Jsou osobnosti lidských dejin, které se tesí trvalému zájmu verejnosti, prestoze jejich prínos rozvoji lidstva je prinejmensím sporný, a jsou i tací, kterí stojí zcela mimo cetrum zájmu laiku i oborníku, a prece jejich odkaz vnásí svetlo a inspiraci do mnoha taju lidské existence. K tem druhým nepochybne patrí Emanuel Swedenborg, který u nás není prílis známý, ale jehoz celozivotní touha po setkání s Bohem, ze které pramenilo jeho hledání lidské duse, mystické zázitky a teologické dílo, patrí zcela nepochybne k nejcennejsím a nejzajímavejsím duchovním odkazum krestanství. V tomto clánku, který muze být pouhým nástinem jeho zivota a díla, protoze více si u tak kosaté osobnosti nemuzeme dovolit, vás strucne seznámíme s jeho vedeckou prací, ponekud podrobneji pak s obdobím, kdy mu byl postupne zprístupnován duchovní svet a krátce vás provedeme jeho teologickými knihami.

E. Swedenborg se narodil 29.ledna 1688 ve Stocholmu v rodine Jespera Swedberga a Sáry Béhmové jako jejich tretí díte. Jeho matka pocházela z bohaté rodiny majitele dolu a mela radu významných príbuzných v oboru dulního prumyslu. Emanueluv otec byl profesorem teologie na universite v Uppsale a dekanem v tamní katedrále. Pozdeji se stal biskupem ve Skare, a to znamenalo povýsení jeho rodiny do slechtického stavu královnou Ulrikou Eleonorou. Jedním z dusledku tohoto vyznamenání byla zmena rodinného jména ze Swedberg na Swedenborg a druhým pak, ze od roku 1719 az témer do konce svého zivota byl E.Swedenborg clenem svédského parlamentu. Biskup také slouzil jako kaplan královské rodiny, a mel tak volný vstup do nejvyssích spolecenských a politických kruhu Svédska. Emanuel vstupuje ve svých jedenácti letech na univerzitu v Uppsale, kde studuje filosofii, právo, matematiku a jazyky, vcetne hebrejstiny a rectiny.

Po skoncení universitních studií hodne cestuje. Za svuj zivot podniká celkem 11 dlouhých cest za hranice Svédska (na jedné z nich navstevuje i Prahu) a venuje se dalsímu studiu, které zahrnuje kosmologii, anatomii, fyziologii, politiku, ekonomii, metalurgii, mineralogii, dulní inzenýrství a chemii. Behem své vedecké kariéry vydavá radu rozsáhlých prací k nejruznejsím vedeckým i technickým otázkám. Muzeme ríci, ze se naprosto nenasytne vrhal do dalsích a dalsích vedních oboru, takze nakonec se bezpecne orientoval ve vsech oborech tehdejsí vedy, coz tehdy jeste bylo mozné. Nejvíce ho vsak pritahují dva okruhy otázek: kosmologie a prirozenost lidské duse. Své kosmologické predstavy, které byly potvrzeny az moderními výzkumy na poli atomové fyziky, rozvádí v trísvazkové práci s názvem Filosofické a mineralogické práce, své hledání lidské duse pak v práci Ekonomie zivocisné ríse. Jeho biologické studie nervového systému a mozku jsou uznávány jako první správné pochopení funkce mozkové kury a dý-chacích pohybu mozkové tkáne. Dnesní vedci uznávají, ze Swedenborgovy objevy otevrely cestu k základum nervové a smyslové psychologie. Je také cenen za pochopení funkce a dulezitosti zláz s vni-trní sekrecí, zvláste pak hypofýzy.

