorozene dite. Po chvili bylo mu obecenstvi opet vraceno, a tou merou, jakou bylo obnovovano, vracel se mu i jeho stav mysleni. Ostatni duchove, kteri to videli, vyznali pak, ze kazda myslenka a kazda naklonnost vplyva na zaklade sdelovani, a ponevadz takto vplyva kazda myslenka a kazda naklonnost, tedy i vse, co k zivotu nalezi, jezto vse, co nalezi k zivotu cloveka spociva v tom, ze clovek muze mysliti a cititi, cili coz jest totez - ze muze rozumeti a chtiti (n).

(m) Od kazdeho jednotlivce v nebi vychazi sdelovani [communicatio] zivota, jez lze zvati sirivosti [extensio] do vsech andelskych spolecnosti kolem dokola, a to podle velikosti a jakosti dobra, c. 8794. 9797. Myslenky a city [affectiones] takto se siri, c. 2475. 6598 az 6613. Kazdy byva spojovan a odlucovan vzdy podle vladnoucich naklonnosti, c. 4111.

(n) Jest jen jediny zivot, jimz ziji vsichni, jak na nebi tak na svete, c. 1954. 2021. 2536. 2658. 2886 az 2889. 3001. 3484. 3742. 5847. 6467. Tento zivot pochazi jedine od Pana, c. 2886 az 2889. 3344. 3484. 4319. 4320. 4524. 4882. 5986. 6325. 6468. 6469. 6470. 9276. 10.196. Vplyva podivuhodnym zpusobem u andelu, duchu a lidi, c. 2886 az 2889. 3337. 3338. 3484. 3742. Pan vplyva ze Sve Bozske Lasky, ktera to, co jejiho jest, chce, aby nalezelo i jinemu, c. 3742. 4320. Proto zivot jevi se, jako by byl ve cloveku a nikoliv jako neco vplyvajiciho, c. 3742. 4320. O radosti, kterou andele zakouseji a kterouz mi v rozmluve potvrdili, ze neziji sami ze sebe, nybrz z Pana, c. 6469. Zli nechci se dati presvedcit, ze zivot vplyva, c. 3743. Zivot od Pana vplyva tez i ke zlym, c. 2706. 3743. 4417. 10.196. Avsak zli obraceji dobro ve zlo a pravdu v nepravdu; nebot jakym clovekem jest, tak i prijima zivot; vysvetleno v c. 4319. 4320. 4417.

(204)

Jest vsak treba vedeti, ze rozumnost a moudrost jsou u kazdeho jine, a to podle sdelovani; ti, jejichz rozumnost a moudrost vytvoreny jsou z ryzich pravd a dober, maji obecenstvi se spolecnostmi podle formy nebe; u tech vsak., jejichz rozumnost a moudrost nesklada se z ryzich pravd a dober, nybrz z toho, co s nimi jen souhlasi, tu obecenstvi jest zpretrhano a nestejne navazano, nebot nedeje se se spolecnostmi podle poradi, v jakem jest forma nebe. Ti, pak, kdoz nejsou v rozumnosti a moudrosti a tudiz trvaji v nepravde, ze zla pochazejici, maji obecenstvi se spolecnostmi v pekle; sirivost jest v pomeru ke stupni utvrzenosti. Dale jest treba vedeti, ze ono obecenstvi se spolecnostmi neni obecenstvim, jez by zretelne si uvedomovali ti, kdoz v obecenstvi tom trvaji, nybrz obecenstvim s jich jakosti, v niz jsou a ktera jest z nich (o).

(o) Myslenka siri se ve spolecnostech duchu a andelu kruhovite, c. 6600 az 6605, aniz by vsak myslenky spolecnosti uvadela v pohyb a neporadek, c. 6601. 6603.

(205)

Vsichni v nebi jsou sdruzeni podle duchovnich pribuznosti, kterez jsou pribuznostmi dobra i pravdy podle jich radu; tak jest tomu jak v celem nebi, tak v kazde spolecnosti a v kazdem dome. Tot jest pricina, ze andele, kteriz jsou v podobnem dobru a pravde, znaji se jako pribuzni a sousedi na Zemi, a to tak, jakoby znali se od detstvi. Podobne pridruzena jsou u kazdeho andela dobra a pravdy, tvorici moudrost a rozumnost; i ony se znaji a jak se znaji, tak se take spolu spojuji (p). Procez ti, u nichz pravdy a dobra jsou spojeny podle formy nebes, vidi nasledky v jejich poradi a daleko kolem, kterak spolu souvisi. Jinak vsak ti, u nichz dobro a pravda nejsou spolu spojeny podle formy nebe.

(p) Dobro poznava svou pravdu a pravda poznava sve dobro, c, 2429. 3101. 3102. 3161. 3179. 3180. 4538. 5407. 5835. 9637, Dusledkem toho jest spojeni dobra a pravdy, c. 3834. 4096. 4097. 4301. 4345. 4353. 4364. 4368. 5365. 7623 az 7627. 7752 az 7762. 8530. 9258. 10.555. A toto pochazi ze vlivu nebeskeho, c. 9079.

(206)

Takova jest forma v kazdem nebi, podle niz deje se obecenstvi a sireni myslenek a naklonnosti andelu, a podle niz jest i jejich rozumnost a moudrost. Jinake jest vsak obecenstvi nebe s nebem, totiz tretiho cili nejvnitrnejsiho nebe se druhym cili strednim, a obou s prvym cili poslednim. Obecenstvi mezi nebesy melo by vsak misto obecenstvim byti nazvano spise vlivem, a o tom budiz nyni neco povedeno. O tom, ze jsou tri nebe, jez od sebe se ruzni, viz vyse v prislusnem oddilu, c. 29. az 40.

(207)

To, ze neexistuje obecenstvi [communicatio] nebe s nebem, nybrz vliv, vysvetluje jiz vzajemna jich poloha k sobe. Treti, cili nejvnitrnejsi nebe jest nahore, druhe, cili stredni nebe jest dole, a prve, cili posledni nebe, jest jeste hloubeji; v teze poloze jsou i vsecky spolecnosti kazdeho jednotliveho nebe, tak ku pr. ty, kterez bydli na povysenych mistech, jez jevi se jakozto hory (c. 188.); na jich vrcholcich bydli andele nejvnitrnejsiho nebe, pod nimi andele druheho a pod nimi opetne andele posledniho nebe, a tak jest tomu vsude, budiz to na mistech povysenych nebo nepovysenych. Spolecnost vyssiho nebe nema nijakeho obecenstvi s nekterou spolecnosti nizsiho nebe, krome souvztaznosti, viz vyse c. 100. a obecenstvi skrze souvztaznost jest vlastne to, co zoveme vlivem.

(208)

Samojediny Pan spojuje nebe s nebem, anebo spolecnost jednoho nebe se spolecnosti druhou, a spojeni to deje se vlivem bezprostrednim anebo zprostredkovanym. Bezprostredne Jim samotnym, zprostredkovane skrze vyssi nebesa podle radu v nebesa nizsi (q). Ponevadz spojeni nebes deje se jedine vlivem Pane, proto tez byva cineno co nejpeclivejsi opatreni, aby nizadny andel vyssiho nebe nepohlizel do spolecnosti nizsiho nebe a tam s nekym nemluvil; jakmile by se tak stalo, zbaven jest andel sve rozumnosti a sve moudrosti. Priciny toho rovnez povime. Kazdy andel ma tri stupne zivota, tak jako jsou tri stupne nebe. Tem, kdoz jsou v nejvnitrnejsim nebi, jest otevren i treti, cili nejvnitrnejsi stupen, druhy a prvy zustava vsak uzavren; tem, kdoz jsou ve strednim nebi, jest otevren druhy stupen, prvy a treti vsak uzavren; a tem, kdoz jsou v poslednim nebi, jest prvy stupen otevren, avsak druhy a treti uzavren. Jakmile tudiz andel tretiho nebe popatri do spolecnosti druheho nebe a s nekym tam hovori, tu uzavira se jeho treti stupen, po jehoz uzavreni jest andel zbaven sve moudrosti, nebot jeho moudrost mela sve misto na tretim stupni, on vsak nema nijake na druhem a prvem stupni. Tot to, co rozumi se slovy Pane u Matouse: A kdo jest na strese, nesestupuj, aby neco vzal z domu sveho. A kdo na poli, nevracej se, aby vzal roucha sva, XXIV: 17. 18. A u Lukase: V ten den, kdo by byl na strese, a nadobi jeho v domu, nesestupuj, aby je pobral; a kdo na poli, tez nevracej se k tomu, co jest za nim. Pomnete na zenu Lotovu, XVII: 31. 32.