V roce 1716, jeste dríve nez období cestování a studia skoncilo, zacal Swedenborg dlouhou kariéru ve sluzbe spolecnosti. Král Karel XII. jmenoval talentovaného osmadvacetiletého vedce do úradu mimorádného poradce Královského kolegia dolu. Toto postavení, i kdyz cástecne cestné, predstavovalo ruzné druhy povinností spojených s inspekcí a rozvojem dolování, jednoho z nejdulezitejsích svédských prumyslových odvetví. Po tricet jedna let Swedenborg také slouzil jako placený clen Bánské rady, která se pravidelne scházela a rozhodovala o vsech zálezitostech týkajících se dulního prumyslu. Svou cinnost v Bánské rade ukoncil az roku 1747, kdy rezignoval, aby se mohl plne venovat dulezitejsí práci, o které veril, ze je k ní povolán. Nemuzeme pominout ani jeho dalsí aktivity. Král byl rovnez zaujat Swedenborgovou editorskou prací pro vedecký casopis Daedalus, první periodikum, které se ve Svédsku zabývalo prírodními vedami, a pozádal ho, aby pracoval jako jeho inzenýrský poradce. V královských sluzbách Swedenborg zastával místo stavebního dozorce na nekolika dulezitých verejných stavbách. Byl poveren zpracováním projektu a provedením staveb nového typu suchého doku, plavebních kanálu, stroju pro zpracování zdroju soli a systému pro prepravu velkých válecných lodí po sousi. Mimo to prokázal svuj tvorivý talent nakreslením proveditelných skic budoucích stroju, vcetne letadla, ponorky, parního stroje, vzduchové pusky a stálozárných kamen.

Na vrcholu své vedecké kariéry, slávy uznání vedeckého sveta je vsak Pánem povolán do nové sluzby, jez znamená konec této cinnosti a otevírá pred ním zcela nové zamerení jeho zivota, které jeho zvídavému duchu konecne poskytne nekonecný prostor k bádání. Tato druhá cást jeho zivota, pro nás mnohem zajímavejsí, zacíná v jeho 55 letech v roce 1743, kdy je mu postupne, avsak velmi rychle otvírán a zprístupnován duchovní svet. Behem dvou let dosáhne tento kontakt takové síly, ze je schopen za plného vedomí pobývat v obou svetech soucasne. Pocátek tohoto procesu sám zachytil ve svém cestovním deníku, který si vedl, jak bylo jeho zvykem, na své ceste do Evropy. Tento cestovní deník se vsak náhle mení v deník jeho snu, který nám tak umoznuje sledovat jeho rychlý vývoj ve zcela nové oblasti. Nahlédneme tedy do jeho záznamu.

Pro spatné povetrnostní podmínky prijel do Stralsundu az 5.srpna, kde se venoval svým zálezitostem a pak pokracoval v ceste do dalsích mest. 20.srpna se vydává na cestu z Gröningenu. Píse:

Zde, uprostred vety, jeho cestovní deník koncí. Nevíme, zdali pokracování bylo vytrzeno nebo zdali je vubec nikdy nenapsal. At tak ci tak, deník nadále zachycuje zcela jiné zázitky. Pokracuje:

Zde je treba ríci, ze Swedenborg si uz v mládí vyvinul svuj vlastní prístup k intenzivnímu soustredení a meditaci, jez hranicily s transem. Bylo to spojeno s modlitbou, ale také se soutredením se na urcitý problém a eliminování vseho ostatního. Cítil, ze behem techto meditací se jeho dýchání velice zpomalilo a snad i zastavilo. Jednalo se tedy o jeho vlastní pranayanu, jógínské dechové cvicení, o kterém vsak pochopitelne nemel ani potuchy. Cteme dále:

Tímto zpusobem, více ci méne pravidelným strídáním pozitivních a negativních snu, jeho snení nejakou dobu pokracuje. Setkává se v nich s jiz zemrelými lidmi, napríklad se svým otcem, a tato setkání pozdeji interpretuje jako své první kontakty s duchy a andely. Jeho sny se vsak rychle procistují, prevazují sny pozitivní a také brzy prestávají být vylucne zálezitostí spánku a stavu, jez mu predcházejí a následují, ale priblizují se jeho vedomému stavu. Nalezneme zde také celou radu snu, které predpovídají jeho budoucí teologickou práci a jeho vstup do nebe a pekla, coz mu bylo umozneno o nekolik let pozdeji, kdy mohl zcela svobodne prozkoumávat jak nebe, tak peklo a hovorit s duchy a andely naprosto stejne jako s lidmi v hmotném svete.

Jeho vizionárské schopnosti potvrzuje rada událostí druhé cásti jeho zivota, zaznamenaných jeho uzaslými soucasníky. Jde o situace, které Swedenborg podrobne popisuje, ackoli je od dejiste vzdálen stovky kilometru. Takto napríklad popsal pozár ve Stockholmu nebo násilnou smrt Petra III. v Rusku. K jinému druhu patrí jeho schopnost konzultovat s duchy a andely a získat od nich potrebné informace. Této schopnosti pouzil napríklad k pomoci vdove, které její nedávno zesnulý manzel krátce pred svou smrtí koupil drahocenný sperk. Stvrzenku o zaplacení peclive ulozil, ale manzelce nerekl kam. Po jeho smrti se klenotník opet domáhal zaplacení sperku a vdova, která si byla jista, ze manzel úcet zaplatil, se obrátila na Swedenborga s prosbou, aby se ho v duchovním svete zeptal, kam stvrzenku ulozil. Swedenborg tak ucinil a po nekolika dnech se manzel sám zjevil své zene ve snu a rekl jí o tajné zásuvce svého psacího stolu, kde potom také strzenku nasla.

Toto období postupného zprístupnování duchovního sveta potom kulminuje sérií snu, jez predpovídají jeho vstoupení do nebe. 29. 30. zárí 1744 se mu zdá:

Tato predpoved jeho brzkého pobývání soucasne ve hmotném i duchovním svete se mela brzy splnit. Po tomto snu následovaly ruzné drobné zázitky, které pronikaly do jeho vedomí v bdelém stavu. Napríklad slysel duchy komentovat urcité události a diskutovat o nich. Celé toto prípravné období vyvrcholilo následující vizí, kterou Swedenborg kupodivu sám nezapsal, ale o které se casto zminoval svým prátelum. Pro nás ji zachytil Darl Robsahm az o 37 let pozdeji, takze v popisu mohou být nekteré nepresnosti. Udála se v Londýne v polovine dubna 1745.

Po tomto zázitku opustil Swedenborg vsechnu dalsí vedeckou práci a venoval se intenzivnímu studiu rectiny a hebrejstiny, aby tak mohl císt Bibli v puvodních jazycích. Za ctyri roky potom zacalo vycházet tiskem jeho první a zároven nejrozsáhlejsí teologické dílo Nebeská tajemství. Utrpení tohoto úvodního období zacalo prináset ovoce.

Dríve nez se podíváme na jednotlivé knihy Swedenborgova teologického období a rekneme si neco o jeho teologickém systému, musíme zduraznit, ze výse uvedené sny, vize a celý kontakt s duchovním svetem byl pro Swedenborga nejen soucástí jeho teologie, ale jejím základem, z nehoz vycházela. O jeho teologii bychom mohli hovorit jako o teologii zkusenostní nebo zázitkové. V názvech jeho del najdeme výrazy jako "dle videného a slyseného" nebo "andelská moudrost o Bozské lásce, moudrosti, atd." Swedeborg byl navíc vzdálen tomu, aby poznatky z duchovního sveta nekriticky prijímal a pokládal za pravdivé. Pravý opak je pravdou. Vzdy si podrzel integritu své osobnosti a v rozhovorech s duchy nejednou oponoval jejich názorum, aby jim pak jasne vysvetlil, jak se mýlí a nicemu nerozumí. Zázitky a zkusenosti z duchovního sveta jsou nedílnou soucástí jeho knih a ilustruje jimi svuj jinak velice racionální teologický výklad. To dodává jeho teologii zcela unikátní charakter a jak pro jeho soucasníky, tak pro nás se jedná o neco v teologii naprosto nezvyklého. Krome toho si v tomto období píse svuj Duchovní deník, který mel nakonec rozsah sesti svazku, plných jeho zázitku ze setkání s duchy a andely.

Jeho prvním teologickou prací byla, jak jsem uz predeslal, Nebeská tajemství. První kniha tohoto monumentálního osmisvazkového díla vysla tiskem v roce 1749 a celé bylo dokonceno roku 1756. V úvodu Swedenborg píse:

Vysvetluje, ze kazdý jednotlivý detail Písma ztelesnuje duchovní a nebeské skutecnosti, a kdyby tomu tak nebylo, nenazývalo by se Slovem Bozím. Nemelo by v sobe zádný zivot a bylo by jako telo bez duse. Pokracuje:

Dílo samo je detailním výkladem, nejenom vety za vetou, ale slova za slovem, vnitrního neboli duchovního smyslu knih Genesis a Exodus. Swedenborg nejprve uvádí svuj preklad kazdé kapitoly z hebrejstiny, po kterém následuje strucné shrnutí duchovního smyslu a pak pristupuje k detailnímu výkladu, který navíc ilustruje mnozstvím citací z ostatních cástí Slova. Mezi jednotlivými kapitolami celého díla popisuje události, které videl v duchovním svete.