(q) Jest bezprostredni vliv od Pana a vliv prostrednictvim nebes, c. 6063. 6307. 6472. 9682. 9683. Bezprostredni vliv Pane vnika az do nejmensich jednotlivosti vseho, coz jest, c. 6058. 6474 az 6478. 8717. 8728. O vlivu Pane, zprostredkovanem nebesy, c. 4067. 6982. 6985. 6996.

(209)

Nizsi nebe nema nijakeho vlivu na nebe vyssi, ponevadz bylo by to proti radu, nybrz existuje vliv s horejsiho nebe na nizsi nebe. Rovnez tak moudrost andelu vyssiho nebe prevysuje moudrost andelu nizsiho nebe, jako myriada prevysuje jednotku; v tom take spociva pricina toho, ze andele nizsiho nebe nemohou mluviti s andely vyssiho nebe, ba kdyz pohlednou vzhuru, nevidi jich, nybrz nebe jevi se jim nad hlavou pouze jako mlhavy oblak. Naopak andele vyssiho nebe mohou videti ty, kdoz jsou v nizsim nebi, nemohou vsak dati se s nimi do rozhovoru, leda pod ztratou sve moudrosti, jakz vyse bylo povedeno.

(210)

Myslenky a city, jakoz i reci andelu nejvnitrnejsiho nebe nebyvaji nikdy pochopeny ve strednim nebi, jelikoz jsou tak velice povznesene. Kdyz vsak se Panu zlibi, objevuje se odtamtud cosi jako prameniteho v nizsich nebesich, a to co pochazi ze stredniho nebe, objevuje se v poslednim nebi jako jakasi jasnost, a nekdy take jako oblak zarive bily a ruznobarvy; podle tohoto oblaku, jeho vystupovani, sestupovani a podle jeho podoby poznava se tez do jiste miry, co se tam mluvi.

(211)

Z toho lze videti, jaka jest forma nebe: Ze totiz v nejvnitrnejsim nebi jest nejdokonalejsi, ve strednim rovnez dokonala, avsak v mensi mire, a v poslednim nebi jeste v mensi mire; a ze forma jednoho nebe existuje formou druheho nebe za vlivu od Pana. Jake vsak jest obecenstvi skrze vliv, toho nelze pochopiti dotud, dokud se nevi, jakymi jsou stupne vysky, a jak jejich stupne se ruzni od stupnu delky a sirky; jakymi jsou tyto i ony stupne, viz v c. 38.

(212)

Pokud se tyce formy nebe zvlaste, a kterak taz postupuje a plyne, nechapaji ani andele. Jakousi predstavu o tom lze si uciniti podle formy vsech casti v lidskem tele, jakz byly vysetreny a prozkoumany clovekem ostrovtipnym a moudrym. Vyse v prislusnem oddilu bylo receno, ze cele nebe predstavuje jedineho cloveka (viz c. 59. az 72.), a ze vse, co jest ve cloveku, souvztazi s nebem (c. 87. az 102); jak pochopitelna a nerozlustitelna jest tato forma, ukazuje se jiz vubec na vlaknech nervovych, jimiz vse, celek i kazda jednotlivost, navzajem jsou spojovany; jakymi jsou, jak probihaji v mozku a jak dale postupuji, neni oku viditelno; nebot nescetna vlakna nervova jsou zde tak propletena, ze v celku zdaji se byti mekkou, trvale spolu souvisici hmotou, kdezto ve skutecnosti vse, co v celku i jednotlive k vuli a rozumu nalezi, po techto vlaknech co nejrozmanitejsi cestou prechazi v ciny. Jak vlakna ta dale v tele se uspradaji, jevi se na ruznych pletenich, jako ku pr. na pleteni nervu srdecnich, na pleteni nervu okruznich a jinych, jakoz i na uzlinach, jez zovou se gangliemi, do nichz mnoho vlaken ze vsech koncin vbiha, zde se smesuji a jinak opet jsouce spojeny, opetne vystupuji, aby vykonaly svuj ukol, a to opet a opet se opakuje, nemluve ani o podobnych vecech v kazde casti vnitrnosti, udu, organu a svalu. Ten, kdo je, jakoz i cetne zazracne veci, v nich se vyskytujici, probada okem znalce, uzasne nesmirne, a prece to, co oko vidi, jest jen nepatrne; to, co nevidi, jest tim podivuhodnejsi, ponevadz jest to ve vnitrni prirode. Ze tato forma souvztazi s formou nebes, jevi se zrejme ve veskerem pusobeni rozumu a vule v ni a podle ni; nebot vsecko, co clovek chce, premeni se samo sebou podle teto formy v cin, a vse, cokoliv mysli, probiha vlakny od jejich pocatku az k jejich konecnemu bodu, na cemz zakladaji se smysly; a jezto jest to forma mysleni a vule, jest i formou rozumnosti a moudrosti. Tato forma odpovida tedy forme nebes; z toho lze poznati, ze formou takovou jest i ona, podle niz kazda naklonnost a kazda myslenka andelu se siri, a ze andele jsou tou merou v rozumnosti a moudrosti, jakou merou jsou v teto forme. Ze tato forma nebe pochazi z Bozskeho Clovecenstvi Pane, viz vyse c. 78. az 86. Tyto veci pripomenuty byly proto, aby bylo lze poznati, ze nebeska forma jest takova, ze nemuze byti ani povsechne vystizena, a tudiz, jak vyse bylo receno, jest i andelum nepochopitelna.

(26)

O panovani v nebi.

(213)

Ponevadz nebe rozdeleno jest ve spolecnosti, a vetsi spolecnosti citat nekolik set tisic andelu (c. 50), a vsichni v jedne a teze spolecnosti jsou sice ve stejnem dobru, nikoliv vsak ve stejne moudrosti (c. 43), nutne z toho vyplyva, ze jest treba take nejakeho panovani, nebot rad musi byti zachovavan, a nutno bditi nade vsim, co k radu nalezi. Avsak panovani v nebi jest rozmanite; jine jest ve spolecnostech, tvoricich nebeske kralovstvi Pane, a jine ve spolecnostech, tvoricich duchovni kralovstvi Pane; take ruzni se od sebe podle sluzebnich ukolu, ktere kazde spolecnosti prisluseji. Avsak v nebesich neni jineho panovani, nez panovani vzajemne lasky a panovani vzajemne lasky jest nebeskym panovanim.

(214)

Panovani v nebeskem kralovstvi Pane sluje spravedlnosti, jezto vsichni, kdoz tam jsou, trvaji v dobru lasky ku Panu, pochazejici od Pana, a to, co z dobra se deje, sluje spravedlive. Panuje tam samojediny Pan, On vede andely, poucuje je o vecech zivota; pravdy, kterez zovou se pravdami soudu, jsou napsany v jejich srdcich. Kazdy je zna, chape je a vidi je (r), z kterezto priciny veci soudu nikdy tam nepodlehaji sporu, nybrz jen veci spravedlnosti, kterez prisluseji k zivotu. Mene moudri doptavaji se na to moudrejsich, a ti zase Pana, a dostava se jim odpovedi. Jejich nebem, cili jejich nejvnitrnejsi radosti, jest ziti spravedlive skrze Pana.

(r) Nebesti andele nemysli a nemluvi z pravd, jako andele duchovni, ponevadz pomoci Pana vycituji vse, co nalezi ku pravde, c. 202. 597. 607. 784. 1121. 1387. 1398. 1442. 1919. 7680. 7877. 8780. 9277. 10.336. Nebesti andele mluvi o pravdach: Ano, ano [ita, ita], nebo Ne, ne; duchovni andele rozumuji o nich, je-li tomu tak, nebo neni-li tomu tak, c. 2715. 3246. 4446. 9166. 10.786.

(215)

Panovani v duchovnim kralovstvi Pane sluje soud, jezto tamni andele trvaji v dobru duchovnim, jez jest dobrem ucinne lasky k bliznimu, a toto dobro svou podstatou jest pravda (s), a pravda jest veci soudu, dobro vsak veci spravedlnosti (t). I tito andele jsou vedeni Panem, ale neprimo (c. 208). Proto maji sve predstavene, a to vetsi nebo mensi pocet jich podle potreby spolecnosti, v niz jsou; rovnez tak maji i zakony, podle nichz jest jim pospolu ziti. Predstaveni spravuji vse podle zakonu, jimz rozumeji, jezto jsou moudri, a v pochybnych pripadech dostava se jim od Pana osviceni.

(s) Ti, kdoz jsou v duchovnim kralovstvi, jsou ve pravdach, a ti, kdoz jsou v nebeskem kralovstvi, jsou v dobru, c. 863. 875,. 927. 1023. 1043. 1044. 1555. 2256. 4328. 4493. 5113. 9596. Dobro duchovniho kralovstvi jest dobrem ucinne lasky k bliznimu, a toto dobro jest podle sve podstaty pravdou, c. 8042. 10.296.

(t) Spravedlnosti naznacuje se ve Slove [Bozim] dobro a soudem pravda, a proto spravedlnost a soud konati znaci dobro a pravdu konati, c. 2235. 9857. Velke soudy jsou zakony bozskeho radu, a tudiz bozskymi pravdami, c. 7206.

(216)

Jezto panovani na zaklade dobra, kterezto panovani jest v nebeskem kralovstvi Pane, zove se spravedlnosti, a panovani na zaklade pravdy; kterez jest v duchovnim kralovstvi Pane, sluje soudem, proto ve Slove [Bozim] mluvi se o spravedlnosti a soudu tam (tamtez vysvetlen jest vyklad slov Pane: Ale bud rec vase; Jiste, Mste nikoli, nikoli. Coz pak nad to vice jest, to od zleho jest, Mat. V: 37.), kde jest rec o nebi a o cirkvi; spravedlnosti oznacuje se nebeske dobro, a soudem duchovni dobro, kterezto dobro, jak vyse receno, svou podstatou jest pravdou; jako ku pr. v nasledujicich mistech: Pokoji nebude konce na stolici Davidove, a na kralovstvi jeho, az je i v rad uvede, a utvrdi v soudu a spravedlnosti, od tohoto casu az na veky, Iz. IX: 7; Davidem rozumi se zde Pan (u), jeho kralovstvim nebe, jakz to vysvita i z techto mist: Vzbudim Davidovi vystrelek spravedlivy, i kralovat bude kral a rozumne jednati; soud zajiste a spravedlnost na zemi konati bude, Jerem. XXIII: 5; Vyvysit se Jehova, nebo na vysosti prebyva, a naplnil Sion soudem a spravedlnosti, Iz. XXXIII: 5; Sionem rozumi se tez nebe a cirkev (x) Ja jsem Jehova, kteryz cinim soud i spravedlnost na zemi; nebo v tech vecech libost mam, Jerem. IX: 24; I zasnoubim te sobe na vecnost, zasnoubim te sobe v spravedlnosti a v soudu, Ozeas II: 19.; Jehovo, v nebesich jest tva spravedlnost jako hory bozi, soudove tvoji jako hlubokost nesmirna, zalm XXXVI: 6. 7; Dotazuji se mne na soudy spravedlnosti, blizci Bohu byti chteji, Iz. LVIII: 2. a na jinych mistech.

(u) Davidem v prorockych knihach rozumi se Pan, c. 1888.

9954.

(x) Sionem ve Slove [Bozim] rozumi se cirkev, zejmena pak nebeska cirkev, c. 2362. 9055.

(217)

V duchovnim kralovstvi Pane jsou nekolikere formy panovani; v te ktere spolecnosti neni takova, jako ve spolecnosti jine. Ruznost ta ridi se cinnosti, kterou spolecnost vyviji. Cinnosti jejich jsou pomerne k cinnostem vsech tech casti ve cloveku, s nimiz jsou souvztazne; a jest znamo, ze cinnosti ty jsou rozmanite. Nebot jina jest cinnost srdce, jina plic, jina jater, jina zlazy okruzni a sleziny, a jina kazdeho jednotliveho ustroje smyslu. Tak jako ukony techto castic v tele jsou ruzne, tak jsou ruzne ukony spolecnosti v Nejvetsim Cloveku, jimz jest nebe, nebot spolecnosti ty jsou s nimi souvztazne. O tom, ze existuje souvztaznost vsech casti nebe ke vsem castem cloveka, viz vyse oddil c. 87. az 102. Avsak vsecky formy panovani shoduji se spolu v tom, ze maji zretel k obecnemu dobru, jakozto ke konecnemu cili, a v nem spatruji i blaho kazdeho jednotlivce (y); to deje se proto, ponevadz vsichni v celem nebi jsou pod ochranou Pana, kteryz miluje kazdeho, a Svou bozskou laskou tak to zaridil, ze ze vseobecneho dobra kazdy jednotlivec nabyva vlastniho sveho dobra; kazdy take nabyva dobra v pomeru k tomu, jak miluje obecne dobro; nebot kdo miluje obecne dobro, miluje i vsechny vubec a kazdeho zvlaste; a jezto tato laska jest laskou Pane, proto Pan ho tez miluje a dobro se mu udili.

(y) Kazdy clovek a kazda spolecnost, a tudiz i vlast a cirkev a ve vseobecnem smyslu i kralovstvi Pane, jest bliznim, a prokazovat jim dobro z lasky k dobru podle jakosti jejich stavu, znaci milovati blizniho, a tudiz i jejich blaho, kterez jest blahem vseobecnym, o nez treba pecovati, jest bliznim, c. 6818 az 6824. 8123. I obcanske dobro, kterez jest cosi spravedliveho, jest bliznim, c. 2915, 4730. 8120. 8123. Ucinna laska k bliznimu vztahuje se tedy k celku i k jednotlivostem lidskeho zivota, a blizniho milovati znaci milovati dobro a ciniti dobro z lasky k dobru a ku pravde, jakoz i spravedlive si pocinat z lasky ke spravedlnosti, a to pri kazdem dile, c. 2417. 8121. 8124.