Velkou cást tohoto materiálu uvedeného mezi kapitolami Nebeských tajemství pozdeji zrevidoval a v roce 1758 vydal v peti samostaných knihách. Zeme ve Vesmíru pojednává o dusích ze Zeme a ostatních planet a o jejich spolecnostech v nebesích. V Nebi a Pekle, svém patrne nejznámejsím díle (u nás vyslo v prekladu Rev.Janecka v roce 1912 a 1932), vysvetluje, ze duchové a andelé nejsou zvlástními stvoreními, ale lidmi, kterí zili v materiálním svete. Duch cloveka se po smrti tela probouzí ve svete duchu, odkud postupuje k nebi a stává se andelem, nebo k peklu a stává se dáblem, a to podle kvality a smerování zivota kazdého jedince. Poslední soud pojednává o soudu, který se odehrál v duchovním svete roku 1757. Swedenborg popisuje rozsáhlé zmeny, které se tam udály, jez vsak neprinesly zádné zmeny vnejsích forem v hmotném svete. Nicméne stav církve, i kdyz z vnejsího pohledu zustal stejný, je po soudu velice rozdílný. Píse:

Nový Jeruzalém a jeho nebeské nauky predstvuje strucne a jasne celý jeho teologický systém, Bílý kun se pak zabývá výhradne duchovním významem bílého kone v knize Zjevení.

Behem techto let Swedenborg pracuje na podrobném výkladu knihy Zjevení, Vysvetlené Apokalypse, kterou vsak za svého zivota nikdy nevydal. Jeho dalsími pracemi jsou Ctyri nauky (O Pánu, O Písmu Svatém, O Zivote, O Víre), Bozská prozretelnost, Bozská láska a moudrost, Zjevená Apokalypsa (kratsí pojednání o knize Zjevení). Roku 1768 vydává Manzelskou lásku, první knihu, ve které udává na titulní strane své jméno.

Pravé krestanské nábozenství, dvousvazkové korunní dílo svého teologického systému, v nemz podrobne rozvádí kazdou jeho cást, vydává ve veku 83 let roku 1771 v Amsterdamu. Na titulní trane se uvádí jako "Emanuel Swedenborg, sluzebník Pána Jezíse Krista". Kniha prohlasuje nejvyssí bozství Pána Jezíse Krista a Jeho druhý príchod skrze nyní otevrené Slovo. Na zacátku tohoto díla definuje víru Nové církve následovne:

A ke konci knihy se docteme:

Po vydání Pravého krestanského nábozenství tiskem Swedenborg v Londýne 29.brezna 1772 umírá a je pochován ve svédském kostele poblíz Tower of London. V roce 1909 jsou jeho ostatky prevezeny do Svédska a ulozeny v upssalské katedrále do sarkofágu, který byl odhalen samotným svédským králem.

Emanuel Swedenborg byl muzem, jehoz zivotní náplní a touhou bylo pátrání po lidské dusi, ale i to bylo nakonec jenom prostredkem k hledání Boha. Tato touha byla nakonec naplnena merou vrchovatou. Jeho theologické knihy jsou fascinujícím ponorem do hlubin lidské psyché z doby, kdy se psychologie teprve oddelovala od filosofie jako samostatný vední obor. Kdyz si uvedomíme, ze v té dobe neexistovala zádná psychoanalýza a o vnitrních procesech v psyché se mnoho nevedelo, teprve pak pochopíme, jak silná musela být touha tohoto muze po setkání s Bohem. Zatímco vetsina lidí, pokud se do podobných stavu náhodou dostanou, z nich rychle prchá zpet do vedomí, setrvával Swedenborg ve svých transech nakonec po celé dny a s dukladností sobe vlastní prozkoumával nový zcela neznámý svet. Podobne hlubokou analýzu lidské psychiky lze v moderní dobe nalézt az v hlubinné psychologii svýcarského psychiatra a psychologa C.G.Junga, ve které lze také objevit se Swedenborgovým ucením radu zajímavých paralel.

Swedenborgovo dílo zustává velkými krestanskými církvemi stále nepovsimnuto a také sirsí verejnosti je témer neznámo. Ukázíli se vsak jako pravdivé predpovedi nekterých soucasných teologu a filosofu, ze krestanství 21. století bude bud mystické, nebo nebude zádné, pak lze právem ocekávat, ze velký zájem o jeho prínos krestanství se teprve dostaví a jeho dílo se stane jedním ze zdroju, které pomohou zachránit a zprístupnit krestanské poselství cloveku prístího století.