(218)

Z toho vysvita, jakymi jsou predstaveni: ze totiz jimi jsou ti, kdoz predci jine v lasce a moudrosti, a tudiz z lasky preji jiny m vse dobre, a svou moudrosti dovedou to tak zaridit, aby se to uskutecnilo. Ti, kdoz jsou taci, nevladnou a neporouceji, nybrz spravuji a slouzi; nebot jinym dobre ciniti z lasky k dobru jest tolik, jako slouziti, a pecovati, aby se tak delo, jest tolik jako spravovati. Oni tez nevydavaji se za vetsi, nez jsou ostatni, nybrz za mensi, nebot blaho spolecnosti a bliznich stavi v prvou radu, blaho sve vlastni do rady druhe; co vsak prve misto zaujima, jest vetsi, co druhe, mensi. Nicmene vsak dostava se jim cti a slavy; bydli uprostred spolecnosti, vyse nez ostatni, jakoz i v nadhernych palacich; prijimaji take tuto slavu a onu cest, avsak nikoliv vzhledem k sobe samotnym, nybrz z poslusnosti, nebot vsichni tam vedi, ze se jim teto cti a slavy od Pana dostava, a ze tudiz kazdy ma jich byti poslusen. To jest to, co rozumi se slovy Pane k ucedlnikum: A kdozkoli chtel by mezi vami byti velikym, budiz sluzebnik vas. A kdoz by koli mezi vami chtel byti predni, budiz vas sluzebnik. Mat. XX: 27. 28. Kdoz nejvetsi jest mezi vami, budiz jako nejmensi, a kdoz vudce jest, jako slouzici, Luk. XXII: 26.

(219)

Podobne panovani v mensim meritku jest i v kazdem dome: Jest tam pan domu a jsou tam sluhove; pan domu miluje sluzebniky, a sluzebnici miluji pana domu, a proto si navzajem z lasky slouzi; pan domu uci, jak ma se ziti a pravi, co ma se ciniti, sluhove poslouchaji a vykonavaji sluzby; byti uzitecnym jest prijemnosti zivota vsechnech jednotlivcu. Z toho vysvita, ze kralovstvi Pane jest kralovstvim uzitecneho konani.

(220)

V peklech jest rovnez panovani: Nebot kdyby nebylo zde panovani, nebyla by pekla udrzovana v poutech; panovani zde jest opakem panovani v nebesich, nebot jest vesmes vyronem sebelasky; kazdy chce zde panovati nad jinymi a je predcili; ty, kdoz nejsou jim nakloneni, nenavidi, msti se jim a zuri proti nim, nebot takovy jest zpusob sebelasky, procez za predstavene jsou jim dani ti, kteri jsou nejhorsi, jez pak oni ze strachu poslouchaji (z). O tom vsak pozdeji, az bude promluveno o peklech.

(z) Jsou dva druhy vladnuti: Jedno pochazejici z lasky k bliznimu, druhe, pochazejici ze sebelasky, c. 10.814. Z vladnuti, prysticiho se z lasky k bliznimu, vznika vse dobre a stastne, c. 10.160. 10.814. V nebi nechce nikdo ze sebelasky vladnouti, nybrz vsichni chti slouziti, coz jest tolik, jako vladnouti z lasky k bliznimu, a proto maji tak velikou moc, c. 5732. Z vladnuti, prysticiho ze sebelasky, vznika veskere zlo, c. 10.038. Kdyz sebelaska a laska ke svetu pocaly panovati, byli lide nuceni podrobiti se vladnuti, aby nabyli bezpecnosti, c. 7364. 10.160. 10.814.

(27)

O bohosluzbe v nebi.

(221)

Bohosluzba v nebi neni co do zevnejsku nepodobna bohosluzbe na Zemi, co do sve vniternosti vsak od ni se ruzni; maji tam rovnez nauku nabozenskou, kazani a chramy. Nauka v podstate vsude se SHODUJE, jenom ze ti, kdoz jsou ve vyssich nebesich, nabyvaji hlubsi moudrosti nezli ti, kdoz jsou v nizsich nebesich. Kazani jsou primerena k nauce; a tak, jako andele maji domy a palace (c. 183. az 190), tak maji i chramy, v nichz kazani se konaji. Ze takove veci jsou i v nebi, ma svou pricinu v tom, ze andele ustavicne jsou zdokonalovani v moudrosti a lasce; nebot prave tak, jako lide maji rozum a vuli, a rozum jest tak uzpusoben, ze muze neustale byti zdokonalovan, a podobne i vule; rozum zdokonaluje se pravdami, prislusejicimi rozumu, a vule dobrem, prislusejicim lasce (aa).

(aa) Rozum jest prijimatelem pravdy a vule prijimatelem dobra, c. 3623. 6125. 7503. 9300.9930. Jako vse vztahuje se ku pravde a dobru, tak vsecko v zivote cloveka vztahuje se k rozumu a vuli, c. 803. 10.122. Andele vecne stale se zdokonaluji, c. 4803. 6648.

(222)

Prava bohosluzba v nebi nespociva vsak v navstevovani chramu a ve vyslechnuti kazani, nybrz v zivote lasky k Bohu, ucinne lasky k bliznimu a viry podle nauky; kazani v chramech jsou pouze prostredkem k tomu, aby poucovaly o vecech zivota. Mluvil jsem o tom s andely a rekl, ze na svete se veri, ze bohosluzba spociva pouze v tom, chodi-li clovek do chramu, nasloucha-li kazanim, jde-li rocne trikrate nebo ctyrikrate k Veceri Pane, zucastnuje-li se i ostatnich bohosluzebnich ukonu podle radu cirkevniho, modli-li se a pri tom pobozne si pocina. Andele odpovedeli mi, ze toto jsou jen veci zevnejsi, kterych sice jest treba vykonavati, ze vsak nic neprospivaji, jestlize nepripojuje se k nim i vniternost, z niz veci ty maji vychazeti, a touto vniternosti jest zivot podle prikazani, jimz uci nauka.

(223)

Abych poznal, jakymi jsou jejich shromazdeni v chramech, bylo mi poprano nekolikrate tam vejiti a kazanim naslouchat. Kazatel stoji na povysenem miste smerem k vychodu, naproti nemu sedi ti, kdoz ostatni prevysuji svetlem moudrosti, po prave a leve jich strane sedi ti, kdoz jsou v mensim svetle; sedi v polokruhu kolem, takze vsichni hledi kazateli tvari v tvar a nikoho neni po obou stranach, kam zrak kazateluv nemuze dosahnouti. U brany, kteraz jest na vychodni strane chramu, po leve strane kazatelny, stoji ti, kdoz jsou uvadeni v nauku. Za kazatelem nesmi stati nikdo, stoji-li tam nekdo, kazatel ihned pocne se masti; totez se stava, jestlize nekdo ve shromazdeni jest jineho nazoru, procez takovemu jest oblicej svuj obratiti stranou. Kazani oplyvaji takovou moudrosti, ze nic na svete se jim nevyrovna; nebot obyvatele nebes jsou ve vnitrnim svetle. Chramy jevi se jako byly by z kamene v duchovnim kralovstvi, a jako ze dreva v kralovstvi nebeskem, a to proto, jezto kamen souvztazi s pravdou, v niz jsou ti, kdoz jsou v duchovnim kralovstvi, drevo souvztazi s dobrem, v nemz jsou obyvatele kralovstvi nebeskeho (bb); tez kostely v tomto kralovstvi nenazyvaji se chramy, nybrz domy Bozimi. V nebeskem kralovstvi jsou chramy bez nadhery, v duchovnim kralovstvi jsou vsak vice nebo mene nadherne.

(bb) Kamen znaci pravdu, c. 114. 643. 1298. 3720. 6426. 8609. 10.376. Drevo znaci dobro, c. 643. 3720. 8354. Proto lid v Nejstarsi Cirkvi, kteriz zili v nebeskem dobru, meli domy Bozi ze dreva, c. 3720.

(224)

Rozmlouval jsem take s jistym kazatelem o svatosti, v niz trvaji ti, kdoz naslouchaji kazanim ve chramech, a on rekl, ze poboznost, bohabojnost a svatost ma kazdy podle jakosti sveho vnitra, jez jest oblasti lasky a viry; nebot v nem naleza se samotna svatost, jiz jest Bozstvi Pane, a on pry nevi, co byla by zevnejsi svatost bez one svatosti; a kdyz o zevnejsi svatosti bez vnitrni svatosti premyslel, pravil, ze jest to cosi umele utvoreneho cili cosi pokryteckeho, co lzive dodava zevnejsi raz svatosti a vznecuje nekdy nepravy, ze sobectvi a lasky ke svetu pochodici ohen, kteryz za svatost se vydava.

(225)

Vsichni kazatele jsou z duchovniho kralovstvi Pane, a ani jediny z nebeskeho kralovstvi; jsou z duchovniho kralovstvi, jezto zde jsou v pravdach, z dobra pochazejicich, a vselike kazani sklada se z pravd. Ani jediny neni z nebeskeho kralovstvi, ponevadz vsichni zde trvaji v dobru lasky, jimz pravdy vidi a je vycituji, avsak nemluvi o nich (viz vyse c. 214); ackoliv andele, kteri jsou v nebeskem kralovstvi, pravdy vycituji a vidi, prece jen i tam konaji se kazani, jezto jimi vysvetluji se jim pravdy, ktere jiz znali, a oni zdokonaluji se mnoha jinymi, kterych drive neznali. Jakmile je slysi, ihned je uznavaji a tak je vycituji. Pravdy, kterez vycituji, take miluji a tim, ze podle nich ziji, privlastnuji je svemu zivotu; rikavaji, ze ZITI PODLE PRAVD JEST TOLIK, JAKO MILOVATI PANA (cc).

(cc) Pana a blizni milovati, znaci ziti podle prikazani Pane c. 10.143. 10153. 10.310. 10.578. 10.645. 10.648.

(226)

Vsichni kazatele ustanoveni jsou Panem a proto maji dar kazatelsky; krome nich neni nikomu dovoleno, ve chramech uciti. Zovou se kazateli, nikoliv vsak knezimi; knezimi proto ne, ponevadz knezstvim nebes jest nebeske kralovstvi; nebot knezstvi znaci dobro lasky k Panu, v nemz trvaji andele tohoto kralovstvi; kralovstvim nebes jest vsak duchovni kralovstvi, nebot; kralovstvi znaci pravdu z dobra, ve kterez trvaji andele tohoto kralovstvi; viz vyse c. 24. (dd).

(dd) Knezi predobrazovali Pana vzhledem k Bozskemu Dobru, kralove vzhledem k Bozske Pravde, c. 2015. 6148. Tudiz knez ve Slove [Bozim] znaci ty, kdoz jsou v dobru lasky ku Panu, knezstvi tedy toto dobro, c. 9806. 9809. Kral ve Slove [Bozim] znaci ty, kdoz jsou v Bozske Pravde, kralovstvi tedy pravdu z dobra pochazejici, c. 1672. 2015. 2069. 4575. 4581. 4966. 5044.

(227)

Nauky, podle nichz konaji se kazani, smeruji vesmes k ZIVOTU, jakozto konecnemu ucelu, ani jedina vsak k vire bez zivota. Nauka nejvnitrnejsiho nebe prevysuje moudrosti nauku stredniho nebe, a nauka stredniho nebe co do rozumnosti prevysuje nauku posledniho nebe; nebot nauky jsou primereny k chapavosti andelu v kazdem jednotlivem nebi. Podstatou vsech nauk jest poznani Bozskeho Clovecenstvi Pane.

(28)

O moci andelu.

(228)

To, ze andele maji moc, nemohou pochopiti ti, kdoz nevedi nic o duchovnim svete a o jeho vlivu ve svet prirodni; domnivaji se, ze andele nemohou miti nijake moci, ponevadz jsou duchovni prirozenosti a jsou tak cisti a jemni, ze zrak nemuze jich spatriti. Ti vsak, kdoz hloubeji vnikaji do pricin, smysleji jinak. Vedi, ze vsecka moc, kterou clovek ma, pochazi z jeho rozumu a vule, nebot bez nich nemohl by nejmensi castici sveho tela pohnouti. Rozum a vule jsou jeho duchovnim clovekem; tento duchovni clovek svym pokynem uvadi telo a jeho udy v pohyb, nebot co si mysli, to mluvi usta a jazyk, a co chce, to cini telo, ba skyta libovolne silu. Pan ovlada vuli a rozum lidi prostrednictvim andelu a duchu, a protoze ovlada vuli a rozum, ovlada i vsecky casti tela, jezto tyto od onech predeslych zavisi; ba, chce-li kdo veriti, clovek bez vlivu nebe nemuze uciniti jedineho kroku. Ze tomu tak jest, bylo mi na zaklade cetnych zkusenosti ukazano; bylo dovoleno andelum ovladat, jak jim libo, me kroky, me jednani; muj jazyk a rec, coz delo se vlivem v me chteni a mysleni; i nabyl jsem zkusenosti, ze nemohu nic sam ze sebe uciniti. Pote mi rekli, ze kazdy clovek jest takto ovladan, a ze mohl by o tom vedeti z nauky cirkevni a ze Slova [Boziho], ant se modli, by Buh seslal sve andely, by ho vedli, jeho kroky ridili, jej poucovali a vnukali mu, co ma myslili a mluviti, a tak dale, ackoliv on sam, kdyz mysli nikoliv podle nauky, mluvi a veri jinak. Toto povedel jsem proto, aby kazdy vedel, jakou moc u cloveka maji andele.

(229)

V duchovnim svete jest vsak moc andelu tak velika, ze to, co chtel bych zde povedeti a co jsem v tom ohledu videl, prevysuje veskeru verohodnost. Jestlize jest tam neco, co ma byti odstraneno, jezto protivi se bozskemu radu a klade odpor, tu byva to silou jejich vule a pohledu porazeno .a zniceno. Tak videl jsem, jak hory, ktere byly zlymi obsazeny, byly rozvraceny a odstraneny, a nekdy rozmeteny od konce ke konci, jakz tomu byva pri zemetreseni; videl jsem taz skalni steny, jez byly uprostred az dolu rozstipeny a zli, kteri byli na nich, byli pohlceni; spatril jsem tez, jak nekolik set tisic zlych duchu bylo andely rozptyleno a do pekla uvrzeno; nic proti andelum nezmuze ani mnozstvi, ani umeni, ani zchytralost a srocovani; oni vidi vse a okamzite to porazi; vice o tom vsak viz ve zprave o ztroskotanem Babylone. Takovou moc maji andele v duchovnim svete. Ze andele, kdyz jim to byva dopusteno, maji takovou moc i ve svete prirodnim, vysvita ze Slova [Boziho], ze totiz ku pr. cela vojska uplne porazili, mor privodili, jimz sedmdesat tisic lidi zahynulo; o takovem andelu takto se cte: A kdyz vztahl andel ruku svou na Jeruzalem, aby hubil jej, litoval Jehova toho zleho a rekl andelu, kteryz hubil lid: Dostit jest, vztahni ruku svou zpet ! a David uzrel andela, an bije lid. 2. Sam. XXIV: 15. 16. 17.; a podobne i na jinych mistech. Ponevadz andele maji takovou moc, zovou se mocemi; a u Davida se pravi: Dobrorecte Jehovovi andele jeho, kteriz jste mocni v sile, zalm Clll: 20.

(230)

Jest vsak treba vedeti, ze andele naprosto nemaji nijake moci sami ze sebe, nybrz ze veskere moci dostava se jim od Pana, a ze jsou tou merou mocemi, jak to uznavaji; kdo mezi nimi by si myslil, ze ma moc sam ze sebe, ihned stava se tak bezmocnym, ze ani jedinemu zlemu duchu nemuze postaviti se na odpor; tok pricina, proc andele nepripisuji sobe naprosto nijake zasluhy, a ze odmitaji veskeru chvalu a slavu za jakykoliv cin, vse pripisujice Panu.

(231)

Jest to Bozska Pravda, od Pana vychazejici, kteraz ma veskeru moc na nebesich; nebot Pan v nebi jest Bozska Pravda, spojena s Bozskym Dobrem (viz c. 126. az 140.); jakou merou andele jsou schopni ji prijimati, takovou merou jsou mocemi (ee). Kazdy jest take svou pravdou a svym dobrem, ponevadz kazdy jest takovy, jaky jest jeho rozum a vule, a rozum nalezi ku pravde, jezto cela jeho podstata jest z pravd, vule vsak nalezi k dobru, jezto cela jeji podstata jest z dobra; nebot cemukoliv nekdo rozumi, to nazyva pravdou, a cokoliv chce, to zove dobrem; z toho plyne, ze kazdy jest svou pravdou a svym dobrem (ff). Jakou merou tedy andel jest pravdou podle Pravdy Bozske, a dobrem podle Bozskeho Dobra, takovou merou jest moci, protoze takovou merou Pan jest u neho; a ponevadz nikdo neni ve zcela stejnem nebo v tomtez dobru a v teze pravde jako jini, (nebot v nebi tak jako na Zemi jest ustavicna rozmanitost, c. 20.), proto nizadny andel nema teze moci, jako ma ji jiny. Nejvetsi moc maji ti, kteri v Nejvetsim Cloveku cili v nebi, tvori rame, a to proto, ponevadz ti, kteri v nem jsou, jsou vice v pravdach, nezli ostatni, a v jejich pravdy vplyva dobro z celeho nebe; i moc celeho cloveka prechazi v jeho rame, a cele teto jim projevuje svoje sily; tot jest pricina, ze ve Slove [Bozim] rameny a rukama oznacovana jest moc (gg). Vzhledem k tomu objevuje se nekdy v nebi obnazene rame, kterez ma takovou moc, ze vse, co by se mu postavilo v cestu, mohlo by rozdrtit, byl to byl i skalni balvan na Zemi; jedenkrate priblizilo se i ke mne a ja pocitil, ze mohlo by rozmelnit vsecky moje kosti.

(ee) Andele sluji moci a take jsou mocemi prijimanim Bozske Pravdy od Pana, c. 9639. Andele jsou prijimateli Bozske Pravdy od Pana, a byvaji proto ve Slove [Bozim] tu a tam nazyvani bohove, c. 4295. 4402. 8192. 8301. 9398.

(ff) Clovek i andel jest vlastnim svym dobrem a vlastni svou pravdou, a tudiz vlastni svou laskou a vlastni svou verou, c. 10.298. 10.367. Jest vlastnim svym rozumem a vlastni svou vuli;

nebot vse, co nalezi k zivotu, odtud pochazi; zivot dobra prislusi vuli, a zivot pravdy prislusi rozumu, c. 10.076. 10177. 10.264. 10.284.

(gg) O souvztaznosti rukou, pazi a ramen s Nejvetsim Clovekem cili nebem, c. 4931. az 4937. Pazemi a rukama oznacuje se ve Slove [Bozim] moc, c. 878. 3091. 4931. 4932. 6947. 10.017.

(232)

O tom, ze Bozska Pravda od Pana vychazejici ma vselikou moc, a ze andele maji jen tolik moci, kolik mohou v sebe prijmouti Bozske Pravdy, viz vyse v c. 137. Andele jsou vsak jen do te miry prijimajicimi schranami Bozske Pravdy, do jake jsou prijimajicimi schranami Bozskeho Dobra; nebot pravdy maji veskeru moc z dobra, a bez dobra nemaji nijake moci; ze spojeni obou vznika moc. Prave tak jest tomu i s verou a laskou, nebot jest jednostejno, pravi-li se pravda ci vira, jezto celou podstatou viry jest pravda; rovnez tak jest jednostejno, pravi-li se dobro ci laska, jezto vse, co lasce prislusi, jest dobrem (hh). Jak velikou moc maji andele skrze pravdy z dobra, jest zjevno i z toho, ze zly duch pouhym pohledem andela upada ve mdloby a prestava miti podobu cloveka, a to na tak dlouho, dokud andel oci svych neobrati jinam. Pricinou, proc pohledem oka andelu deji se takove veci, jest to, ze zreni andelu pochazi ze svetla nebeskeho, a svetlo nebe jest Bozska Pravda (viz vyse c. 126. az 132.); oci rovnez souvztazi s pravdami z dobra (ii).

(hh) Vsecka moc na nebesich dostava se pravde z dobra, cili vire z lasky, c. 3091. 3563. 6413. 8304. 9643. 10.019. 10.182. Veskera moc jest od Pana, ponevadz od Neho jest vselika pravda, jez nalezi k vire a dobro, jez nalezi k lasce, c. 9327. 9410. Tato moc naznacena jest klici, kterez Petrovi byly odevzdany, c. 6344. Od Pana vychazejici Bozska Pravda ma veskeru moc, c. 6948. 8200. Tato moc Pane vyrozumiva se sedenim na pravici Jehovy, c. 3387. 4592. 4933. 7518. 7673. 8281. 9133. Pravice jest moc, c. 10.019.

(ii) Oci souvztazi s pravdami z dobra, c. 4403. ai 4421. 4523 az 4534. 6923.

(233)

Jezto vsecka moc pravd jest z dobra, proto nepravda ze zla nema nijake moci (kk). Vsichni v pekle trvaji v nepravde ze zla, a tudiz nemaji nijake moci proti pravde a dobru; jakou vsak moc maji sami mezi sebou, a jakou moc meli zli duchove, prve nez byli do pekla svrzeni, o tom bude pozdeji promluveno.

(kk) Nepravda ze zla pochazejici nema nijake moci, ponevadz vsechnu moc ma pravda z dobra pochazejici, c. 6784. 10.481.

(29)

O reci andelu.

(234)

Andele rozmlouvaji spolu prave tak, jako lide na svete, a to o rozmanitych vecech, jako napr. o domacich potrebach, o predmetech obcanskeho zivota, o vecech moralniho zivota a o predmetech duchovniho zivota, a neni v tom nijakeho jineho rozdilu, nezli toho, ze andele hovori spolu rozumneji nez lide, jezto hloubeji pri tom mysli. Bylo mi casto poprano s nimi se stykati a s nimi mluviti, jako pritel s pritelem, a nekdy i jako neznamy s neznamym kdyz mluviva, a ponevadz jsem pri tom byl v tomtez stavu jako oni, nemyslil jsem jinak, nezli ze mluvim s lidmi

na Zemi.

(235)

Rec andelu jest prave tak ve slova rozdelena, jako rec lidska; rovnez tak zvucne se vyslovuje a zvucne vnika ve sluch, nebot i oni maji usta, jazyk a usi. Rovnez tak maji atmosferu, v niz zvuk jejich reci se clankuje, jest to vsak atmosfera duchovni, kteraz jest primerena andelum, kteri jsou duchovni; rovnez take ve sve atmosfere dychaji, a dychanim vydavaji slova, tak jako lide ve sve atmosfere (ll).

(ll) V nebesich jest dychani, avsak vnitrni, c. 3884. 3885. ze zkusenosti, c. 3884. 3835. 3891. 3893. Vdechovani tam jest nestejne a meni se podle stavu [andelu], c. 1119. 3886. 3887. 3889. 3892. 3893. Zli naprosto nemohou v nebi dychat a kdyz tam prichazeji, dusi se, c. 3893.

(236)

Vsichni v celem nebi maji jen JEDINOU REC; vsichni navzajem si rozumeji, byt i byli z kterekoliv spolecnosti, bud ze sousedni, bud ze vzdalene. Zde nikdo reci se neuci, nybrz jest KAZDEMU VSTIPENA; vyplyva bezprostredne z jejich citeni a z jejich mysleni; prizvuk reci souvztazi s jejich citem a rozdelovani tonu, tvorici slova, souvztazi s predstavami, majicimi svuj puvod v citeni, a jezto rec s nimi souvztazi, jest tudiz i ona duchovni, nebot jest znejicim citem a mluvenym myslenim. Kdo tomu venuje pozornost, mohl by vedeti, ze kazda myslenka pochazi z citu, ktery nalezi k lasce, a ze predstavy myslenkove jsou ruznymi formami, v nez povsechny cit se rozdelil; nebol neni naprosto myslenky a predstavy bez citu; z neho pochazi jejich duse a jejich zivot. Z te priciny andele jiz na pouhe mluve poznavaji, jaky kdo jest; podle prizvuku poznavaji, jakeho druhu jest jeho citeni, a na rozcleneni zvuku, cili na slovech poznavaji, jakeho druhu jest jeho smysleni; moudrejsi andele poznavaji z jedine promluvene vety, jake jest panujici citeni, nebot k tomuto zejmena obraceji svou pozornost. Jest znamo, ze kazdy ma ruzne city: Jiny v radosti, jiny v bolesti, jiny za laskavosti a milosrdenstvi, jiny za uprimnosti a pravdivosti, jiny za lasky a dobrocinnosti, jiny za rozhorleni a hnevu, jiny za pretvarovani a podvadeni, jiny pri bazeni po cti a slave, a tak dale, avsak panujici naklonnost cili laska skryva se v nich vsechnech; proto moudrejsi andele, ponevadz tuto lasku dovedou postrehnouti, poznavaji jiz podle reci cely stav toho, s nimz rozmlouvaji. Ze jest tomu tak, presvedcil jsem se ze mnoha zkusenosti. Slysel jsem, jak andele odhalili zivot druheho ihned, sotva ze ho slyseli mluviti; rekli mi take, ze POZNAVAJI CELY OBSAH ZIVOTA JINE OSOBNOSTI Z NEKOLIKA JEJICH PREDSTAV, ponevadz na nich poznavaji, jaka jest jeji panujici laska, v niz vsecko podle poradku jest ulozeno; sdelili mi tez, ze kniha zivota cloveka neni nic jineho.

(237)

Andelska rec nema nic spolecneho s lidskymi recmi, krome nekolika slov, jez vyznivaji z jisteho citu; nikoliv vsak se slovy samotnymi, nybrz s jejich prizvukem, o cemz povime neco v dalsi casti. To, ze andelska rec nema nic spolecneho s reci lidskou, ukazuje se v tom, ze andelu neni mozno vysloviti ani jedineho slova lidske reci; pokouseli se o to, ale nedovedli toho, nebot nemohli nic jineho vysloviti nezli to, co uplne souhlasilo s citenim; co nesouhlasi, to prici se samotnemu jejich zivotu, nebot zivot prislusi jejich citeni a z toho pochazi jejich rec. Bylo mi receno, ze PRVA REC LIDI NA NASI ZEMI SHODOVALA SE S RECI ANDELU, ponevadz MELI JI LIDE S NEBE, a take hebrejska rec v necem se s ni srovnava.

(238)

Jezto rec andelu odpovida jejich citeni, kterez pochazi z lasky, a laska nebes jest laskou ku Panu a laskou k bliznimu (viz vyse c. 13. az 19.), lze z toho souditi, jak krasna a prijemna jest jejich rec; a skutecne ona lahodi nejen sluchu, nybrz i vniternosti mysli tech, kdoz ji slysi. Byl jisty duch zatvrzeleho srdce, s nimz rozmlouval jisty andel; duch byl jeho reci konecne tak dojat, ze proleval slzy a pravil, ze nemohl odolat, protoze byla to mluvici laska; dodal, ze drive nikdy neplakal.

(239)

Rovnez tak rec andelu jest PLNA MOUDROSTI, jezto vychazi z jejich vnitrniho mysleni, a jejich vnitrni mysleni jest MOUDROSTI, tak jako jejich vnitrni citeni jest LASKOU; jejich laska a moudrost v reci se spojuji, a tudiz rec jejich jest tak plna moudrosti, ze jednim slovem mohou vyjadrit to, co clovek nemohl by rici tisicem slov; a rovnez i predstavy jejich mysleni vystihuji to, co clovek nemuze pochopiti, a tim mene vyjadrit. Proto to, co videno a o cem slychano bylo v nebi, zove se nevyslovitelnym, jakoz i takovym, co ucho nikdy neslyselo a oko nikdy nevidelo. Ze jest tomu tak, bylo mi poprano zvedeti vlastni svou zkusenosti; byl jsem nekdy uveden ve stav, v nemz jsou andele, a v tomto stavu jsem rozmlouval s nimi a vsemu rozumel; kdyz vsak vratil jsem se do sveho drivejsiho stavu, a tudiz do prirodniho, cloveku vlastniho mysleni, a chtel jsem si opetne pripamatovati to, co jsem slysel, nedovedl jsem toho; nebot byly to tisicere veci, kterez nespadaji v obor predstav prirodniho mysleni, a nemohou tedy byti vyjadreny jinak, nezli menenim se barev nebeskeho svetla, a tudiz naprosto ne lidskymi slovy. Predstavy andelu, z nichz jejich slova se prysti, jsou skutecne take obmenami svetla nebeskeho, a citeni, z nehoz pochazi prizvuk slov, jest obmenou teploty nebeske, nebot svetlem nebes jest Bozska Pravda cili moudrost, a teplem nebes jest Bozske Dobro cili laska (viz vyse c. 126. az 140.), a andele maji z bozske lasky citeni, a z bozske moudrosti mysleni (mm).

(mm) Predstavy andelu, podle nichz oni mluvi, vznikaji podivuhodnym menenim se barev nebeskeho svetla, c. 1646. 3343. 3993.

(240)

Ponevadz rec andelu vznika bezprostredne z jejich citeni (nebot jak vyse v c. 236. bylo receno, predstavy jsou rozmanitymi formami, v nez vseobecne citeni jest rozdeleno), mohou andele JEDINOU MINUTOU vyjadriti to, co nemohl by clovek vyjadriti za pul hodiny, a nekolika slovy mohou znazorniti to, co napsano jest na mnoha listech; i o tom jsem se presvedcil hojnymi zkusenostmi (nn). Predstavy andelu a slova jejich reci tvori prave tak celek, jako pusobici pricina a ucinek; nebot ve slovech jevi se v ucinku to, co v predstavach jest ve sve pricine; tok jest pricina, ze slovo tak mnoho v sobe uzavira. Rovnez i jednotlive predmety mysleni, a tudiz i jednotlive predmety reci andelu, kdyz jsou ucineny viditelny, jevi se jako ridke vlneni, anebo jako kolem proudici atmosfera, v niz jsou nescetne veci ve svem poradku ulozeny, coz pochazi z jejich moudrosti, a vnika do mysleni jineho andela a na ne pusobi. Myslenkove predstavy kazdeho jednotlivce, budiz to andel nebo clovek, stavaji se ve svetle nebeskem viditelny, zlibi-li se to Panu (oo).

(nn) Andele mohou svou reci v okamziku vyjadrit vice, nezli clovek svou reci za pul hodiny, a mohou vyjadrit i takove veci, pro nez lidska rec nema slov, c. 1641. 1642. 1643. 1645. 4609. 7089.

(oo) V jedine myslenkove predstave jsou nescetne veci, c. 1008. 1869. 4946. 6613. 6614. 6615. 6617. 6618. Myslenkove predstavy lidi odhaluji se ve druhem zivote a stavaji se po uplynuti zivota viditelne tak, jakymi jsou, c. 1869. 3310. 5510. Jakymi se objevuji, c. 6201. 8885. Predstavy andelu nejvnitrnejsiho nebe jevi se jako plamenne svetlo, c. 6615. Predstavy andelu posledniho nebe jevi se jako ridka, beloleskla oblaka, c. 6614. Objevila se predstava jisteho andela, z niz vychazelo vyzarovani smerem k Panu, c. 6620. Predstavy siri se daleko na okolni andelske spolecnosti, c. 6598 az 6613.

(241)

Andele, kteri jsou z nebeskeho kralovstvi Pane, mluvi prave tak, jako andele, kteri jsou z duchovniho kralovstvi Pane; avsak nebesti andele mluvi z vnitrnejsiho mysleni nezli duchovni andele; a ponevadz andele nebesti trvaji v dobru lasky ku Panu, tedy mluvi z moudrosti; avsak duchovni andele, ponevadz trvaji v dobru ucinne lasky k bliznimu, kteraz svou podstatou jest pravdou (c. 215.), mluvi z rozumnosti. Nebot z dobra pochazi moudrost a z pravdy rozumnost; proto jest rec nebeskych andelu jako lahodne plynouci proud, mekka a temer nepretrzite pokracujici [contmua], kdezto naopak rec andelu duchovnich jest ponekud traslava [vibratoria] a preryvana [discreta]. Rovnez tak v reci nebeskych andelu ozyva se mnoho samohlasek A a O, v reci duchovnich andelu mnoho samohlasek E a I; nebot samohlasky davaji zvuk, a ve zvuku jest cit; nebot jak vyse (c. 236.) bylo receno, zvuk reci andelu jest souvztazny s citenim, a rozcleneni zvuku, tedy slova, jsou souvztazna s predstavami, vznikajicimi z citeni. Ponevadz samohlasky nenalezi k reci, nybrz slouzi k POVZNESENI jejich slov pomoci zvuku do rozmaniteho citeni, a to podle stavu kazdeho jednotlivce, proto samohlasky v hebrejske reci nejsou naznacovany, a byvaji tez vyslovovany rozmanite; podle toho poznavaji andele jakost cloveka, pokud se tyce jeho naklonnosti a lasky; rec nebeskych andelu rovnez nema nijakych ostrych souhlasek, a dve souhlasky zridka kdy se stretnou, leda kdyz vyskytne se slovo, jez pocina samohlaskou. Tot pricina, proc ve Slove (Bozim) tak casto sluvko a mezi slova byva kladeno, coz zajiste jest znamo kazdemu, kdo Slovo [Bozi] cte v reci hebrejske, kdez toto sluvko jest mekke a po obou stranach ma samohlaskovy zvuk. Rovnez tak v hebrejskem Slove [Bozim] lze na jednotlivych slovech do jiste miry poznati, zda nalezi ke tride nebeske, anebo ke tride duchovni, a tudiz zda uzaviraji v sobe dobro nebo pravdu. Ta slova, jez uzaviraji v sobe dobro, chovaji v sobe mnoho U a O, a do jiste miry i A; avsak ta slova, kteraz uzaviraji v sobe pravdu, maji hlavne E a I. Ponevadz tony vyborne vyjadruji city, tu i v lidske reci, kdyz jedna se o neco velikeho, jako O nebe a Boha, tesi se oblibe slova, v nichz se vyskytuje U a O; i hudebni tony povznaseji se k temto hlaskam, jestlize neco podobneho ma byti vyjadreno; jinak tomu jest, kdyz bezi o predmety mensiho vyznamu; z toho plyne, ze HUDEBNI UMENI DOVEDE VYJADRITI ROZMANITE DRUHY CITU.

(242)

V andelske reci jest jisty souzvuk, kteryz nelze popsati (pp); tento souzvuk pochazi z toho, ze myslenky a city, z nichz vznika rec, rozlevaji se a siri podle formy nebeske, a forma nebe jest to, podle cehoz vsichni nebestane jsou sdruzeni, a podle cehoz deje se veskere sdelovani. O tom, ze andele jsou sdruzeni podle formy nebe, a ze jejich myslenky a citeni podle teto formy se siri, viz vyse c. 200. az 212.

(pp) Vandelske reci jest harmonicky souzvuk, c. 1648, 1649. 7191.

(243)

Podobna mluva, jakaz jest v kralovstvi duchovnim, jest vstipena kazdemu cloveku, ale jen vnitrnejsi oblasti jeho mysli; ponevadz vsak u lidi nespada tak jako u andelu v jedno se slovy, analogickymi k citum, clovek nevi, ze rec takovou ma; zde vsak jest pricina, proc clovek, jakmile octne se ve druhem zivote, ihned ma jednu a tutez rec jako tamni duchove a andele, a dovede ji mluviti, ac nikdo reci te ho neucil (qq). O tom vsak nize vice bude povedeno.

(qq) Duchovni cili andelska rec jest u cloveka, ackoliv toho nevi, c. 4104. Predstavy vnitrniho cloveka jsou duchovni, clovek vsak, dokud zije na svete, pojima je prirodne, jezto prirodne mysli, c. 10.236. 10.240. 10550. Clovek po smrti vchazi do svych vnitrnich predstav, c. 3226.

3342. 3343. 10.568. 10.604. Ty pak tvori jeho rec, c. 2470. 2478. 2479.

(244)

Jak vyse bylo receno, vsichni v nebi maji sice jednu a tutez rec, ale ruznost jevi se v tom, ze zpusob mluvy tech, kdoz jsou moudrejsi, jest vnitrnejsiho razu a bohatsi na citovou rozmanitost a predstavy; zpusob mluvy mene moudrych jest vice vnejsiho razu a nema one bohatosti; a zpusob mluvy sprostnych jest jeste vice zevnejsiho razu, a tudiz sestava ze slov, z nichz smysl musi teprve byti cerpan, jako se to deje u lidi, kdyz spolu rozmlouvaji. Existuje take rec prostrednictvim obliceje, kteraz prechazi ve zvuky, jez jsou prizpusobovany predstavami; rovnez take jest rec, v niz nebeska predobrazeni smisena jsou s predstavami, a kteraz z predstav jevi se zraku; dale jest i rec prostrednictvim posunku, kterez souvztazi s city a znaci podobne veci, jako slova andelu; jest take rec prostrednictvim spolecneho citeni a prostrednictvim spolecneho smysleni; jest take rec hrmici a krome toho jeste jine.

(245)

Rec zlych a pekelnych duchu jest podobne prirodni, ponevadz pochazi z naklonnosti, avsak z naklonnosti zlych a tudiz z necistych predstav, kterez andele maji v naproste osklivosti. Zpusob mluvy pekla jest opakem zpusobu mluvy nebeske, a proto zli nemohou snesti reci andelske a andele nemohou snesti reci pekelne; pekelna rec jest andelum jako osklivy zapach, obtezujici nos. Rec pokrytcu, kteri dovedou se pretvaret za andela svetla, jest sice co do slov podobna reci andelu, avsak co do citeni a tudiz i co do predstav jest ji uplne opacna; procez jejich rec, je-li chapana tak, jakou jest uvnitr,a tak chapaji ji moudri andele, zni jako skripeni zubu a vzbuzuje hruzu.

(pokracovani)

Clanky